Tažená děla se stávají smrtící pastí. Konflikt na Ukrajině zřejmě ukončí působení na moderních bojištích

Tažená děla se stávají smrtící pastí. Konflikt na Ukrajině zřejmě ukončí působení na moderních bojištích
Autor fotografie: Picryl |Popisek: M777
14 / 12 / 2023, 13:00

M777 je nechtěně na odchodu do důchodu. Vysoce kvalitní a uznávané houfnici tvořící páteř amerického dělostřelectva, a na níž z Ukrajiny přichází jen chvála, došel čas.

Konflikt na Ukrajině nelze označit jako moderní válku. Je to střetnutí s mnoha parametry moderního bojiště. Jednoznačně chybí role letectva, jehož užívání je z řady důvodů výrazně omezené na obou stranách. Dále lze postrádat masivnější používání přesně naváděných raket, obě strany jich zjevně mají nedostatek a bojiště zatím v žádném případě není kompletně on-line tak, jako bude v moderních armádách budoucnosti. 

Jedním z klíčových poznatků je role dělostřelectva. Před konfliktem řada odborníků hovořila o konci éry artilerie. Byli velmi důrazně vyvedení z omylu. Salvové raketomety prokázaly opět svojí nenahraditelnou roli a HIMARS se za pár měsíců staly legendou, stejně jako ruské Tosočky. Klasické dělostřelectvo totéž. Moderní houfnice s moderní municí mají dostřel v současnosti i padesát kilometrů, programovatelné granáty a mimořádnou přesnost. Jenže stále častěji se objevuje další klíčový faktor a to je mobilita houfnic, potažmo minometů. Konflikt na Ukrajině nelze označit jako moderní válku. Je to střetnutí s mnoha parametry moderního bojiště. Jednoznačně chybí role letectva, jehož užívání je z řady důvodů výrazně omezené na obou stranách. Dále lze postrádat masivnější používání přesně naváděných raket, obě strany jich zjevně mají nedostatek a bojiště zatím v žádném případě není kompletně on-line tak, jako bude v moderních armádách budoucnosti. 

240 MM, model 1918

Jedním z klíčových poznatků je role dělostřelectva. Před konfliktem řada odborníků hovořila o konci éry artilerie. Byli velmi důrazně vyvedení z omylu. Salvové raketomety prokázaly opět svojí nenahraditelnou roli a HIMARS se za pár měsíců staly legendou, stejně jako ruské Tosočky. Klasické dělostřelectvo totéž. Moderní houfnice s moderní municí mají dostřel v současnosti i padesát kilometrů, programovatelné granáty a mimořádnou přesnost. Jenže stále častěji se objevuje další klíčový faktor a to je mobilita houfnic, potažmo minometů. 

Klasickým taženým houfnicím trvá 10 až 15 minut než se po výstřelu dokáží složit. To je neúměrně dlouhá doba. Protibateriový radar ve spolupráci s řídícím centrem dokáže reagovat na výstřel nepřátelského dělostřelectva do pěti minut. Radar spočítá trajektorii střely a tím pádem místo, odkud byla vypálena. Informaci neprodleně odešle řídícímu centru. To opět automaticky vyhodnotí nejvhodnější systém k odvetnému výstřelu, zadá souřadnice, vhodnou munici a povel k odvetě. 

Tažená houfnice vůbec nemá šanci. Nejmodernější samohybné houfnice dokáží z místa odpalu odjet do pěti minut a třeba německá KMW vyvinula RCH 155, která je schopná střílet v rychlosti 30 km/h. Toto je budoucnost dělostřelectva. Pokud nedojde k technologickému skoku ohledně tažených houfnic, končí. Je nutná automatika nabíjení a schopnost zmizet z místa odpalu spíše do tří minut než do pěti. Americká, francouzská a britská armáda se pomalu a potichu modernizují do plného nasazení on-line. Vše bude extrémně rychlé a čas na reakci velmi krátký. 

 

Zdroj: Defence Agenda

Tagy článku