foto: Lockheed Martin / Public domain /THAAD
Neschopnost Američanů poradit si s íránskými Šáhid-136 ukazuje, jak Západ reaguje naprosto neadekvátně na konflikt na Ukrajině. Střely THAAD jsou ještě větší problém.
Když v loňském roce vpadly ruské drony Gerbera, jedná se o levné imitace Šáhid-136, do Polska, najednou se ukázalo, že nejen Varšava nemá prakticky žádnou senzoriku a efektory proti dronům. Problém nespočíval v tom, že by Poláci neměli technologii, ale v absenci C-RAM a C-UAS systémů v armádě. Náš severní soused po útoku Kremlu pohnul a ledy se hnuly především kolem C-UAS z Tarnowa, ZU-23-4 a C-RAM SA-35. Stav v době útoku byl takový, že senzoriku nakonec řešily MiM-104 Patriot a jako efektory byly použity F-35 s AIM-120 AMRAAM. Tedy něco podobného jako se děje u sousedů Íránu a na jejich území umístěných amerických základnách.
Íránské Šáhid-136 mají pré
Když loni Izrael útočil na Írán, jednalo se o vzdálenost 1 600 kilometrů z poměrně malé země, která odvety zachycovala z celkem jasného směru na velkou vzdálenost a byť mají Šáhid-136 dosah až 2 000 kilometrů, bylo to k ničemu. Íránské UAV se většinou nedostaly ani za polovinu cesty. Aktuálně Šáhid-136 útočí na obrovském prostoru s relativně malou vzdáleností k cíli. A v oblasti prakticky nikdo nemá adekvátní systémy C-UAS nebo C-RAM proti dronům. Výjimkou jsou ruské Pancir-S1, jenže ty už selhaly na Ukrajině i v Iráku. A Teherán má dronů evidentně víc než dost. Zničení minimálně jedné radarové komponenty špičkového protivzdušného systému THAAD právě ze strany Šáhid-136 je velká ztráta a začíná být jasná obrovská snaha Trumpovy administrativy utajit všechny ztráty.
THAAD nejsou proti dronům
MiM-104 Patriot PAC-3 a THAAD jsou přirozeně zbraně především proti velkým vzdušným hrozbám jako jsou balistické střely, případně letadla. Přesto jsou jejich radary schopny zachytit i malé drony. Na rozdíl od ruských systémů PVO. Problém spočívá v zachycení malých a nízko letících cílů a ještě větší problém je v adekvátní odpovědi. Výjimku tvoří námořní SM-3, které jsou napojené na systém Aegis, který je opravdu komplexní. Cena střel do THAAD je astronomická a použít je jako efektor proti Šáhid-136 je neuvěřitelně neekonomické. O to větší je záhada, proč se do toho tímto způsobem Američané pustili.
Západ nemá protidronové systémy
Už před týdnem psala CNN, že minimálně jeden stát Perského zálivu je na dně s efektory PVO. SM už v loňském roce psal, že poddimezování výroby střel THAAD a PAC-3 zásadně oslabuje celý západ. Američané měli loni podle WSJ vypálit minimálně 150 antiraket THAAD, což měla být čtvrtina celkových zásob. Pentagon loni poprvé v historii nakoupil PAC-3 v Jižní Koreji. Cena jedné střely THAAD je 15,5 milionu dolarů (324 milionů korun). Podle Lockheed Martin je aktuální výroba 96 kusů ročně. Má se zvýšit čtyřnásobně. To mluví asi za vše. O to víc je těžko pochopitelné, že po čtyřech letech války na Ukrajině nemá Západ k dispozici adekvátní množství protidronových systémů.
Situace Američanů stejná jako v Polsku
A situace je stejná jako v Polsku. Američané testují mnoho C-RAM a C-UAS systémů. Řada z nich byla k dispozici již před lety. Jako příklad lze uvést třeba Counter-Drone Stryker od Leonarda. Jenže ačkoliv jsou k dispozici, v sériové výrobě stále ne. Německý C-RAM Skyranger byl k dispozici už před ruskou agresí. Teprve teď jsou první dodávány na Ukrajinu na úkor Bundeswehru a Itálie, která si je objednala. Neuvěřitelná pomalost západu. Přitom bylo vše jasné. Výsledek? Arabské státy i USA se najednou obracejí na Ukrajinu. Ta chce logicky PAC-3. Američané dostanou podle Army Recognition Merops.
Merops ke kompaktní protivzdušný balíček postavený kolem stíhacího dronu Surveyor. Systém lze vypustit z korby pickupu a může autonomně pronásledovat cíle pomocí rádiových signálů, radarového navádění nebo tepelných signatur, což je důležité v prostředí elektronického boje, kde mohou být GPS a komunikace degradovány. Cena? Kolem 15 000 dolarů. Šáhid-136 je někde kolem 50 000 dolarů. Ukrajinci nakonec zvolili nejlevnější variantu boje proti ruským UAV. Stíhací drony. Teď je velice rádi převezmou Arabové, kteří dlouhodobě spolupracují s Ruskem a zdánlivě všemocné Trumpovy Spojené státy.
Tagy