Tomáš Zdechovský: Proč „společensky odpovědné“ chování bank nahrává Putinovi

Tomáš Zdechovský: Proč „společensky odpovědné“ chování bank nahrává Putinovi
Autor fotografie: Pixabay, Public domain
04 / 01 / 2024, 11:00

Nejkřiklavějším případem, kdy deklarovaná společenská odpovědnost fakticky nahrává Putinovi, jsou české banky odmítající podporovat zbrojní průmysl vyrábějící zbraně pro bránící se Ukrajinu.

Světoznámý český výrobce piva Pilsner Urquell se zachoval obdivuhodným a příkladným způsobem. Rozhodl se, že nebude podporovat OH v Paříži, protože se jich budou moci zúčastnit i ruští sportovci. Místo toho dá peníze českým reprezentantům, ale jinak se letních olympijských her účastnit nebude. Plzeňský výrobce piva jde příkladem. Ukázal všem dalším firmám, jak by se měly zachovat. Jedině velké společnosti mohou zatlačit na Mezinárodní olympijský výbor (MOV), aby přehodnotil stanovisko. Jakmile se začnou stahovat sponzoři a s nimi i peníze, MOV bude v koncích.

Nezodpovědná společenská odpovědnost

Zmíněný příkladný postoj bohužel není zdaleka samozřejmostí. Paradoxně nejhůře se za současné situace chovají třeba bankovní domy, které důsledně dbají na tzv. ESG skóre a prezentují se jako společensky odpovědné. Pod zkratkou ESG se skrývají anglická slova „environmental“ (ohleduplný k životnímu prostředí), „social“ (sociální – v rámci chování k zaměstnancům i společnosti) a „governance“ (vládnutí, řízení – zvláště odpovědné řízení společnosti). Jedná se o koncept společenské odpovědnosti, kde jsou firmy hodnocené z hlediska své udržitelnosti, přínosu společnosti a životnímu prostředí. Myšlenka se zdá na první pohled pěkná, provedení je však horší, jak už to u podobných hurá počinů bývá. Cesta do pekel bývá dlážděná dobrými úmysly. Problém aktuálně nastává tehdy, když jde o vojenskou pomoc Ukrajině.

Banky odmítají podporovat zbrojní průmysl

Asi nejkřiklavějším případem, kdy deklarovaná společenská odpovědnost fakticky nahrává Putinovi, jsou právě české banky odmítající podporovat zbrojní průmysl vyrábějící zbraně pro bránící se Ukrajinu. Aniž by si to uvědomovaly, užívají některé z nich rétoriku nápadně se podobající té od ruských kolaborantů, kteří volají po ukončení podpory Ukrajině ve jménu „míru.“ Argumentují tím, že nechtějí mít nic společného s jakýmkoli druhem činnosti souvisejícím se zbraněmi. Menší bouři vyvolala před pár Vánoci na Twitteru (sítí X) odpověď mluvčí ČSOB podepsané jako „Denisa.“ Ta totiž na otázku, zda ve jménu „etického kodexu“ ruší účty zbrojovkám v době, kdy se snaží vyrábět materiál pro ukrajinské obranné snažení odpověděla, že „skupina ČSOB se velmi zdráhá zapojit se do jakéhokoli druhu činností souvisejících se zbraněmi a zbrojením.“

Něco podobného napsala už loni v květnu mluvčí Komerční banky podepsaná jako „Káťa“: „Zdravím, životy zmařené jakýmkoli válečným konfliktem nám nejsou lhostejné. Nefinancujeme ale společnosti, které některé druhy zbraní vyrábí, vyváží do zemí s válečnými konflikty nebo tam, kde je vyšší riziko nelegálního obchodu se zbraněmi.“ Jinými slovy, pokud jste země bránící se agresi, tak máte problém. Zbrojovky v jiných zemích vám nebudou moci vyrobit dost zbraní. Proč? Protože banky neposkytnou výrobcům obranného materiálu úvěr nebo jim dokonce mohou zrušit účet, protože si přece nechtějí zhoršit své hodnocení společenské odpovědnosti.

