Transparency International: Přímé zadávání armádních zakázek je ospravedlnitelné. Je však třeba tento způsob řádně zdůvodnit

Transparency International: Přímé zadávání armádních zakázek je ospravedlnitelné. Je však třeba tento způsob řádně zdůvodnit
Autor fotografie: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Ministerstvo obrany
02 / 12 / 2022, 13:00

V roce 2019 vydala Transparency International (TI) příručku Férové zadávání veřejných zakázek. V této příručce jsou zmíněny mimo jiné časté nešvary při zadávání veřejných zakázek, mezi které patří: "zadávání veřejných zakázek bez otevřené hospodářské soutěže, popř. netransparentní přímé zadávání vybraným dodavatelům". Obrátili jsme se nyní na tuto organizaci s několika otázkami, protože téma nabývá na aktuálnosti nejen ve vztahu k prudkému navyšování obranného rozpočtu. Security Magazín dlouhodobě zastává názor, že přímé nákupy jsou ve specifických případech strategických investic do vojenské techniky a technologií vhodnější a efektivnější než veřejná soutěž. Platí samozřejmě, že přímé zadávání musí být transparentní. TI říká, že je třeba kvalitního zdůvodnění, a dosavadní praxi má v tomto ohledu za nedostatečnou. Na naše otázky odpovídal vedoucí analytik TI Marek Chromý.

  • Zlepšila se od roku 2019 z pohledu Vaší organizace situace ohledně přímého zadávání?

Obecně se dá říct, že se situace zlepšuje, ale pomaleji, než by si současný stav zasluhoval. Z části je to otázka politické vůle vedení Ministerstva obrany (MO), z části je to pak otázka zaměstnanců ministerstva, kteří ne vždy zvládají zadávání zakázek tak, jak by bylo třeba. Ministerstvo by mělo zvažovat investice do personálních kapacit, třeba formou extenzivních školení zaměstnanců, kteří mají zakázky na starosti.

  • Co si myslíte o přímém zadávání projektů ze strany Ministerstva obrany ČR, potažmo o uvažovaných G2G kontraktech?

Přímé zadávání zakázek je ospravedlnitelné v případě, že Ministerstvo obrany, potažmo Armáda České republiky (AČR), má kvalitně zdůvodněno, proč je ten daný typ vybavení ten správný a proč se nedá zakoupit jiný typ. V takových případech je zároveň nutné toto zdůvodnění zveřejnit, aby se předcházelo pochybnostem o tom, proč byl daný typ vybavení vybrán.

Je zřejmé, že takové zdůvodnění nemůže být kompletní, protože by právě vyčerpávající odůvodnění mohlo v důsledku ohrozit obranyschopnost AČR. Nicméně vysvětlení, která v posledních letech Ministerstvo obrany v případě G2G kontraktů zveřejňuje, je zcela nedostatečné.

Ministerstvo obrany má dlouhou a bolestivou historii podezření z nestandardních nákupů vybavení a současné komunikaci se stále nedaří případná podezření rozptýlit.

  • Probíhaly konzultace mezi TI a MOČR ohledně problematických bodů zbrojních transakcí?

Takové konzultace neprobíhaly, byť jako nevládní protikorupční organizace jsme samozřejmě naklonění otevřené komunikaci s politickými zástupci a úředníky nejen na Ministerstvu obrany.

  • Našemu magazínu je znám postoj TI k offsetům, jak vnímáte aktuální situace k této problematice?

Nadále je třeba důsledně rozlišovat mezi tzv. přímými a nepřímými offsety. Nepřímé offsety představují mimořádné korupční riziko a je správné, že celá řada zemí nadále trvá na zákazu nepřímých offsetů.

Přímé offsety mají v sobě toto riziko také, nicméně je menší právě proto, že se takové offsety přímo týkají předmětu zakázky. Současné formy přímých offsetů, tedy přenesení části realizace zakázky do cílové země, ať už ve formě přenesení části výroby nebo údržby daného vybavení v cílové zemi, bývají pro odběratelské státy dobrou příležitostí pro sdílení know-how.

Proto je třeba důsledně dbát o to, aby cílové domácí společnosti neměly nepřiměřený vliv na rozhodovací proces Ministerstva obrany a na vyjednávání o zakázce. Tomu by měl pomoci zákon o lobbingu, který České republice chybí a je za to dlouhodobě kritizována od řady mezinárodních organizací.

Tagy článku