foto: TASS / Public domain/Ruský systém PVO S-400
Navzdory zásadnímu strategickému významu je oblast Taganrogu bez systémů protivzdušné obrany (PVO) S-300, S-400 a Pancir-S1. Putin vše koncentruje kolem Moskvy a svých sídel.
Již za pár dní se budou v Rusku konat parlamentní volby do Dumy. Řada analytiků očekává, že hned po nich dojde k poměrně rozsáhlé mobilizaci. Pro Putina je zcela klíčové si alespoň částečně udržet v očích obyčejných Rusů zdání, že má konflikt s Ukrajinou pod kontrolou. Z tohoto hlediska jsou pro něj zcela klíčová jen dvě města. Moskva a Petrohrad. Toto zdání ovšem ponechává většinu strategických míst v Rusku bez krytí. Taganrog je se svou polohou pouhých 40 kilometrů od hranic s Ukrajinou a 180 km od frontové linie klasický příklad.
S-300, S-400 a Pancir-S1 v Moskvě
Celý letošní rok se nese v duchu ofenzivy ukrajinských dálkových dronů. Především FP-1 a AN-196 Ljutyj. Výrobce FP-1 ukrajinská společnost Fire Point představila na Eurosatory 2026 v Paříži jeho inovaci s dosahem 2 700 kilometrů. Ukrajinci dosáhli ideálního poměru ceny, kvality a kvantity. To je právě celý rok vidět při útocích na ruské strategické lokace a Moskvu. Situace začala eskalovat Zelenského 40denní ofenzivou a oslavami dne vítězství na Rudém náměstí.
Putin kvůli oslavám začal do Moskvy stahovat značné množství PVO v čele s S-300, S-400 a Pancir-S1, což je v zásadě páteř ruské PVO. Už v té době se psalo o tom, že koncentrace PVO v Moskvě a okolí oslabuje obranu Krymského poloostrova, frontové linie a strategické infrastruktury. Vzhledem k situaci a nepochybně blížícím se volbám a onomu zdání, systémy protivzdušné obrany v Moskvě zůstaly. Stav potvrzuje Defense Express s tím, že klíčový strategický Taganrog je bez Pancir-S1, S-400 i S-300.
Strategický Taganrog bez PVO
V Taganrogu se nachází společnost PJSC Beriev Aircraft Company, kde se opravují a modernizují strategické bombardéry Tu-95MS a to samé se týká možná ještě důležitějších AEW&C A-50 Berijev, kterých už má Putin v operačním stavu zřejmě pouhé čtyři kusy. Podle United24 Media k poslednímu útoku na Taganrog došlo v noci na 15. září. Jenže předchozí útok byl jen o týden dříve. A útoky ukrajinských FP-2 jsou úspěšné, mohou mít značný dosah.
Pokud nebude mít Rusko v provozu Tu-95MS, ubude útoků kritickými střelami s plochou dráhou letu Ch-101 s hlavicí o hmotnosti 900 kilogramů na ukrajinská města. Význam A-50 Berijev je ještě mnohem větší. Letadla včasné výstrahy a řízení jsou doslova očima ruského letectva a na západě se stávají zcela klíčovými prvky obrany. Situace je pro Putina o to horší, že jejich nástupce A-100 Premier byl zrušen. Z hlediska AEW&C nemá Rusko už prakticky nic.
Putin řeší volby a ne Taganrog
Putin vybírá menší zlo. V zásadě už musí. Problémy s dostupností pohonných hmot nejsou zřejmě v Moskvě až tak zásadní, ale je to také na úkor periferií. Po celou válku je zjevné, že si ruský prezident chce především ve velkých městech udržet zdání zvládnuté situace. Jednání okolo mobilizace to jen dokazuje. Takže musí udělat maximum proto, aby se do vzdušného prostoru Moskvy dostávalo ukrajinských dronů co nejméně. Podle DE se v Moskvě a jejím okolí nachází stovky systémů PVO.
To znamená tedy především dislokaci páteřních S-300, S-400 a Pancir-S1. Posledně jmenované se nachází stále častěji na střechách výškových budov v Moskvě. Alokace S-300 a S-400 jasně svědčí o obavách Rusů z ukrajinských střel FP-5 Flamingo a balistických FP-9, protože jejich senzorika drony není schopna zachytit a nejsou proti UAV určeny. Putin pak ovšem musí sčítat ztráty nejen v Taganrogu. Otázka zní, co se tedy bude dít po volbách, kde potřebuje vítězství jeho strany Jednotné Rusko. Vše ovšem nasvědčuje tomu, že potíže Kremlu se prohlubují a Putin to potřebuje ukončit. Mírovou cestu ovšem asi nechce.
Tagy