Politika bank

Pouhá vyjádření mluvčích bankovních společností na jedné sociální síti samozřejmě nepředstavují největší problém. Tím je samotná vnitřní politika bank působících v Česku, která má velmi reálné dopady na český obranný průmysl. Jak prohlásil nedávno prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek v rozhovoru pro Echo24: „Jedna z mála bank, která zbrojní sektor bez větších problémů financuje, je Česká exportní banka. Naopak ČSOB nedávno vypověděla smlouvu o vedení běžného účtu jedné velké zbrojovce.“

Jiří Hynek, prezident AOBP

Překážkou podle slov už citovaného Hynka ale nemusí být jen postoje bank, ale třeba i pojišťoven. Zmiňoval konkrétně firmu, vyrábějící malé civilní drony, která chtěla svoji činnost rozšířit o zahraniční obchod s vojenským materiálem. Jenomže pojišťovna jí vypověděla smlouvu s tím, že nebude pojišťovat firmy vyrábějící zbraně, protože jí to zakazuje její etický kodex.

Napomáhání Kremlu kvůli ESG?

Mnohé banky tedy nadále fakticky sabotují výrobu na pomoc Ukrajině, protože jim v tom údajně brání „společenská odpovědnost a ekologická udržitelnost“. Tím fakticky napomáhají Kremlu a jeho agresivním choutkám. Rozhodně není žádnou nadsázkou tvrdit, že takové pojetí společenské odpovědnosti a udržitelnosti v rámci ESG představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu. Pro společnost je z dlouhodobého hlediska nezodpovědné a zároveň neudržitelné, když ztěžuje možnosti obrany před agresorem.

Samotný pojem ESG pochází z roku 2006 a v Evropě se bohužel dlouho moc nepočítalo s tím, že jednou bude nutné čelit vážnému ohrožení zvenčí. V tomto případě tedy úsilí o společenskou odpovědnost bohužel hraje do karet Putinovi, a to ještě více než všichni otevřeně proruští kolaboranti dohromady. Považuji za naprosto absurdní, že ještě skoro dva roky po vypuknutí války na Ukrajině má obranný průmysl v Evropě stále tak komplikovanou pozici. Tento přístup je pro Evropu v době konfliktu probíhajícího za jejími hranicemi naprosto sebevražedný a jen si tím pod sebou podřezáváme větev. Prázdnými proklamacemi o míru a odmítání zbraní se agresor neodstrašuje a válka nevyhrává, bohužel.

Co na to Evropská komise?

Loni v červnu jsem proto Evropské komisi podával otázku týkající se taxonomie udržitelných aktivit a jejích dopadů na obranný průmysl. Ptal jsem se mj., zda EK považuje výrobu zbraní za společensky udržitelnou. Evropská komisařka pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Mairead McGuinnessová se v odpovědi vyjádřila tak, že unijní pravidla na financování udržitelnosti nezavádějí žádná omezení ohledně financování žádného specifického sektoru. „Obranný průmysl je klíčový přispěvatel k odolnosti a bezpečnosti EU a tím k míru a sociální udržitelnosti,“ uvedla komisařka. Evropská unie tedy pod tlakem průmyslu a válečné reality omezení pro zbrojaře nezavedla.

Mairead McGuinness

V listopadu navíc vydali ministři obrany zemí EU společnou výzvu, aby obranný sektor získal lepší přístup k financování. Je velmi důležité, aby se finanční instituce vyvarovaly diskriminaci některých investic a aby odpovídajícím způsobem upravily své postupy. V polovině prosince jsem ještě podal otázku na Evropskou komisi, zda hodlá navrhnout změnu současného stavu, kdy v praxi obranný průmysl bohužel stále platí za neudržitelný „špinavý byznys“ a většina bank na něj neposkytuje potřebné investice.

Banky nemají výmluvu

Na odpověď Komise ještě čekám. V každém případě je už ale jasné, že pokud se české banky dosud vymlouvaly na taxonomie EU, když odmítaly poskytovat jakékoliv úvěry pro české zbrojovky a dodavatele vojenského materiálu na Ukrajinu, tak jednoznačně lhaly. Důvodem odmítavých postojů některých bank zbrojovkám dodávajícím zbraně na Ukrajinu už může být nyní jen naivní pacifismus, otevřená podpora Ruska, případně úplné pomatení mysli ze strany jejich vedení.

Taxonomie na výrobu vojenského materiálu podle Komise zavedená nebyla. Tím bychom mohli ukončit veškeré nesmyslné výmluvy některých bank. V opačném případě si budou muset lidé v ČR, kteří s jejich politikou nesouhlasí, najít jinou banku. Do budoucna bych naopak chtěl ocenit banky a bankovní ústavy, které se snaží v době ruské agrese chovat v souladu s evropskými hodnotami a Ukrajině pomáhají.

Autor: Tomáš Zdechovský

Tagy článku