Tendr na BVP: To, zda vozidlo vydrží zásah raketometem, rozhoduje o tom, jestli se posádka vrátí domů živá nebo v pytlích, říká odborník na armádní problematiku Jaroslav Macošek

Tendr na BVP: To, zda vozidlo vydrží zásah raketometem, rozhoduje o tom, jestli se posádka vrátí domů živá nebo v pytlích, říká odborník na armádní problematiku Jaroslav Macošek
Autor: screenshot Youtube|Popisek: Jaroslav Macošek
04 / 03 / 2019, 18:00

SM přináší rozhovor se střeleckým instruktorem a odborníkem na armádní problematiku Jaroslavem Macoškem o žhavých tématech současnosti, jako je modernizace naší armády, nákupy vojenské techniky a především ,,megatendr" na nová BVP za 53 miliard. Podle Macoška je jedním z klíčových parametrů výběrů nového BVP ochrana života posádky. V tomto ohledu je podle něho nejlepším bojovým vozidlem Puma.

Security magazín zpovídal odborníka na armádní problematiku a střeleckého instruktora Jaroslava Macoška a jedním z hlavních témat rozhovoru byl největší armádní tendr v dějinách na nákup nových BVP. Podle Macoška hrají klíčovou úlohu u nákupů BVP technologie a stupeň ochrany života vojáků. To nejlépe podle Macoška splňuje bojové vozidlo Puma od německé PSM.

                                   

,,Kdybych měl rozhodovat já, zaměřil bych se na technologie, jako jsou reaktivní pancíř, vrstvený pancíř, rušičky střel, což jsou nejlepší technologie pro ochranu posádky," prohlásil v rozhovoru Macošek. Ten rovněž připomněl, že pro výběr nového bojového vozidla je důležitá norma NATO STANAG. S tím samozřejmě souvisí i celková odolnost vozidla a na tom závislé životy posádky.

Dají se podle Macoška jednotlivá bojová vozidla srovnávat? ,,Určitě, ta vozidla se mezi sebou srovnávat dají, díky modulárním systémům pancéřování můžete mít různé úrovně ochrany vojáka, v každém případě ke slovu přichází již zmiňovaná norma STANAG, a podle této normy splňuje nejvyšší úroveň 6 pouze vozidlo Puma, vyvinuté pro Bundeswehr. V případě, kdybychom se rozhodovali podle kritéria ochrany života vojáků, tak by právě Puma byla jasná volba," uvedl Macošek.

,,To, zda vozidlo vydrží zásah raketometem nebo výbuch improvizovaného výbušného zařízení pod ním, rozhoduje o tom, jestli se posádka vrátí domů živá nebo v pytlích," řekl dále Macošek.

Jako další parametr pro výběr nového BVP vidí Macošek možné přenesení výroby vozidla na území České republiky. Macošek by si přál, aby český obranný průmysl opět získal soběstačnost a v případě strategické potřeby či krize jsme byli schopní vozidla vyrábět na našem území.

Macošek řekl, že armáda potřebuje moderní techniku. Srovnal příklad BVP-2, které bylo ve své době špičkovým strojem, nicméně je už 30 let stará a dnešní technika je úplně někde jinde. Vyjmenoval poté technologie, které rozhodují o ,,výsledku" na bojišti - reaktivní pancíř, vrstvený pancíř, rušičky střel a další.

 

Přepis celého rozhovoru s Jaroslavem Macoškem:

Dobrý den, vítejte u interview Security magazínu, dnešním hostem je pan Jaroslav Macošek (JM), střelecký instruktor a odborník na armádní problematiku.

SM: Jaroslave, vy jste sloužil u armády od roku 2001 a máte více než 10 let zkušeností u mechanizovaných jednotek jak na BVP-2, tak bojovém kolovém vozidlu Pandur. Jak se podle Vás změnila armáda za posledních 20 let?

JM: Armáda se od toho roku 2001 změnila. V podstatě reflektuje vývoj světa kolem nás a udělala se ohromná práce, velký skok dopředu. Hovořím hlavně o výzbroji, výstroji a musím také zmínit přípravu personálu, kdy voják v základní funkci musí znát zhruba desetkrát více informací než v roce 2001.

SM: Hodně se debatuje o tom, jestli máme mít armádu čistě pro zahraniční mise nebo pro ochranu ČR?

JM: Já jsem přesvědčen o tom, že armáda by měla být schopná plnit veškeré úkoly, o kterých jste mluvil. V nedávné době jsme zde měli trend hlavně ,,afghanizace" armády, tedy přípravy na zahraniční mise a nyní se už vrací opět vševojskový výcvik a k tomu by měla být armáda dobře připravená,vycvičená a hlavně vyzbrojená.

SM: Jedním z důležitých témat dnešní doby je také nákup vojenské techniky. Podle ministra Metnara skončila doba, kdy armáda dává malé prostředky na nákup vojenské techniky, ať už se jedná o nová BVP, děla, radary či vrtulníky. Kolik toho podle Vás armáda reálně potřebuje?

JM: Armáda potřebuje modernizovat ve všech směrech. Vemte si třeba BVP-2, která ve své době byla špičkovou mašinou, dnes je ale už 30 let stará a ta technika je už úplně někde jinde. Dnes se řeší technologie jako digitalizované bojiště, reaktivní pancéřování, rušičky střel . To je to, co radikálně zvyšuje bojeschopnost techniky na bojišti.

SM: V současné době probíhá největší tendr v historii české armády na nákup nových BVP za 53 miliard korun. Já jsem ale četl některé komentáře, že nám vlastně stačí Pandury. Proč podle Vás naše armáda potřebuje nová BVP?

JM: Každé vozidlo je jiné, jedno je kolové, další pásové. Také od toho se odvíjí určení konkrétního vozidla v boji. Když se podíváte například na klasickou situaci, kdy kolové vozidlo jede po silnici, přijde do kontaktu s nepřítelem a potřebuje se rozvinout jednotka, tak právě kolová vozidla mohou sjet jen tam, kde je to pevné, anebo vést bojovou činnost jen po té silnici, zatímco pásová bojová vozidla pěchoty se třeba daleko více hodí pro podporu tanků, líp drží krok s tanky ve středoevropském terénu a hlavně díky tomu, že vozidlo je vybaveno pásy, má i většinou větší nosnost při průchodivosti terénem, což dovoluje na vozidlo přidat i více pancíře, lépe to ochrání posádku a můžete jít do bližšího kontaktu s nepřítelem.

SM: Armáda ještě nezveřejnila specifikace na nová BVP, nicméně kdybyste měl do toho promlouvat vy, co je pro Vás nejdůležitější?

JM: Kdybych měl rozhodovat já, zaměřil bych se na technologie, jako je reaktivní pancíř, vrstvený pancíř, rušičky střel, což jsou nejlepší technologie pro ochranu posádky.

SM: Jak se vlastně určuje to, jak odolná jsou BVP a dají se mezi sebou jednotlivá BVP porovnávat?

JM: Pro výběr nového bojového vozidla je nejdůležitější norma NATO STANAG, která nám říká, účinkům jakých zbraní musí vozidlo odolat. To znamená, že když vozidlo splní nejvyšší normu STANAG, musí vydržet přímý zásah 30 mm projektilu anebo výbuch 155 mm dělostřeleckého granátu ve vzdálenosti zhruba 10 metrů od vozidla.

SM: Jak moc se pancéřování nebo ochrana posádky reálně projeví v boji?

JM: Vozidlo musí na bojišti odolávat útokům ze všech stran, ale musíme si uvědomit, že dnes jsou různé teroristické skupiny schopné si opatřit prostředky k ničení bojových vozidel. A to, zda vozidlo vydrží zásah raketometem nebo výbuch improvizovaného výbušného zařízení pod ním, rozhoduje o tom, jestli se posádka vrátí domů živá nebo v pytlích.

SM: Tomu rozumím, a když se zeptám, jestli můžeme mezi sebou jednotlivá nová BVP srovnávat, lze to vůbec?  

JM: Určitě, ta vozidla se mezi sebou srovnávat dají, díky modulárním  systémům pancéřování můžete mít různé úrovně ochrany vojáka, v každém případě ke slovu přichází již zmiňovaná norma STANAG, a podle této normy splňuje nejvyšší úroveň 6 pouze vozidlo Puma, vyvinuté pro Bundeswehr. V případě, kdybychom se rozhodovali podle kritéria ochrany života vojáků, tak by právě Puma byla jasná volba.

SM: Vidíte ještě další parametry klíčové pro výběr nových BVP?

JM: Odpovím možná trochu nečekaně. Z pohledu daňového poplatníka bych byl rád, kdyby se ta vozidla vyráběla v České republice, možná ze mě také mluví touha po tom, aby náš obranný průmysl opět získal soběstačnost a v případě strategické potřeby nebo krize jsme byli schopní ta vozidla vyrábět na našem území.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace