.jpg)
Autor fotografie: By Vitaly V. Kuzmin - http://vitalykuzmin.net/?q=node/410, CC BY-SA 4.0|Popisek: Systémy TOS v akci
Když nechcete nepřítele pouze sejmout, ale i potrestat nepřátelské jednotky za to, že se vám postavily na odpor, jsou termobarické zbraně tou správnou volbou. Není tedy divu, že je ruská armáda používá během své agrese na Ukrajině.
Termobarické zbraně jsou také známé jako vakuové bomby a jsou podstatně výbušnější a energičtější než jiné konvenční výbušniny. Namísto použití mixu paliva a oxidačního činidla jsou termobarické zbraně téměř kompletně tvořeny palivem. Jakmile dojde k výbuchu, zbraň využívá kyslík kolem oblasti k vytvoření stěny plamene, jak palivo oxiduje.
Dojde k explozi a pak implozi, takže dvojí ničení, kdy „normální“ výbuch pouze ničí svojí velikostí, střepinami a tlakovou vlnou. U termobarických zbraní jde o plošný účinek, který nikdy letecká puma nebo dělostřelecký granát nezpůsobí.
Nejprve vybuchnou a tím způsobí vyhoření vzduchu v prostoru, což následně způsobí podstatě nasávání okolního vzduchu a vytvářejí více vysokoteplotních a vysokotlakých explozí než jiné konvenční výbušniny. Síla těchto zbraní znamená, že tlaková vlna je mnohem větší než u jiných konvenčních výbušnin a jsou podstatně ničivější, když se použijí proti opevněním, jako jsou bunkry.
Pro pozemní jednotky je to hrozný způsob smrti. Tlaková vlna a následné vakuum ve vzduchu, následující po výbuchu roztrhne lidské plíce. Pokud dojde k výbuchu v uzavřeném prostoru, lidé, kteří jsou v blízkosti zbraně, jsou zlikvidováni. Ti, kteří nejsou přímo u ní, ale jsou stále dostatečně blízko, mají popraskané vnitřní orgány, společně s jejich očima a ušními bubínky.
Pokud zbraň nedetonuje, ale palivo je stále rozptýleno, pak každý v určitém okruhu vdechne toxické, hořící chemické výpary. Stále při vědomí se snaží dýchat, než zemřou. A jakýkoliv tepelný podnět může devastující výbuch nastartovat.
Přestože tyto zbraně jako první vyvinuly Spojené státy (během války ve Vietnamu), SSSR/Rusko vyvinulo vlastní termobarické zbraňové systémy, od ručně vrhaných granátů, raket na ramenou až po dělostřelecké granáty a hlavice. Sovětský svaz a později Rusko tyto zbraně od té doby použily ve všech svých nedávných konfliktech, včetně pohraničních střetů s Čínou, afghánskými mudžahedíny, Čečenskem a nyní Ukrajinou, kde ruská armáda nasazuje systém TOS-1A a vakuové bomby.
Termobarické zbraně nejsou výslovně zakázány zákony o ozbrojeném konfliktu nebo Ženevskou konvencí, ale jejich použití v civilních oblastech je zakázáno, a to i při útoku na legitimní vojenský cíl. Zbraně způsobují nepřiměřenou bolest a utrpení, ale ne natolik, aby byly přímo zakázány. Zde je nutno zmínit, že jsou i v arzenálu AČR jako RPG-75, tedy ne k plošnému ničení, ale jako zbraň proti bunkrům.
Spojené státy vyvinuly zbraně během války ve Vietnamu, ale začaly se intenzivně používat až během války v Afghánistánu, proti opevněným jeskynním systémům a v horských pásmech. V civilních oblastech mohou být zvláště destruktivní, proto je jejich použití v těchto oblastech zakázáno.
Zdroj: We Are the Migty