Autor fotografie: Dmitriy Fomin, flickr (CC BY 2.0) |Popisek: T-14 Armata
Zkraje tohoto roku se médii rozšířily zprávy o tom, že na Ukrajině mají být ve značně limitovaném počtu nasazeny ruské tanky T-14 Armata. Ruská média živila informaci, že tanky se zapojují do bojových operací, ale nejsou účastny přímých bitev. Ať už je to tak či onak, Armaty plnily na Ukrajině jen ornamentální funkci bez viditelných výsledků.
Armata na sebe výrazněji upozornila v prosinci minulého roku, když tanky byly na snímcích zachyceny na cvičišti v jižním Rusku. Právě tento fakt měl ukazovat na to, že by měly být nasazeny v této fázi války na ukrajinském bojišti. Na konci dubna tohoto roku ruská média, Izvěstija a Ria Novosti uvedla, že Armaty jsou na Ukrajině a dokonce bojují. Poněkud neurčitě a zároveň alibisticky informovala, že Armata se sice neúčastní přímých bojových operací s Ukrajinci, nicméně provádí ostřelování ukrajinských pozic z dálky.
Toto tvrzení by se dalo samozřejmě rozporovat, protože nikdo tanky neviděl v boji, ale podstatná je skutečnost, že Armaty, i kdyby se do bojů zapojily, stejně hrají vzhledem ke svému problematickému vývoji v pozemním vedení útoků podružnou, marginální úlohu. Nasazení v masovém počtu nepřipadá v úvahu, na to Rusko nemá potřebné kapacity. Spíše Rusko mohlo pouze testovat schopnosti a hlavně palebnou sílu tanků v takových operacích, které přímo Armaty neohrozily, protože jejich ztráta by přišla opravdu draho. Jeden tank vyjde přibližně na 250 milionů rublů (necelých 100 milionů korun).
SM už informoval ve starším článku o tom, že limitovaný počet Armat na bojišti (třeba jedna rota) nemůže být z podstaty věci ,,gamechangerem", prostředkem, který vychýlí prudce průběh války na stranu Ruska. Pokud se tedy Vladimir Putin prvoplánově domníval, že nasazení Armat může změnit poměr sil na bojišti, tak se mýlil. Ruské zdroje (agentura TASS) navíc informovaly, že Armaty po krátkém pobytu na Ukrajině opouští bojiště. Rusko má jako nejmodernější tank na Ukrajině k dispozici T-90M. Nicméně několik těchto tanků už Ukrajinci poměrně lehce zničili.
Zmíněný vývoj Armaty byl charakteristický prodražením projektu, pomalou výrobou, zpožděním státních zkoušek, časovým odkladem ohledně spuštění sériové výroby, a neschopností pokročit v průběhu projektu tak, jak by si to kremelské politické i vojenské špičky představovaly. Jiný problém pak představuje přizpůsobení ruského logistického řetezce Armatám, protože vozidlo je větší a těžší než ostatní tanky zařazené do ruské výzbroje. V praxi by to znamenalo přezbrojení a změnu logistiky a s tím spojené navýšené ekonomické náklady.
Ruská armáda měla každopádně mít první vyrobené sériové kusy již v roce 2019. Počítalo se s tím, že armádu posílí 12 sériově vyrobených tanků Armata, tedy jedna rota. Bylo však jasné, že takový cíl je vzhledem ke zpožděnému vývoji tanku a chronickým finančním problémům nereálný a spíše zbožným přáním. V listopadu 2021 ruská média informovala o tom, že prvních 20 kusů tanku by mělo být dodáno na konci roku 2021.
Zdroj: RIA Novosti, Newsweek