foto: GoodFon / Public domain/Třída Barracuda
De Grasse je čtvrtou útočnou jadernou ponorkou třídy Barracuda (Suffren). Ty vystřídají dosluhující třídu Rubis a doplní strategická plavidla třídy Triomphant. Naval Group si zachovává pozici nejvýznamnější loďařské skupiny Evropy.
Francouzská skupina Naval Group stojí mimo jiné za jedinou francouzskou letadlovou lodí Charles de Gaulle, známými vrtulníkovými loděmi Mistral, velmi úspěšnými víceúčelovými fragatami FREMM a La Fayette. Naval Group postavila také čtyři klíčové strategické ponorky třídy Triomphant a dost zásadně se podílí na francouzském zbrojním exportu. Třída Barracuda (Suffren) by se měla stát dalším exportním artiklem. Probíhají snahy plavidla prodat nizozemskému a australskému námořnictvu, tam tedy v diesel-elektrické verzi.
Naval Group stojí i za třídou Triomphant
Naval Group podle Naval Today aktuálně uvedla do provozu čtvrtou jadernou ponorku třídy Barracuda, De Grasse. Ta by měla dosáhnout plné operační schopnosti v roce 2027. Její sestra Tourville vstoupila do služby na konci minulého roku. Francouzské námořnictvo objednalo celkem šest těchto ponorek. Jejich výtlak pod hladinou činí 5 300 tun, což z nich činí jedny z nejmenších podmořských plavidel s jaderným pohonem. V americkém námořnictvu jim typologicky odpovídá třída Virginia, která má ale ve verzi Blok V již výtlak přes deset tisíc tun. V Rusku je ekvivalentem třída Jaseň, která ovšem má pod vodou výtlak 13 800 tun.
Barracudy jsou malé
Třída Barracuda je tedy v rámci aktivních útočných ponorek velmi malá. Má ovšem svůj účel stejně jako třída strategických ponorek třídy Triomphant, které nesou balistické střely M45 nebo M51 s jadernými hlavicemi. Tato plavidla už mají ponořená výtlak přes 14 000 tun. Hlavní úkoly útočných ponorek jsou celkem jasné. Jedná se o protiponorkový boj, boj proti hladinovým lodím, podpora pozemních útoků, shromažďování zpravodajských informací a vedení speciálních operací s výsadkem. Ten může činit až patnáct příslušníků námořní pěchoty. Ponorky převáží i speciální obojživelné plavidlo PSM3G.
Těžko zachytitelná jaderná De Grasse
Třída Barracuda přejímá celou řadu technologických prvků z třídy Triomphant. Patří mezi ně i pump jet pohon, tedy pohon na vodní paprsek, který výrazně snižuje zvukovou stopu plavidla. Takže v rámci echolokace by měla být De Grasse velmi těžko zachytitelná. Naval Group se také chlubí vynikajícími detekčními vlastnostmi a propojením s pozemními a hladinovými řídícími systémy. Francouzi jsou známí tím, že kromě Rusů jsou jediní v Evropě, jejichž vojensko-průmyslový komplex je prakticky soběstačný. Barracudy jsou osazeny domácími sonary, komunikačními systémy a systémem elektronických protiopatření NEMESIS.
Vylepšený jaderný reaktor Barracud
De Grasse má čtyři 533mm torpédomety pro torpéda F21 Artemis a dvacet odpalovacích šachet pro podzvukové střely s plochou dráhou letu MdCN, protilodní střely Exocet SM39 Mod2. Barracudy také nesou protilodní miny FG29. Z hlediska výzbroje se pochopitelně jedná o výrazně slabší plavidla než třídy Virginia a Jaseň. Ponorky mají rychlost 25 uzlů pod hladinou a 14 uzlů na hladině. Americká třída Virginia má podobné parametry, ruská třída Jaseň má pod hladinou dva chody. Tichý chod znamená maximální rychlost 28 uzlů a druhý pak činí mimořádných 35 uzlů. Na hladině ruské ponorky dosahují rychlosti velmi slušných dvaceti uzlů.
Jaderný reaktor Barracud je vylepšený. Prodlužuje dobu nutnosti výměny jaderného paliva ze sedmi na deset let. Přesto se aktuálně již prosazují technologie, které výměnu paliva nepotřebují vůbec. Americká třída jaderných ponorek Columbia už to tak bude mít. Barracudy se podle The Defense Post mohou pohybovat v hloubkách až 300 metrů, což je celkem normální údaj. Třída Barracuda je Francouzi označována jako stealth ponorka. To by měl být její hlavní atribut společně s vysokými detekčními schopnostmi. De Grasse je součástí snahy Paříže zůstat námořní velmocí a vyměnit dosluhující třídu Rubis.
Tagy