foto: Ministerstvo obrany, Public domain/Ministr obrany Jaromír Zůna na náštěvě spol. SVOS Přelouč
V rámci své návštěvy společnosti SVOS v Přelouči poskytl ministr obrany Jaromír Zůna Security Magazínu obsáhlý rozhovor na aktuální témata nové koncepce výstavy armády i výběru nástupce Karla Řehky.
Ministr obrany Jaromír Zůna v rozhovoru označil za prioritu naplnění schopností požadovaných Aliancí, tedy dokončení výstavby těžké a střední brigády. Zdůraznil, že NATO nehodnotí Česko primárně podle procent výdajů na obranu, ale podle skutečných vojenských schopností. Právě zde ČR zaostává přibližně na 50 % plnění závazků, především kvůli dlouhodobému odsouvání modernizace těžké brigády. U střední brigády na kolových vozidlech se předpokládá vyhlášení zakázky v roce 2027. Projekt nebyl pro protošní rok připraven, podobně jako zakázka na univerzální kolovou platformu ženijního vojska. Zůna zároveň vyjádřil zájem o prohloubení spolupráce s Francií a potvrdil, že projekt samohybných houfnic CAESAR má výrazné zpoždění. Odmítl také spekulace o osobních sporech s generálem Hlaváčem.
V souvislosti s aktualizací Koncepce výstavby AČR bylo zmíněno, že vedle protivzdušné obrany patří mezi hlavní priority budování těžké a střední brigády. Které klíčové projekty je třeba v nejbližší době dokončit, aby byla těžká brigáda plně bojeschopná?
V první řadě je třeba zahájit realizaci projektu pořízení bojových vozidel pěchoty CV90. V letošním roce by mělo přijít prvních deset vozidel, která projdou vojskovými zkouškami. A pokud ty vojskové zkoušky dopadnou dobře, tak už v příštím roce by měly být zahájeny sériové dodávky. Je velmi pozitivní, že se tahle věc konečně dala do pohybu. Pro nás je totiž těžká brigáda dlouhodobě obrovským problémem.
Proč je právě otázka těžké brigády tak důležitá v hodnocení ze strany Aliance?
Těžiště negativního hodnocení České republiky není primárně v procentech výdajů na obranu. My nejsme až tak kritizováni za to, kolik procent dáváme. To hlavní je, že neplníme cíle výstavby vojenských schopností, které jsme přijali a deklarovali jako náš příspěvek ke kolektivní obraně v rámci Aliance. A to je věc, kterou nikdo nevyjedná.
Jestli si někdo myslí, že tady půjde vyjednávat o procentech, tak takovou diskuzi sice lze vést, ale jádro obranného plánování v NATO tvoří právě schopnosti. Když přijde hodnotící zpráva, může tam být pár stránek o procentech, ale 80 % hodnocení tvoří schopnosti. Brigáda je, nebo není. Dělostřelecký oddíl je, nebo není. Logistický prapor, zdravotnický prapor, polní nemocnice – to vše se hodnotí binárně. Aliance se dívá na své operační plány, počítá poměry sil a ptá se: Je tam ta brigáda? Není. Je tam ta jednotka? Není. To je prostě ORBAT (bitevní setava, order of battle, pozn. red.) podle vojenské doktríny Aliance. A tam se nedá vyjednat nic. Je to systém jedniček a nul.
Právě tím, že předchozí vláda odsouvala výstavbu těžké brigády do budoucnosti, nás odsoudila k tomu, že dokud brigáda nebude hotová, budeme Aliancí negativně hodnoceni – a to úplně nezávisle na tom, kolik procent HDP do obrany dáme.
Jak na tom v tomto kontextu je střední brigáda?
U střední brigády je situace trochu jiná. Cíle přijaté v Haagu – Capability Targets 2025 – jsou naplánovány až do roku 2040. Proto i naše Koncepce výstavby AČR musí sahat do stejného horizontu. Občas se mezi bezpečnostními experty diskutuje, jestli desetiletý až patnáctiletý výhled není spíš prognostika než koncepce. Ale takto jsou cíle Aliance nastaveny.
Zatímco u těžké brigády máme zpoždění šest až deset let, střední brigáda představuje naši perspektivu. Pokud chceme v hodnocení Aliance výrazně postoupit, musíme rychle dostavět těžkou brigádu a ve stanoveném časovém horizontu dokončit i střední brigádu na kolových obrněných transportérech.
Jak aktuálně plníme cíle výstavby schopností podle hodnocení Aliance?
Aliance nás hodnotí přibližně na 50 % plnění deklarovaných schopností, což nás řadí mezi země, které v tomto ohledu zaostávají. Na druhou stranu, pokud se podíváme na tempo modernizace a objem prostředků vydávaných na modernizaci armády, jsme v horní třetině států Aliance.
Problém je, že velká část těchto prostředků jde do schopností, které nejsou součástí závazných cílů NATO. Mluvím například o sofistikované radarové technice, systému DPET, rušičkách STARCOM, monitorovacím protidronovém systému nebo celoplošné teritoriální protidronové ochraně. Patří sem i integrované středisko krizového řízení v Karlových Varech za 400 milionů korun, které se bude budovat ve všech krajích. To vše významně posiluje bezpečnost státu, ale v aliančním hodnocení se to nepočítá jako splněný cíl.
