Technologie cvičných a lehkých bojových letounů - v Evropě udávají tón italská a jihokorejská řešení

Technologie cvičných a lehkých bojových letounů - v Evropě udávají tón italská a jihokorejská řešení
Autor: Korea Aerospace Industries, flickr (CC BY 2.0)|Popisek: FA-50 Fighting Eagle
04 / 08 / 2022, 11:00

Nákup 48 jihokorejských letounů KAI FA-50 pro polské letectvo je krok, který významným způsobem ovlivní možnosti evropských zemí z hlediska pořizování a provozu cvičných a lehkých bojových letounů. Velmi důležitou zprávou je především pro Slovensko, kterému Jihokorejci nabídli FA-50 loni na podzim. Trend je zřejmý: letectva dávají přednost těžším, výkonnějším a univerzálnějším typům schopným efektivního bojového nasazení.

Slovenské ministerstvo obrany vyhlásilo soutěž na pokročilý cvičný proudový letoun v říjnu 2020. Nový letoun nahradí zastarávající cvičné letouny L-39 Albatros. V roce 2018 země podepsala smlouvu se společností Lockheed Martin na nákup 14 stíhacích letounů F-16 Block 70/72. Očekává se, že nové cvičné letouny pomohou slovenským pilotům přejít na nové výkonné letouny. Původně bylo oznámeno, že se tendru zúčastní společnosti Leonardo s letouny M-345 a M-346, BAE Systems s letounem Hawk a Aero Vodochody se svým L-39NG, který mohl využít příležitosti dané tradiční blízkostí obou států i relativně snazším přechodem ze stávajících starších verzí L-39 na novou. Všechno jsou to podzvukové proudové cvičné a lehké bojové letouny, ale jsou mezi nimi významné výkonnostní rozdíly dané jejich koncepcí - což je rozměr, ve kterém L-39NG naopak před konkurencí ztrácí.

Jihokorejský FA-50 je nadzvukový lehký bojový letoun, který vychází z cvičného letounu T-50 a je navržen speciálně pro bojové použití. Letoun v jeho stíhací variantě pořídilo jihokorejské a filipínské letectvo, stejně jako řada dalších vzdušných sil ve variantě cvičného letounu T-50, a nejnověji právě Polsko, v jehož letectvu nahradí dosluhující Suchoje Su-22 (verze M4 a UM3K).

L-39NG a M-345

L-39NG pohání americký motor FJ44-4M s maximálním tahem 16,87 kN. Nejvyšší vzletová hmotnost stroje je 5800 kg a je schopný vyvinout rychlost 780 km/h. V roli lehkého bitevníku unese na pěti závěsnících 1650 kg výzbroje. Stejným motorem je poháněn také zřejmě nejpřímější evropský konkurent českého (dnes maďarského) projektu, letoun Alenia Aermacchi M-345. Italský letoun je o tunu lehčí než L-39NG s maximální vzletovou hmotností 4500 kg, mírně pomalejší s nejvyšší rychlostí 740 km/h a lépe stoupá (26,5 m/s proti 23 m/s u L-39NG). Na čtyřech závěsnících unese zátěž 1000 kg.

M-346

Podíváme-li se ale na stroje M-346 a FA-50, dostáváme se výrazně nad uvedené parametry. Italský M-346 Master se dvěma motory Honeywell/ITEC F124-GA-200 o tahu 28 kN (každý) dosahuje nejvyšší rychlosti 1090 km/h. Při maximální vzletové hmotnosti 9600 kg unese na sedmi závěsnících 3000 kg výzbroje, stoupá rychlostí 112 m/s.

Jde o letoun s plně digitálním řízením letu a avionikou - je vybaven systémem řízení letu fly-by-wire se čtyřnásobnou redundancí, moderním rozhraním člověk-stroj s displeji HUD (Head-Up Display) a MFD (Multi-Function Displays), ovládáním HOTAS (Hands On Throttle And Stick) a bezpečnostními prvky za letu, jako je systém PARS (Pilot Activated Attitude Recovery System). M-346 může fungovat zcela autonomně s pomocí pomocné pohonné jednotky (APU).

