Technická chyba nebo lidský faktor? Selhání PVO stálo v Jordánsku životy tří amerických vojáků

Technická chyba nebo lidský faktor? Selhání PVO stálo v Jordánsku životy tří amerických vojáků
foto: Online.ua / Public domain /Protivzdušné obranné systémy (ilustrační foto))

Na Tower 22 v Jordánsku zřejmě zaútočil íránský dron Šáhid 136. Některé zdroje tvrdí, že základna měla kvůli příletu vlastního dronu vypnuté obranné systémy. Pravděpodobnost tohoto tvrzení je sporná.

Tower 22 se nachází na severovýchodě Jordánska blízko hranic se Sýrií a Irákem, kde jsou umístěny větší a strategicky důležitější americké základny. Mise USA v Sýrii, Jordánsku a Iráku, na kterou Amerika vyslala téměř 7 000 vojáků, má za cíl chránit oblast před hrozbou návratu síly Islámského státu. USA za viníka nedělního útoku označily Íránské revoluční gardy, které tyto informace popřely. Ještě tentýž den se však k operaci přihlásila organizace Islamic resistance in Iraq (Islámský odpor v Iráku), která zastřešuje různé militantní irácké skupiny, které od října 2023 útočí na americké pozice v Sýrii a Iráku. 

Podle oficiálního vyjádření publikovného organizací Islámský odpor v Iráku v neděli 28. ledna 2024 na sociální sítí Telegram byl noční útok proveden na čtyři americké základny v Jordánsku a Sýrii, mezi něž patřila také Tower 22. Tyto útoky jsou součástí koordinované ofenzivy radikálních islámských organizací na americké a izraelské pozice na Blízkém východě. Ta probíhá od 17. října 2023 a je reakcí na politiku Spojených států amerických, které se po vypuknutí konfliktu mezi Izraelem a Hamásem na podzim roku 2023 otevřeně postavily na stranu židovského státu. Islámské organizace za poslední tři měsíce na americké cíle podnikly více než 170 útoků. Preziden Biden oznámil, že poslední útok na základnu Tower 22 nezůstane bez odezvy a republikáni tlačí k útoku na Írán. 

 

Různé islámské radikální polovojenské organizace, mezi něž patří kromě Islámského odporu v Iráku také Íránské revoluční gardy nebo Hizballáh,  jsou finančně i strategicky napojeny na Írán. Ten se prostřednictvím militantních organizací snaží uskutečňovat malé útoky proti Izraelcům a Američanům na různých místech v regionu. Tím tříští jejich síly a vytváří situaci, kdy si američtí a izraelští vojáci nemohou být nikdy jistí, odkud přijde příští útok. Podle množství a rozsahu několikaměsíční ofenzivy je možné, že islámské militantní skupiny již úspěšně vytipovali slabá a málo chráněná místa, a proto byl útok na Tower 22 úspěšný.

Podle oficiálního vyjádření americké armády k incidentu došlo, když se na základnu vracel americký dron a ve stejném okamžiku se k budovám začalo přibližovat také cizí UAV. Podle představitelů americké armády byly z důvodu návratu vlastního dronu načas vypnuty ochranné radarové systémy, které by cizí bezpilotní letoun jinak bez problémů zaznamenaly. Nepřátelské UAV bylo proto schopné proniknout nad základnu a následně silně poškodit tamní ubytovací zařízení pro vojáky. Jelikož v okamžiku zásahu pravděpodobně všichni tři, tedy William Rivers, Kennedy Sanders a Breonna Moffett spali, byli na miste zabití.

Běžné letadlo je vybaveno odpovídačem ADS-B, pochopitelně vojenská letadla mají mnohem sofistikovanější zařízení, která jsou navíc v bojových podmínkách vypnutá. Přesto by armádní radary měly být ve většině případů schopné identifIkovat svůj vlastní dron a rozeznat jej od UAV nepřítele. Vypnout v rizikových oblastech protivzdušnou obranu kvůli návratu dronu zní poměrně dost nesmyslně a především to zásadně ohrožuje bezpečnost. Dalším možným důvodem by mohla být také pokročilá technologie nepřátelského dronu. Z dostupných informací však není patrné, že by Írán nebo jeho spojenci na Blízkém východě vyvinuli zařízení, které by nebylo rozpoznatelné americkou protivzdušnou ochranou. Toto vysvětlení je proto možné také zamítnout. 

U incidentu je však nutné upozornit i na skutečnost, že se odehrál nad ránem, tedy ještě stále za tmy. Je proto otázkou, zda by v noci, kdy je snížená viditelnost, byly prováděny zkoušky s dronem. Navíc by asi byla dost velká náhoda, že zrovna ve chvíli, kdy se americké UAV navracelo na základnu, na ni také útočilo nepřátelské UAV.  Mohlo proto klidně jít také o chybu lidského faktoru, kdy některý z členů personálu základny jednoduše považoval dron islamistů za vlastní UAV, a proto jej pustil do základny. Vysvětlení americké armády z pochopitelných bezpečnostních důvodů obsahuje jistá slabá místa.

Mapa útoků (červeně) islámských organizací a protiútoků (modře) USA na území Jordánska, Iráku a Sýrie

Jelikož jsou radikální islámské organizace v Sýrii, Iráku a Libanonu nejen finančně, ale také materiálně, skrze vojenskou techniku, zásobovány Íránem, útok na základnu Tower 22 mohl vykonat jeden z nejnovějších a nejúspěšnějších íránských dronů, mezi které patří Šáhid 136. Toto UAV bylo vyvinuto íránskou společností Shahed Aviation a poprvé byl íránským režimem využit v roce 2019 při útoku na ropnou rafinerii v Saudské Arábii. Šáhid 136 měří asi 3,5 m a může na svém těle nést nálož až do hmotnosti 50 kg. Díky pístovému motoru MD-550 je dron schopen vyvinout maximální rychlost 185 km/h a jeho dolet je přibližně 1000-2000 km. Modifikaci Šáhidu 136 pod názvem Goran-2 používá od podzimu 2023 ruská armáda pro útoky ukrajinské území.

V listopadu byla Íránem na vojenské přehlídce přestavena modernizovaná verze Šáhida 136, model Šáhid 238. Ten má být na rozdíl od svého předchůdce vybaven proudovým motorem a je určen pro odhazování munice na bojišti. UAV Šáhid 238 by měl být FPV dronem, který je možné navigovat pomocí satelitní navigace. Podle informací The Drive je toto UAV určeno proti radarům protivzdušné obrany, které má být schopno efektivně zlikvidovat a zabránit tak nepříteli ochraňovat svoje pozice a vojenskou techniku.

 

 

Tagy