Přesto si myslím, že máme velmi dobrou armádu – jednu z nejlepších mezi státy naší velikosti – a jsme naprosto spolehlivý partner v tom, co Alianci poskytujeme.
V dosud platné verzi KVAČRu je explicitně zmíněna modernizace stávajících Pandurů. Jak tuto otázku pojímá návrh nové verze koncepce?
Některé informace a kroky bohužel předběhly skutečný vývoj a vyvolaly předčasná očekávání. Když se začala připravovat koncepce proveditelnosti budoucího obrněného kolového transportéru pro střední brigádu, spustila se celá řada aktivit, ukázek a prezentací potenciálních dodavatelů. Viděli jsme jejich techniku už na IDETu. Firmy, které se chtějí ucházet, už techniku aktivně vystavují.
Faktem ale je, že zakázka dosud nebyla vyhlášena. Posuzují se různé varianty. Koncepce jasně říká, že střední brigádu postavit musíme, včetně doplnění o třetí prapor. Předpokládáme vyhlášení zakázky v roce 2027, aby bylo možné brigádu včas dokončit.
Bude se spíše jednat o přezbrojení na zcela nový typ vozidla, nebo o modernizaci stávajících Pandurů?
To ještě není definitivně rozhodnuto. Naším zájmem je zakázku spustit a vyhlásit příští rok.
Jak pokračuje projekt univerzální kolové platformy ženijního vojska, obrněná vozidla 4×4, případně 6×6?
Je ve velmi podobné situaci jako obrněný transportér. Koncepční řešení, počty vozidel, struktura, kategorie i typy jsou připraveny. Spuštění zakázky však bude přímo záviset na zajištění financování – tedy na rozpočtu pro rok 2027 a výhledu na roky 2028–2029. Bez garancí financování ministerstvo financí takovou zakázku nespustí.
Znamená to, že snížení rozpočtu ministerstva obrany oproti původním záměrům předchozí vlády odkládá zahájení těchto a dalších projektů?
Nikoli. Na rok 2026 nebyl připraven k vyhlášení žádný z těchto velkých projektů. Neměli jsme připravené smlouvy, doplňky ke smlouvám ani dostatek finančních prostředků v programu rozvoje sil. Proto jsem nemohl jít za premiérem a žádat vrácení těch 21 miliard s tím, že máme připravené projekty. Rok 2026 je prostě přechodový.
Pokud by vláda našla cestu k dosažení 2 % HDP a poskytla chybějících přibližně 20 miliard, na jaké projekty by tedy bylo možné tyto prostředky vynaložit?
Peníze bychom dokázali spolehlivě a účelně využít – především na pořizování materiálu z existujících rámcových smluv – munici a další věci, které armáda potřebuje. Žádné nové strategické nebo zvlášť významné projekty připravené přímo na rok 2026 nejsou.
Vláda schválila generálporučíka Hlaváče do funkce náčelníka Generálního štábu. Média to prezentovala jako váš zásadní střet s vládou. Jde skutečně o spor? Jakou očekáváte s panem generálem úroveň spolupráce?
Již jsem vysvětloval, že jsem nehlasoval proti generálu Hlaváčovi. Znám ho třicet let, velel jsem mu, byl mým přímým podřízeným u praporu. Stejně jako generálové Svoboda a Vlček. Všichni tři jsou schopní nejvyšší funkci vykonávat, to je třeba znovu říci.
Hlasoval jsem proti procesu rozhodování – proti tomu, že nebyl dostatečný prostor pro představení všech kandidátů a posouzení jejich kvalit. Kdyby proběhla řádná diskuze na koaliční radě, vypadalo by hlasování jinak. Již dnes jsem s generálem Hlaváčem v intenzivním kontaktu a spolupráce se vyvíjí standardně. Žádný osobní spor mezi námi není.
Blíží se pařížský veletrh Eurosatory. Budete se ho osobně účastnit? Jaké hlavní cíle s ním spojujete?
Ano, plánuji se ho zúčastnit. Protokol právě domlouvá jednání s mezinárodními partnery. Mým cílem je setkat se s francouzskými protějšky na mé úrovni. Česká republika má velký zájem prohloubit spolupráci s Francií, včetně zapojení do diskuse o francouzském návrhu jaderného deštníku. Řešíme samozřejmě i společné projekty, jako je dělo CAESAR.
V jakém stavu je dnes projekt děl CAESAR?
Zakázka na pořízení delostřeleckého systému CAESAR je od počátku komplexní a komplikovaná. V současnosti nabírá velké zpoždění, a proto přitahuje pozornost. Před nedávnem se jí zabýval i Výbor pro obranu. V tomto týdnu budou vedena další jednání mezi zástupci armády, ministerstva a dodavatele. Zájmem armády je, aby byla zakázka zdárně dokončena a dodavatel splnil všechny požadavky, ke kterým se smluvně zavázal.
Tagy