Autor fotografie: Ministerstvo národní obrany R.O.C. / Public domain|Popisek: Taiwanská F-16
Vojenská politika Číny směrem k Taiwanu se nese v duchu „jsem větší, silnější a můžu s tebou kdykoli zatočit“. Podle taiwanského kontradmirála ve výslužbě ale není malý ostrov ve srovnání se s pevninským obrem tak úplně bezbranný a jeho zbraňový potenciál nemusí být jen obranný.
Čínská snaha o neustále podrobování Taiwanu vychází už ze samotné podstaty politiky Jedné Číny, kterou komunističtí představitelé v čele se Si Ťin Pingem razí. Zatímco na chudý Tibet (Nepál) stačí jen implementovat kované pročínsky smýšlející obyvatelstvo a pár generací počkat, u Taiwanu to chce jinou taktiku. Zastrašovací. Už jen pro to, že Taiwan patří mezi patentovou špičku v oblasti IT a předního výrobce čipů.
Nyní vyšlo najevo, že technologický náskok v tomto segmentu pomohl Taiwanu k vývoji balistické střely. Bývalý šéf tchajwanského největšího výrobce zbraní 74letý kontradmirál Kung Chia-cheng ve svých pamětech (The Reminiscences of pan Gong Chia Cheng), které vyšly v prosinci, potvrdil, že ostrovní stát vyvinul dva typy raket dlouhého doletu už na konci 90. let. Obě by mohly zasáhnout Šanghaj nebo Peking, tedy srdce pevninské Číny. Projekt Yun Feng (vrchol mraku) s kódovým označením W-99 vyprodukoval rakety, které pracují na technologii náporového motoru, překonávajícím rychlost Mach 3. Jejich operační dosah činí více než 1000 km a je obtížné je detekovat. Projekt nakonec zahájil činnost v roce 2014 a první baterie 20 raket a 10 mobilních odpalovacích zařízení byla zařazena do výzbroje v srpnu 2019. Taiwan by s touto zbraní mohl Číně nějaký ten šrám uštědřit, a to klidně i v srdci země.
Schéma náporového motoru. Zdroj Wikipedie, CC BY-SA 3.0
Vzduch do motoru vstupuje rychlostí letu, kde se poté jeho rychlost sníží, a tím naroste tlak. Při průchodu spalovacím prostorem se do stlačeného vzduchu vstříkne palivo, čímž se uvolní tepelná energie a teplota spalin pak skokově naroste.
Američanům šlo jen o peníze
Bývalý prezident vládou financovaného Národního institutu vědy a technologie (Chung-Shan) rovněž prozradil, že Spojené státy se také snažily zabránit Taiwanu získat některé klíčové komponenty pro vlastní rakety, aby přinutily ostrov kupovat produkty vyrobené v USA. "Když jsme vyvíjeli protilodní střelu Hsiung Feng 3, požádali jsme o nákup syntetických tryskových paliv s vysokou hustotou JP-10, ale USA nám oznámily, že nám tato paliva již nebudou prodávat," uvedl Kung ve svých pamětech. Tajwanský Institut byl nucen je tey vyvinout po vlastní ose a když se tak stalo, reagovaly USA pohotovým svolením k prodej paliv.
psali jsme: Čínský militantní admirál: Územní spor v Jihočínském moři se dá řešit potopením dvou amerických letadlových lodí
Neustálý tlak
Čína Taiwan zastrašuje neustálými přelety stíhaček a námořními cvičeními. Čínští rybáři loví ve výsostných tajwanských vodách a čínští těžaři zde nelegálně těží písek. I přes svou nepatrnost v porovnání s Čínou se Taiwan nevzdává. V roce 2023 se jeho rozpočet na obranu vyhoupl 19 miliard dolarů a očekává se další navýšení. Kongres USA rovněž schválil, že ostrovní stát má navíc získávat přímou pomoc ve výši bezmála dvou miliard dolarů ročně. I tak jsou ale podle analytiků vojenské výdaje Taiwanu přibližně 12x nižší než ty čínské.
Více zde
zdroj: SCMP.com