Tendr na BVP: Kritika, rozpory a otazníky – díl II. - proč to mají Britové a Australané jinak?

Tendr na BVP: Kritika, rozpory a otazníky – díl II. - proč to mají Britové a Australané jinak?
12 / 06 / 2019, 10:00

Armáda České republiky říká, že nezbytně potřebuje u nových pásových bojových vozidel pěchoty osmičlenný výsadek, a opírá se o britskou taktickou doktrínu, resp. britskou pěchotní školu. Když se však podíváme na současnou výzbroj britských ozbrojených sil, bojová vozidla pěchoty s osmičlenným výsadkem tam nenajdeme. A i v probíhajícím australském tendru je požadován šestičlenný výsadek. Nezdá se, že by britská nebo v budoucnu australská BVP převážela standardně specialisty.

Současná BVP-2 mohou vézt šestičlenný výsadek, s jedním dalším místem za řidičem, a tedy tři vozidla čety uvezou až 30 osob. Podíváme-li se na situaci současné techniky britských ozbrojených sil, vidíme pět hlavních typů pásových obrněných bojových vozidel: malý obrněný transportér (APC) FV103 Spartan s posádkou 3+4 (vyzbrojený kulometem), obrněný transportér FV432 s posádkou 2+10 (vyzbrojený kulometem), vylepšenou variantu FV430 Mk3 Bulldog (stále ovšem APC s kulometem). Dále bojové vozidlo pěchoty FV510 Warrior vyzbrojené 30mm nebo 40mm automatickým kanónem v osádkové věži, s posádkou 3+7. A vozidlo Ajax (příbuzné ASCODu 2), spolu s Warriorem v článku na Armádních novinách zmíněné, které je ovšem vozidlem průzkumným, a jsou na něj tedy kladeny zcela jiné požadavky než na pásové bojové vozidlo pěchoty.

AČR tedy sleduje britskou školu mechanizované pěchoty, ovšem britská armáda se do velké míry v tomto ohledu opírá nejen o bojová vozidla pěchoty, ale o pomalejší obrněné transportéry. Rozdíl mezi oběma kategoriemi je zřejmý: obrněný transportér je lehce ozbrojený a jeho úkolem je přepravit výsadek do prostoru nasazení nebo jej vyzvednout. Schopnosti silněji vyzbrojeného BVP jsou jiné a spočívají především v možnosti účinně boj pěchoty (a také tanků) podporovat. Jediným plnokrevným britským BVP je modernizovaný Warrior se sedmičlenným výsadkem. V Austrálii probíhající tendr na pásová bojová vozidla pěchota LAND 400 Phase 3 v tomto ohledu požaduje šestičlenný výsadek. Má-li být jedním z hlavním argumentů pro osmičlenný výsadek nových českých BVP britská doktrína, zdá se, že k problematice přistupují Britové (a Australané) odlišným způsobem.

U specialistů se zastavme. Armáda České republiky požaduje sedm účelových variant pásového BVP: bojovou, velitelskou, průzkumnou, ženijní, zdravotnickou, dělostřeleckého průzkumu a vyprošťovací.

Článek Armádních novin zdůrazňuje nové schopnosti moderní mechanizované pěchoty. Odstřelovači ovšem v sestavě družstev standardně jsou, stejně tak jsou příslušníci družstva standardně cvičeni k plnění zdravotnických úkolů nebo ochraně proti účinkům ZHN. Naopak je otázka, jaký smysl by mělo mít specialisty jako letecké či dělostřelecké návodčí, psovody či operátory dronů coby (byť dočasně) integrální součásti mechanizovaných družstev. Nepřítel má o pohybu těžké techniky dobrý přehled a má i představu o možnostech sesednuvších vojáků a jejich pozici, což je zejména u návodčích poněkud problematické. Z hlediska diskutované, probíhající a budoucí digitalizace a robotizace, zapojování bezpilotních a dálkově řízených prostředků, a tedy plnění úkolů dosud svěřovaných lidem spíše stroji, také působí navyšování převážených osob pásovými BVP do jisté míry jako protimluv. Armáda pro specialisty nadto pořizuje v rámci tendru specializovaná vozidla, a současně navýšení počtu převážených vojáků znamená nevyhnutelně také vyšší riziko ztrát při zásahu vozidla.

Nově pojatý armádní facebookový profil pak jedenáctičlennou posádku vysvětluje takto:

„Fotbal se nedá hrát v šesti. Klapzubova jedenáctka také nebyla šestka. Je to náš seriál a sedmý díl. Počet přepravovaných osob. My jich chceme jedenáct. A teď vysvětlíme proč. To číslo jsme nevytáhli z klobouku ani ho nevylosovali. Naše týmy expertů se rozhodly, že v moderním boji potřebujeme mít na "palubě" NAVÍC specialisty. Aby naváděli letadla nebo děla. Aby ovládali drony a měli přehled o stavu bojiště. Říkáme, že bez těchto lidí to prostě nejde.“

Vynecháme tedy fotbal, který se samozřejmě dá hrát i v šesti, osmi nebo deseti, a u něhož není zřejmé, jak souvisí s nasazením mechanizované pěchoty. Ale dostáváme se tím k důležité otázce položené již v úvodu: AČR říká, že bez specialistů v přepravním prostoru pásových BVP „to prostě nejde“ – proč si totéž ale nemyslí německá nebo polská armáda, ale dokonce ani britská nebo australská? Přitom platí, že mít více míst k dispozici je jistě z řady důvodů výhodné: otázkou je cena. Nikoli cena v penězích, ale „něco za něco“. Méně převážených vojáků dovoluje vozidlu pracovat s prostorem, nosností a výkonem jiným způsobem, atd. Každé řešení má své výhody a nevýhody.

S otázkou souvisí také v článku na Armádních novinách a Technetu zmíněný přechod na tzv. čtyřkovou soustavu. Dle článku jde o změnu v rámci čety, která bude nadále disponovat nikoli třemi vozidly, ale čtyřmi: přibude vozidlo pro velitele čety, jež nemá mít výsadek, ale organicky jen osádku. Čistá čtyřková soustava ovšem znamená čtyři bojová vozidla, jež mohou být nasazována ve vzájemně se podporujících dvojicích, kde jedno vozidlo je málo a tři zbytečně mnoho. Česká cesta s vozidlem velitele čety vypadá jinak, protože velitelovo vozidlo bude mít v určitém ohledu specifické určení, a nebude moci plně zastoupit jiné.

Proč česká armáda přejala britskou doktrínu a potřebuje se lišit od armád svých geograficky nejbližších spojenců, s nimiž bude především naše těžká brigáda úzce spolupracovat?

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace