Termíny, netransparentnost, zkreslování, specifikace vozidla: Místopředseda výboru Růžička posílá na ministerstvo 46 ostrých otázek k tendru na BVP

Místopředseda Výboru pro obranu, poslanec Pavel Růžička (ANO), obsáhle interpeluje ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) ve věci akvizice 210 pásových BVP za 52 miliard korun: "Postup Ministerstva obrany u této zakázky není z mého pohledu transparentní. Některá fakta jsou úmyslně zkreslována a aktuální informace členové Výboru pro obranu už několik měsíců nedostávají." Formuloval 46 otázek, kterými míří na způsob výběru dodavatele, parametry zakázky, termíny a otázku zapojení českého obranného průmyslu. Téma nákupu BVP CV90 od švédské společnosti BAE Systems-Hägglunds na základě mezivládní dohody se Švédskem bude na programu výboru v úterý 11. února.

Proč nebyla vyhlášena soutěž a proč se jedná exkluzivně se Švédskem?

Poslance Růžičku zajímají mj. důvody rozhodnutí o zahájení jednání v režimu vláda-vláda, mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ): "jaké konkrétní podstatné bezpečnostní zájmy České republiky by mohly být ohroženy, pokud by ze strany Ministerstva obrany došlo k volbě jiného, více transparentního, a zejména více soutěžního způsobu zadání veřejné zakázky?" A dále se ptá, jakým způsobem byla vybrána vláda, resp. stát, se kterým jsou tato jednání vedena.

Zde lze připomenout, že švédská společnost BAE Systems-Hägglunds byla jediným ze tří účastníků zrušeného tendru, který souhlasil s novými podmínkami soutěže. V době, kdy vláda rozhodla o zahájení jednání se Švédskem, se rovněž spekulovalo o tom, že hlavním důvodem je určitá kompenzace Švédsku za to, že paralelně byla zahájena jednání o pořízení amerických letounů F-35, které by měly ve výzbroji AČR nahradit švédské stroje Gripen.

Růžičku rovněž zajímá, zda byly osloveny i vlády jiných států, a pokud ne, pak z jakého důvodu. Odkázat v tomto ohledu lze na slovenskou akvizici, v níž byly porovnávány nabídky z Maďarska, Švédska, Španělska a Polska. V České republice bylo bez jakéhokoli porovnání nabídek rozhodnuto o oslovení vlády Švédska.

Jde stále o mezivládní dohodu?

Další Růžičkovy dotazy směřují na informaci, kterou vláda v polovině ledna předložila ministryně obrany. Podle vyjádření švédské strany se samotné Švédské království nemůže zakázky účastnit jako prodávající, a do smluvního vztahu žádala zapojit přímo také výrobce vozidel: "účastní se takových jednání vedle zapojených států i kdokoliv jiný (např. možný dodavatel)? Pokud ano, z jakého důvodu?"

Není vyloučeno, že tento stav může vést až k napadení zakázky ze strany jiných potenciálních dodavatelů, resp. je otázkou, do jaké míry jde stále o akvizici v režimu mezivládní dohody. Růžička se ptá explicitně: "Je smluvní stranou dohody ve smyslu předchozích dotazů vedle jiného státu rovněž možný dodavatel pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky?"

Poslance dále zajímají parametry akvizice a specifikace vozidel, resp. jejich změny oproti původnímu záměru. V tomto ohledu ministerstvo až do chvíle, kdy na přelomu ledna a února prakticky utnulo jakoukoli komunikaci o zakázce, opakovaně sdělovalo, že parametry zakázky ani specifikace vozidel se nemění. Stejně tak potvrzovalo, že má zájem na významném zapojení státního podniku VOP CZ. Poslance Růžičku zajímá, jaké pro takovou podmínku byly důvody, a proč je státní podnik preferován před ostatními subjekty.

Jak se bude počítat zapojení českého obranného průmyslu?

Růžička: "Liší se způsob kalkulace zapojení českých společností v případě, kdy plnění nebo jeho část bude realizováno prostřednictvím VOP CZ, s.p.? Pokud ano, jakým způsobem?" Zde můžeme odkázat na naše zjištění bude VOP CZ do svého podílu na zakázce započítávat také souhrn spotřeby materiálu a souhrn spotřeby nakupovaných služeb, a také  investice státního podniku nezbytné k transferu technologie pro zabezpečení výroby a poskytování služeb. A to na rozdíl od soukromých subjektů, jejichž podíl na zakázce bude odpovídat čistě jejich přidané hodnotě.

A jak to bude se servisem?

V rámci původního tendru a jako součást tzv. nepřekročitelných podmínek pro pořízení pásových BVP chtělo MO svěřit údržbu vozidel v průběhu jejich životního cyklu přímo a bez výběrového řízeno řízení státnímu podniku VOP CZ. Šlo o problematický bod, který rozporovala analýzy zadaná ministryní Černochovou krátce po jejím nástupu do úřadu. Analýza, podle jejíchž doporučení byl nakonec celý tendr zrušen.

NKÚ v minulosti ministerstvu obrany vyčítal, že v rámci akvizic neřeší včas právě otázku servisu, čímž vzniká riziko závislosti na zvoleném dodavateli a zbytečně vysoká cena a další problémy spojené s údržbou techniky: "Bude zároveň se smlouvou na dodávku pásových bojových vozidel pěchoty uzavřena také smlouva na servis a dodávky náhradních dílů (tzv. servisní smlouva)," ptá se místopředseda výboru Růžička a přidává další důležité otázky:

"Pokud bude zároveň uzavřena servisní smlouva, tak s kým bude uzavřena servisní smlouva a na základě jakého paragrafu dle zákona o zadávání veřejných zakázek?" a "Jak má ministerstvo zaručeno, že bude mít silnou vyjednávací pozici při vyjednávání o podmínkách servisní smlouvy, pokud bude už v tzv. „vendor-lock“ situaci?" - vendor-lock znamená situaci, kdy po podpisu kupní smlouvy ztrácí kupující manévrovací prostor a servisní služby mu s ohledem na licenční a další ujednání již nemůže poskytnout nikdo jiný než prodávající, který může této situace velmi snadno využít/zneužít ve svůj prospěch. Předejít této situaci lze nejlépe tím, že jsou podmínky servisu vyjednány v době, kdy lze od celé akvizice ještě upustit, a prodávající je tedy motivován ke vstřícnosti a férovým podmínkám.

Na závěr se pak poslanec Růžička ptá také na hodnotu komplexních nákladů na životní cyklus vozidel CV90, o nichž MO vyjednává. A to s odkazem na Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu České republiky do roku 2030, která zavedení systému stanovení komplexní nákladů na životní cyklus předpokládala, resp. k němu MO zavázala.

Téma BVP je na programu úterní schůze výboru pro obranu a lze očekávat, že řada ze zmíněných otázek bude zástupcům ministerstva obrany položena přímo.

Zdroj: interpelace poslance Růžičky na ministryni obrany, Ministerstvo obrany

Interpelace

poslance Ing. Pavla Růžičky

ve věci:

Nákupu pásových bojových vozidel pěchoty

na

Mgr. Janu Černochovou, ministryni obrany


Ve své interpelaci Vás prosím o přesné a jasné odpovědi na otázky týkající se nákupu pásových bojových vozidel pěchoty. Zformuloval jsem je do čtyřicetišesti bodů. V současné době se informace, které máme jako členové Výboru pro obranu, rozcházejí s tím, co je mediálně prezentováno, Postup Ministerstva obrany u této zakázky není z mého pohledu transparentní.Některá fakta jsou úmyslně zkreslována a aktuální informace členové Výboru pro obranu už několik měsíců nedostávají.

1) Z jakého důvodu bylo ukončeno dříve vedené výběrové řízení na dodavatele pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky?

2) Odstoupil nějaký z účastníků dodavatelů z původního výběrového řízení na dodavatele pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky? Pokud ano, proč?

3) Z jakého důvodu nebylo přistoupeno k vypsání nového výběrového řízení na dodavatele pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky, které by umožnilo soutěž nabídek a reálně mohlo vést ke snížení celkové ceny zakázky?

4) Z jakého důvodu Ministerstvo obrany dospělo k rozhodnutí o podstatném omezení soutěže spočívající v ukončení původního výběrového řízení na dodavatele pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky? Proč bylo jednání vedeno pouze s jedním dodavatelem?

5) Na základě jakého právního základu jsou nyní vedena jednání s možným dodavatelem pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky?

6) Je-li jednání o dodávkách pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky vedeno mimo režim zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), na základě jakého ustanovení ZZVZ bylo rozhodnuto postupu mimo režim tohoto zákona?

7) Jsou-li jednání o dodávkách pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky vedeny mimo režim ZZVZ s odkazem r ustanovení $ 29 písm. s) ZZVZ, jaké konkrétní podstatné bezpečnostní zájmy České republiky by mohly být ohroženy, pokud by ze strany Ministerstva obrany došlo k volbě jiného, více transparentního, a zejména více soutěžního způsobu zadání veřejné zakázky?

8) Jsou-li jednání o dodávkách pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky vedeny mimo režim ZZVZ s odkazem na ustanovení  ustanovení $ 191 odst. 2 písm. c) ZZVZ (tj. na principu vláda — vláda), jakým způsobem byla vybrána vláda, resp. stát, se kterým jsou tato jednání vedena?

10) Jsou-li jednání o dodávkách pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky vedeny mimo režim ZZVZ s odkazem na ustanovení $ 191 odst. 2 písm. c) ZZVZ (tj. na principu vláda — vláda), byly osloveny i vlády jiných států k možnosti jednání o dodávkách pásových bojových vozidel pěchoty? Pokud ano, jaké? Pokud ne, z jakého důvodu?

11) Jsou-li jednání o dodávkách pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky vedeny mimo režim ZZVZ s odkazem na ustanovení $ 191 odst. 2 písm. c) ZZVZ (tj. na principu vláda — vláda), účastní se takových jednání vedle zapojených států i kdokoliv jiný (např. možný dodavatel)? Pokud ano, z jakého důvodu?

12) Jsou-li jednání o dodávkách pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky vedeny mimo režim ZZVZ s odkazem na ustanovení $ 191 odst. 2 písm. c) ZZVZ (tj. na principu vláda — vláda), a účastní-li se jich i možný dodavatel pásových bojových vozidel pěchoty, o jakou společnost jde a na základě jakých skutečností byl takový dodavatel určen?

13) V roce 2021 vláda ČR schválila Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu České republiky do roku 2030 (Strategie), kde je mimo jiné uvedeno, že „Pořizování vojenského materiálu formou vláda — vláda představuje výjimku z běžného režimu zadávání zakázek dle směrnice (Podle čl. 13 písm. £) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES), která je uplatňována restriktivně, s cílem nevytvářet neodůvodněné překážky neumožňující unijním zbrojním subjektům nediskriminační a transparentní přístup k vojenským zakázkám. Podle sdělení Evropské komise (Pokyny k zadávání zakázek mezi veřejnými správami a oblasti obrany a bezpečnosti (čl. 13, písm. £) směrnice EP a rady 2009/81/EP (20016/C 450/01)) se postup formou vláda - vláda uplatňuje zejména na prodej přebytečných zásob vojenského materiálu v majetku jedné veřejné správy druhé veřejné správě. Ačkoliv Evropská komise pořizování nového vojenského materiálu formou vláda - vláda nevylučuje, náležitě upřesňuje, že kupující stát musí postupovat v souladu se směrnicí 2009/81/ES (tj. musí vypsat veřejnou zakázku), nebo musí využít opci na nákup dalšího materiálu stanovenou V již existující smlouvě uzavřené daným státem s konkrétním dodavatelem, Jsou-li jedn o dodávkách pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky vedeny mimo režim ZZVZ s odkazem na ustanovení $ 191 odst. 2 písm. c) ZZVZ (tj. na principu vláída-vláda), tak postupuje MO v souladu s touto strategií?

15) Byl před rozhodnutím o určením státu o možném dodavateli pásových bojových vozidel pěchoty, se kterým budou vedena Jednání, proveden průzkum trhu? Pokud ano, projevily jiné státy, případně jiní možní dodavatelé, zájem účastnit se výběrového řízení takové veřejné zakázky? Pokud ano, z jakého důvodu nebyli oslovení? Pokud bylo osloveno více států či možných dodavatelů, prosíme o informaci a identifikaci, kteří projevili zájem dodávku pásových bojových vozidel pěchoty realizovat.

16) Pokud nebyl proveden průzkum trhu, z jakého důvodu k tomu nedošlo?

17) Na základě jakých informací, skutečností a podkladů byl k jednání vybrán právě ten stát, dodavatel, se kterým jsou aktuálně vedena jednání o dodávkách pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády ČR?

18) Jaké jsou důvody, které vedly Ministerstvo obrany k volbě postupu vylučujícího hospodářskou soutěž v rámci vnitřního trhu Evropské unie?

19) Byla a pokud ano kdy uzavřena jakákoliv dohoda (např. smlouva o spolupráci, dohoda o porozumění) mezi Českou republikou a jiným státem (vládou jiného státu) vztahující se k možným dodávkám pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky.

20) Byla-li jakákoliv dohoda dle předchozího dotazu uzavřena, můžete ji poskytnout členům Výboru pro obranu?

21) Je smluvní stranou dohody ve smyslu předchozích dotazů vedle jiného státu rovněž možný dodavatel pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky?

22) Jaké jsou předpokládané smluvní strany smlouvy (nebo smluv), na jejímž základě bude následně realizována dodávka pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky?

23) Bude účastníkem smlouvy (smluv), na jejímž základě bude následně realizována dodávka pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby AČR i jiný subjekt než zúčastněné státy (např. dodavatel)?

