Do studia SM jsme si pozvali bývalého poslance a současného prezidenta Národní stálé konference o bezpečnosti Martina Lanka. Tématem interview byl mimo jiné stále probíhající tendr na nákup 210 nových bojových vozidel pěchoty. Vzhledem k tomu, že se velké tendry často neúměrně protahují, řešením by podle Lanka mohlo být použití mezivládní dohody (,,G2G"), která by výraznějším způsobem mohla tyto zakázky urychlit. O těchto i dalších aktuálních ,,armádních" tématech se dozvíte více v rozhovoru.
Přepis rozhovoru s Martinem Lankem
SM: Dobrý den, dnes ve studiu Security magazínu vítám bývalého poslance a současného prezidenta Národní stálé konference o bezpečnosti Martina Lanka, Martine, dobrý den.
Martin Lank (ML): Dobrý den.
SM: Na úvod bych se zeptal na aktuální téma, a to je KVAČR do roku 2030, který projednával i Výbor pro obranu. Tato koncepce definuje, co se bude do tohoto roku kupovat, a mě by zajímalo, jestli je ten výhled definován správně?
ML: Ten výhled vychází primárně z našich ekonomických možností, pak také ze závazků, které máme vůči NATO. Tu novou techniku nekupujeme náhodně, má to dopředu danou logiku. Ve strategii NATO existuje tzv. Framework Nations Concept, v rámci kterého jednotlivé země sdružují své armády do větších operačních celků. Na základě toho je například naše 4. brigáda rychlého nasazení připojena k německé 10. obrněné divizi. Nákupy nové techniky pak vyplývají z toho, u jaké techniky garantujeme nasazení v rámci právě NATO.
SM: Takže když se bavíme třeba o největším současném armádním tendru, což je nákup nových BVP, tak to načasování vychází z jakého našeho závazku?
ML: Tak zejména z toho, že ČR garantuje, že od roku 2026 bude mít k nasazení plně modernizovanou celou 7. mechanizovanou brigádu. Zatím se mluví hlavně o BVP, ale pozor, 7. mechanizovaná brigáda musí mít i modernizovaný jeden tankový prapor. Takže ČR musí myslet na to, že někdy za 6 let máme mít plně bojeschopná BVP, ale i přibližně 50 nových tanků.
SM: A s tímto vším tato koncepce počítá?
ML: Člověk to musí hodně hledat mezi řádky. Samozřejmě armádní tendry se u nás hodně protahují a nikdo nechce dávat hlavu na špalek za konkrétní rok, kdy by se měl nákup uskutečnit. Klasické tendry ministerstvo obrany příliš neumí. Je to takové koledování si o arbitráže. Rozhodnutí o BVP se oddaluje, o tancích ministerstvo ještě ani nezačalo mluvit. Jako mnohem průchodnější se teď asi jeví dělat nákupy mezivládní dohodou. Koupil se tak vrtulníky či radary MADR. Upřímně řečeno v našich podmínkách je tohle asi jediný způsob, jak včas nakoupit BVP i tanky.
SM: A kromě této těžké pozemní techniky je něco, co Vás na té koncepci zaujalo?
ML: Tak kromě modernizace 7. mechanizované brigády je to možná ještě hledání náhrady za Gripeny. Jejich pronájem nám končí v roce 2027. Ono se to zdá opět daleko, ale v našich podmínkách bych řekl, že je nejvyšší čas začít pře dakviziční proces, protože čím dřív budeme mít vybrané nové stíhačky, tím lépe.
SM: A kromě správného nastavení tendru vidíte ještě nějaká ohrožení, proč bychom neměli KVAČR naplnit?
ML: Tak jsou to jako vždy peníze. Teď a snad i příští rok jich ještě bude dost, alespoň doufejme, ale jakmile by nastal ekonomický pokles, tak se právě obávám, že právě armáda to pocítí nejvíc. Ono logicky politikové v době krize dávají radjěi peníze na podporu lidí v nezaměstnanosti než na nové obrněnce. Jestli je někdy vhodné společenské klima na přezbrojení armády, tak to bude právě teď.
SM: Martine, děkuji za rozhovor, a u toho či dalších témat někdy na viděnou.
ML: Já děkuji za pozvání a těšit se budu i já.
Tagy