Autor fotografie: Vitaliy Ragulin / Wikimedia Commons / CC BY-SA|Popisek: Ruský systém PVO Tor
Od února 2022 se Ukrajincům podařilo v rámci bojů získat větší množství systémů neporušených systémů 9K330 Tor, které teď sami využívají proti agresorovi.
Tor je systém krátkého dosahu určený k ničení nízko letících cílů. Je však schopen zlikvidovat také některé z hrozeb ve středních výškách. Rusové tvrdí, že je účinný proti letadlům, vrtulníkům, řízeným střelám, UAV a především proti balistickým raketám krátkého dosahu. Nutno podotknout, že o S-400 Moskva tvrdí, že je to antibalistický systém a s americkými ATACMS má velké potíže. Pancir-S1 měl být účinný proti dronům a moc mu to nejde. A S-500 má mít schopnost zasahovat družice na nízkém orbitu. Takže je velkým otazníkem, zda Tor dokáže sestřelit balistickou raketu v terminální fázi letu, protože na druhou fázi nemá dosah.
Tor jako univerzální detektor UAV
Systém byl zaveden do armády Sovětského svazu v roce 1986, ale návrh je z roku 1975. Kreml chtěl PVO krátkého dosahu za každého počasí, ve dne i v noci, ale systém není schopen střelby za jízdy, i když to Moskva chtěla. Vývoj probíhal souběžně s námořní variantou 3K95 Kinžal, která měla být instalována na raketové křižníky třídy Kirov. Tor využívá bojové pásové vozidlo 9A330 s čtyřčlennou osádkou, tři operátoři a řidič, s ochranou proti následkům použití zbraní hromadného ničení. Existuje však i kolová verze. Ke střelbě je připravený během tří minut a reakční doba systému je osm sekund, pokud je vozidlo v pohybu přibližně deset sekund.
Systém v základní verzi používá dva detekční radary. Podle Missile Threat je první z nich mechanicky snímaný přehledový radar, který dokáže zachytit až 48 cílů najednou a sledovat deset z nich. Jeho detekční dosah je 25 kilometrů. Druhý radar má pasivní elektronicky skenovanou anténu a maximální detekční dosah dvacet kilometrů. Dokáže zachytit dva cíle najednou o velikosti pouhých 0,1 metru čtverečních za stavu, kdy jsou střely s plochou dráhou letu obvykle pětkrát větší. Tyto parametry zároveň napovídají, že systém by měl být velmi účinný i proti UAV. Jenže je tu standardní problém, cena rakety výrazně převyšuje cenu FPV dronu.
Tor je neustále modenizován
Základní verze systému má ve vertikálně položených tubusech až osm raket 9M330. Tento typ střely má startovací hmotnost 165 kg a její rychlost je větší než 2 Mach. Navíc radar pracuje v pásmu K a tím pádem je skutečně schopen fungovat ve velmi nepříznivých podmínkách a navíc je odolný proti rušení. Pravděpodobnost detekce F-15 na vzdálenost 20 kilometrů je 0,8. Na níže vloženém videu ze sítě X je perfektně vidět odpálení střely z ukořistěného systému Tor, který mají Ukrajinci k dispozici. Ti se zmocnili několika systémů hned na počátku války, když podle anglické Wikipedie zapadly do bahna a operátoři je opustili nepoškozené. Ukrajina sama ve výzbroji systém nemá. V září 2023 se navíc podařilo ukrajinským bezpečnostním složkám získat neurčitý počet střel z domu v Brovarském lese.
Podle ukrajinských zdrojů měla každá střela hodnotu přes 800 000 dolarů. Na videu je perfektně vidět studený start, kdy opuštění tubusu probíhá pomocí malého raketového pohonu a až ve vzduchu se aktivuje hlavní raketová pohonná jednotka, která pomocí vektorování tahu nasměruje raketu na cíl. Výhodou takového systému je, že střely mohou být odpalovány v těsnějším prostoru a hlavní raketový pohon uspoří při startu značné množství paliva. Rakety jsou naváděny pomocí radarem řízených přibližovacích zapalovačů. Dosah systému činí až 12 kilometrů a jsou účinné jsou do výšky 10 000 metrů.
Podle Oryxu Rusové ztratili na Ukrajině doposud minimálně třicet systémů Tor a Ukrajinci mají jeden poškozený, nepochybně jeden z těch ukořistěných. Nejpoužívanější modernizací je verze Tor-M2KM. Jedná se o univerzální modul, který lze instalovat na mnoho typů vozidel. Detekuje až 144 cílů a dokáže jich sledovat 22 najednou. Jeho rakety Tor-M2 mají dosah až 15 kilometrů. Podle všech parametrů by měl být systém účinný proti UAV. Jenže pokud raketa stojí osm set tisíc dolarů, je to opravdu velký nepoměr v ceně vůči levnému dronu, jehož cena se běžně pohybuje kolem 30 000 dolarů. Rusové mají s UAV velké potíže, ale Ukrajinci jen o něco málo menší. Třeba sebevražedné ruské Lancety jsou pro Kyjev velký problém.