24) Kolik pásových bojových vozidel pěchoty má být dodáno?

25) V jakém časovém horizontu mají být pásová bojová vozidla pěchoty dodána?

26) Jaká je celková maximální cena všech pásových bojových vozidel pěchoty a jaká je cena pásového bojového vozidla pěchoty?

27) Byly jakýmkoliv způsobem upraveny požadavky na pásová BVP oproti požadavkům specifikovaným v původním výběrovém řízení?

28) Původní výběrové řízení obsahovalo kromě dodávky samotných pásových vozidel pěchoty také příslušenství, např. dílenská vozidla na podvozku TATRA, rušiče apod. Byl jakýmkoliv způsobem upraven rozsah tohoto příslušenství? Pokud ano, jak a z jakého důvodu?

29) Jak jsou nastaveny platební podmínky za dodávku pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky?

30) Bude přiměřenost ceny plnění přezkoumána znaleckým posudkem? Pokud ano, kdo jej bude zpracovávat?

31) Bude ze strany Ministerstva obrany docházet k zálohovým platbám za dodávku pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky? Pokud ano, v jaké výši?

32) Je v rámci zakázky na dodávku pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky předpokládáno zapojení českých společností? Pokud ano, je stanoven minimální rozsah zapojení českých společnosti? Pokud ano, jaká je jeho výše?

33) Je v rámci zakázky na dodávku pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky předpokládáno povinné zapojení VOP CZ, s.p.? Pokud ano, v jakém rozsahu?

34) Pokud bylo stanoveno povinné zapojení VOP CZ s.p., jaké pro takovou podmínku byly důvody?

35) Pokud bylo stanoveno povinné zapojení VOP CZ s.p., z jakého důvodu je uvedený subjekt preferován před ostatními podnikatelskými subjekty?

36) Pokud bylo stanoveno povinné zapojení VOP CZ s.p., bude ze strany Ministerstva obrany, resp. ze strany státu, poskytnuto VOP CZ, s.p, jakékoliv dodatečné financování?

37) V médiích se hovoří o minimálním podílu českého obranného průmyslu ve výši 40%. Na základě jakého postupu (metodiky) bude počítána míra zapojení českých společností?

38) Liší se způsob kalkulace zapojení českých společností v případě, kdy plnění nebo jeho část bude realizováno prostřednictvím VOP CZ, s.p.? Pokud ano, jakým způsobem?

39) Pokud se podíl počítá jako poměr objemu fakturace od českých společností směrem k hlavnímu výrobci proti celkové pořizovací ceně, tak rozlišuje se nějak výpočet subdodávky od VOP CZ s.p. od ostatních českých subdodavatelů?

40) Pokud se podíl počítá jako poměr objemu fakturace od českých společností směrem k hlavnímu výrobci proti celkové pořizovací ceně, jak je řešena situace, kdy česká společnost nakupuje hlavní komponenty od stanovených subdodavatelů, a ty následně fakturuje v rámci své dodávky výrobci vozidel? Započítává se i tento "přeprodej" do podílu českých společností?

41) Plánuje se ve vztahu k pásovým bojovým vozidlům pěchoty pro potřeby Armády České republiky provedení vojskových zkoušek? Bude Jejich provedení vyžadováno?

42) Kdy MO plánuje uzavřít smlouvu na dodávku pásových bojových vozidel pěchooty?

43) Bude zároveň se smlouvou na dodávku pásových bojových vozidel pěchoty uzavřena také smlouva na servis a dodávky náhradních dílů (tzv. servisní smlouva)?

44) Pokud bude zároveň uzavřena servisní smlouva, tak s kým bude uzavřena servisní smlouva a na základě jakého paragrafu dle zákona o zadávání veřejných zakázek.

45) Pokud nebude uzavřena zároveň servisní smlouva, tak kdy, s kým a na základě jakého paragrafu dle zákona o zadávání veřejných zakázek bude uzavřena. Jak má ministerstvo zaručeno, že bude mít silnou vyjednávací pozici při vyjednávání o podmínkách servisní smlouvy, pokud bude už v tzv. „vendor-lock“ situaci?

46) V roce 2021 vláda ČR schválila Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu České republiky do roku 2030 (Strategie). V ní se MO zavázalo, že zavede systém stanovení komplexních nákladů na životní cyklus vojenského materiálu, zejména u strategických a významných zakázek, včetně dopadů na životní prostředí a potřebu velikosti obranné infrastruktury. Stanovilo MO komplexní náklady na životní cyklus. Jaké hodnotou komplexních nákladů na životní cyklus projektu pásového bojového vozidla pěchoty MO počítá?

Tagy