Autor fotografie: Mike1979 Russia / Wikimedia Commons / CC BY|Popisek: TOS-2 Tosočka
Ukrajinci zřejmě poprvé nasadili v Kurské oblasti raketomet Sivalka-VM8 s termobarickými hlavicemi. Rusové své TOS používají již dlouho.
Moskva před několika týdny představila třetí řadu svých termobarických raketometů TOS-3. Vojenští odborníci hovoří o tom, že termobarické zbraně jsou v pořadí nebezpečnosti hned za zbraněmi hromadného ničení (ZHN). Hlavní myšlenkou termobarických zbraní je, že měrná energie J/kg běžných výbušnin je menší než energie uhlovodíkových paliv. Termobarická střela v podstatě exploduje dvakrát. První výbuch rozptýlí aerosol v místě dopadu a druhá exploze směs zapálí. Jako energetické částečky se nejčastěji používají hliníkový prach, následovaný prachem hořčíkovým. Výjimečně jsou využity částečky borového, zirkonového, titanového nebo křemíkového aerosolu. Samotný výbuch je v řádech milisekund. Obsah energetických částic v běžné náloži činí maximálně čtyřicet procent.
Vražedné TOS-1, TOS-2 a TOS-3 s termobarickými hlavicemi
V epicentru výbuchu se odpaří vše živé při teplotě 3 000 stupňů Celsia. Tím ovšem destrukce nekončí. Obrovská teplota hoření má enormní spotřebu kyslíku a ten je do středu výbuchu vtahován obrovskou rychlostí. Destrukce je obrovská. Nejdříve přijde tlaková vlna, kterou následuje velký podtlak, jenž zásadním způsobem poškozuje vnitřní orgány všeho živého. Termobarická střela je dvakrát účinnější než TNT a zabíjí na dvojnásobnou vzdálenost. Když organismus nespálí nebo neroztrhá, velmi často dojde k udušení nedostatkem kyslíku. Takže je tu řeč o obrovské účinnosti na živou sílu protivníka, ale také schopnost ničit bunkry a podzemní kryty.
Rusové TOS-1 Buratino nebo TOS-2 Tosočka nasadili v průběhu války již několikrát. A zřejmě přijde na řadu i modernizovaný TOS-3 Drakon, který je podle WPtech prakticky kombinací podvozku z Buratina a odpalovacího systému z Tosočky s dostřelem 25 kilometrů. TOS-1 má pouze 10 000 metrů. TOS-3 má ovšem jen 15 odpalovacích tubusů oproti původním 24. Příčina je jednoduchá, udržet váhu na 45 tunách, což je stejně poměrně hodně. Prakticky je to hmotnost běžného ruského hlavního bojového tanku. Ukrajinci si v rámci vlastní odpovědi vyvinuli termobarický systém Sivalka-VM8.
Sivalka-VM8 je vysoce modulární systém, který lze zjevně nainstalovat na celou řadu platforem. Podle portálu Online.ua bylo zařízení nasazeno v Kurské oblasti. Raketomet používá neřízené střely. Jedná se o speciálně upravené sovětské S-8 ráže 80 mm a původně se jednalo o letecké střely vzduch-země. Ukrajinská Wikipedie uvádí, že Sivalka-VM8 (v překladu v podstatě secí stroj) může odpalovat 12 nebo 16 raket najednou. Celý systém je speciálně opancéřovaný pro zvýšení odolnosti. Již podle fotek je jasně patrné, že váha VM8 bude nízká a tím pádem bude Sivalka i vysoce mobilní na terénních vozech. Údajně má přesnost 80 % ve stometrovém okruhu zásahu.
Ukrajinská termobarická Sivalka-VM8 na scéně
Jasnou nevýhodou je dostřel, který činí pouhých pět kilometrů, to je na dnešní poměry opravdu málo, ale oproti systémům TOS je zde výrazně větší mobilita, tím pádem schopnost rychle zmizet z místa výstřelu a omezit riziko zásahu odvetnou palbu. Hlavice S-8 mají celou řadu variant. Od vysoce tříštivých přes kumulativní, kdy údajně dokáží prorazit pancíř až o síle 400 mm RHAe, po právě termobarické náplně. Podle Army Recognition měří S-8 1,5 metru s šířkou 13 cm. Celkově se opět jedná o důkaz ukrajinského vynalézavosti a praktičnosti. S-8 mají na skladech nepochybně velké množství.
Rusové chystají rozsáhlý protiútok v Kurské oblasti. To vyžaduje značnou kumulaci jednotek, které budou proti termobarickým raketám Sivalky-VM8 výrazně zranitelné. Bránící se Ukrajinci s jejich využitím nebudou váhat, protože ruský agresor také neváhal. Po celém světě se často diskutuje o vysoké nehumánnosti termobarických zbraní. Diskuze jsou k ničemu, válka se neptá a zcela zásadní otázkou je, zda je vůbec jakákoliv zbraň humánní. Konflikt na Ukrajině v posledních týdnech pomalu ale s jistotou eskaluje. Kyjev přenáší válku na ruské území a Moskva vytrvale tlačí v oblasti Prokorovska. A konec je v nedohlednu.