Prověřenou předností strojů M-346 je výcvikový systém, který vybaven integrovanou palubní technologií pro simulaci taktického výcviku - vestavěným taktickým výcvikovým systémem (ETTS), který umožňuje napodobit senzory, zbraně a počítačem generované síly (CGF). Umožňuje také interakci pilotů v reálném čase prostřednictvím živého, virtuálního a konstruktivního výcviku (LVC), který zahrnuje letadla za letu (Live), simulátory (Virtual) a počítačem generované síly/prostředí generované hrozby (Constructive). Systém doplňuje pozemní výcvikový systém (Ground Based Training System - GBTS), který se skládá z různých systémů pro simulaci letů a misí, multimediálních a učebních kurzů, systémů pro plánování misí a řízení výcviku a služby integrované logistické podpory (ILS), která optimalizuje správu letového parku a simulátorů pro maximální provozní využití.

FA-50

Nadzvukový FA-50 je pak již kategorie sama pro sebe. Jeho motor General Electric F404-GE-102 (stejný jako Boeing-Saab T-7 Red Hawk, vítěz amerického programu T-X) je příbuzný motoru Volvo RM12, který pohání stíhačky Gripen, hodnoty tahu dosahují 53 kN (až 78,7 kN s přídavným spalováním) a dává jihokorejskému letounu rychlost 1837 km/h, resp. Mach 1.5 a stoupavost 198 m/s. Maximální vzletová hmotnost 12300 kg se blíží Gripenům (14000 kg), přičemž unese až 4,5 tuny externí výzbroje.

FA-50 vychází z nadzvukové cvičné platformy T-50 a je nabízen zákazníkům jako cenově dostupná a efektivní nadzvuková platforma pro lehké útočné letouny. Jeho pokročilý radar (podle varianty jde o Elta EL/M-2032, Northrop Grumman AN/APG-83 nebo Raytheon AN/APG-84) poskytuje letounu FA-50 detekční schopnosti, které jsou podobné jako u stíhacího letounu KF-16, což je jihokorejský licenčně vyráběný americký víceúčelový stroj F-16.

Tandemový prosklený kokpit letounu KAI FA-50 pojme dva členy posádky. Je vybaven displejem HUD s širokým zorným polem, barevnými multifunkčními displeji (MFD), digitálními přístroji motoru a systémem HOTAS. Avionika se skládá z vestavěného inerciálního navigačního systému/Globálního polohového systému (INS/GPS), integrovaného počítače, identifikace přítel/nepřítel (IFF), radarového výškoměru, systému řízení zásob, UHF/VHF rádia, taktického datového spojení, systému přenosu a záznamu dat, radarového výstražného přijímače (RWR) a systému protiopatření (CMDS). Letoun může být vyzbrojen raketami vzduch-vzduch krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder, taktickými raketami vzduch-země AGM-65 Maverick (AGM), municí GBU-38/B Joint Direct Attack Munitions (JDAM), senzorem odpalovanou zbraní CBU-105 (SFW), pumami Mk-82 Low Drag General Purpose (LDGP) a kazetovými bombami (CBU).

Jde o prověřený letoun, který slouží v jihokorejském letectvu od roku 2016. Lehké podzvukové cvičné letouny se mohou dobře uplatnit v základním výcviku, a disponují-li potřebnou avionikou, radary a dalšími výcvik podporujícími systémy, mohou být efektivní i pro navazující pokročilý výcvik. Díky přítomnosti padesátky těchto strojů v Polsku, které se stává jeho prvním evropským uživatelem, vznikne ve střední Evropě významné centrum pro logistiku a údržbu. 

Je zřejmé, že letectva začínají dávat přednost těžším a univerzálnějším strojům, které nejen unesou více zátěže a jsou výkonnější, čímž více odpovídají podmínkám létání na bojových strojích, ale mohou také mnohem efektivněji působit jako lehké bitevní či lehké stíhací letouny. Z lehkých podzvukových cvičných strojů se tak stává zbytný mezičlánek, a najdou uplatnění spíše v rozvojových zemích.

Zdroj: airforce-technology.com; koreaaero.com; aircraft.leonardo.com; aero.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace