Tendr na dopravní letoun opět zkrachoval. Metnarovi se na obraně sypou akvizice

Tendr na dopravní letoun opět zkrachoval. Metnarovi se na obraně sypou akvizice

Ministerstvo obrany vyloučilo 17. ledna z výběrového řízení na dodání malého dopravního letounu i posledního účastníka. Dva ze tří uchazečů nesplnili podle tiskové zprávy ministerstva požadované parametry a náležitosti a byly vyřazeni již v prosinci. Švýcarská společnost STM Aircraft podala námitku. A Omnipol v pátek 17. ledna ,,deklaroval, že již nedisponuje nabízeným letounem a nemůže ho tedy dodat." Po vánočním výrazném navýšení rozpočtu programu rozvoje leteckých sil o 12 miliard, šokující informaci, že na ministerstvu špatně spočítali cenu pasivních radarů Věra NG a skutečná cena je dvojnásobná, nebo po zrušení tendru na terénní vozy, jde v krátké době o další nedobré zprávy z Ministerstva obrany.

Naše letectvo malý dopravní letoun potřebuje, protože stávající jsou zastaralé, v nevyhovujícím technickém stavu a není jich pro potřeby vládní letky dostatek. O tom jsme již psali. Ministerstvu se napodruhé nepodařilo vypsat výběrové řízení tak, aby letectvo nový letoun dostalo a mohlo nasadit do služby. O tom, že Jakům-40 končí životnost, se psalo už v roce 2014. Poprvé byl tendr zrušen již loni, když se do něj přihlásil jediný uchazeč a nevyhověl požadavkům. Totéž se opakuje nyní, kdy tedy jeden z uchazečů podle ministerstva požadavkům vyhověl. Ale následně Omnipol oznámil, že vlastně nabízený letoun Global 5000, s nímž se do soutěže přihlásil, již nemá. 

Oznámení podle tiskové zprávy ministerstva přišlo den poté, kdy média informovala, že skutečný vlastník letounu není znám, a že stroj je registrován na Kajmanských ostrovech, provozován v Rusku, a majitelem je (v roce 2014 byla) společnost sídlící na Panenských ostrovech. Nad rámec toho byl tento konkrétní letoun výrobcem dodán v konfiguraci pro 13 sedadel, a ač nebyl spolu s ostatními z tendru vyřazen pro nevyhovění parametrům, požadavky v takovém případě splňovat nemohl a byl by beztak vyloučen. Letoun Omnipol tedy měl, nabízel, a najednou jím již nedisponuje. Zapomeňte.

V důsledku tohoto vývoje prostě bude vládní letka tím déle provozovat starší stroje, případně omezí své služby, pro něž je zřízena a existuje. Pro Českou republiku se pořízení letounu pro 14-19 osob ukazuje být sisyfovským úkolem. Stejně tak bude armáda delší dobu jezdit v UAZech a stejně tak stát zaplatí za pasivní radary Věra NG společnosti ERA, spadající pod Omnipol ne 780 milionů, ale 1,5 miliardy.

Ministerstvo tenhle problém ,,objasnilo" poukázáním na chybu nacenění techniky podle starého systému Věra S/M z roku 2000. Pozoruhodné přitom je, že když stejné dva radary Věra NG (s příslušenstvím, tedy vozidly, generátory a vším potřebným pro jejich provoz) pořizovala v roce 2014 NCIA (NATO Communications and Information Agency), stály tehdy v přepočtu 434 milionů korun. AČR může možná potřebovat jiné plnění - ovšem jádrem zakázky jsou stále dva pasivní radary Věra NG. Česká republika je dostává oproti NATO po šesti letech za trojnásobnou cenu.

A můžeme pokračovat: potíže s balistickými přilbami, které jsme loni sledovali. O třetinu více peněz na program rozvoje letectva - schváleno doslova pár dnů po podpisu smlouvy o pořízení amerických vrtulníků, kritizovaných mnohými pro svou cenu (již pořizovací, natož cenu provozu).

A blíží se rozhodující fáze megatendru na pásová BVP. Naráží-li MO na potíže u projektů zlomkových hodnot, těžko doufat, že v zakázce za 53 miliard proběhnou věci příští hladce a bez zarážejících okolností.

Tagy