Třída Dolphin - izraelské stíhací útočné ponorky

Izrael má ve své výzbroji ponorky třídy Dolphin, které mu postavila německá společnost Howaldtswerke-Deutsche Werft AG (HDW).

Izrael má kromě jiných plavidel ve své výzbroji i konvenční útočné stíhací ponorky třídy Dolphin. Ty jim byly dodány německou firmou HDW. Třída Dolphin je sice založena na německém exportním typu ponorek třídy 209, který je však výrazně pozměněn a zvětšen, díky čemuž je pokládán za samostatnou třídu a nikoliv součást třídy 209. V porovnání s třídou 212 jsou diskutovány spíše fyzické dispozice, tedy délka, průměr apod., ale klíčová je pohonná jednotka, což je v obou případech AIP.

V současné době figuruje ve třídě Doplhpin celkem 5 jednotek, 6. nesoucí název INS Dragon je ve stavbě. První stejnojmenná jednotka byla spuštěna na vodu v roce 1996, vstup do služby proběhl o tři roky později. První dvě ponorky byly financovány německou vládou, třetí již zaplatil z poloviny Izrael. Kromě zmíněných tří ponorek podepsal Izrael kontrakt se společností ThyssenKrupp na koupi dvou dalších ponorek od dceřiné společnosti HDW.

Dvě nové ponorky jsou vylepšenou verzí starých Dolphinů a obě jsou vybaveny na vzduchu nezávislým pohonem (AIP), podobný tomu, použitému v ponorkách třídy 212. Dne 6. července 2006 se německá vláda rozhodla v předstihu zaplatit zhruba 170 milionů eur na zahájení výstavby. Celkem mají dvě ponorky stát přibližně 1,3 miliardy eur, z čehož má třetinu uhradit Německo. V červenci 2011 byla mezi Izraelem a Německem uzavřena na dohoda na zakoupení v pořadí již šesté ponorky, která bude opět z části dotovaná německou vládou.

Výtlak plavidel třídy Dolphin na hladině činí 1 640 t, pod ní 1 900 t. Ponorky jsou poháněny třemi dieselovými motory a jedním elektromotorem. Plavidla mohou dosáhnout rychlosti 12 uzlů nad hladinou a 20 uzlů pod ní.

Každá ponorka je vyzbrojena šesti torpédomety ráže 533 mm, odkud je možné vypouštět řízené protilodní střely UGM-84 Harpoon či německá torpéda DM2A3 a DM2A4, a čtyřmi torpédomety ráže 648 mm. Ty lze využít jak pro potápěče a jejich vodní přibližovadla (tzv. Swimmer Delivery Vehicles), tak pro vypouštění velkých protizemních střel s plochou dráhou letu Popeye ve verzi s proudovým motorem a dostřelem 300 až 350 kilometrů nebo v jaderné verzi s doletem přes 1000 kilometrů.

Předpokládá se, že izraelské protizemní střely Popeye Turbo (varianta protizemní střely Popeye/AGM-142 Have Nap) by mohly být vybaveny jadernými hlavicemi, mít dostřel až 1500 kilometrů a jako takové by mohly Izraeli poskytnout schopnost druhého úderu. Ponorky mohou rovněž instalovat miny.

Na závěr ještě zmiňme, že klíčovou položkou v hodnocení ponorek je jejich schopnost vytrvání pod vodu, což AIP výrazně navyšuje. Schopnost torpédometů nebo jiných odpalovacích šachet je jen otázkou určení ponorek k provedení určitého úderu na taktické, operačně taktické nebo strategické úrovni. Výzbroj ponorek je jistě hrozbou, ale jejich schopnost působit v utajeném režimu v určité oblast je věc jiná.

SM analyzoval již v minulosti například snahu Turecka o dominantní postavení ve Středomoří a logickou snahu států ovlivněných tímto zajistit svoji bezpečnost a zájmy.

 

Zdroj: Navy Recognition, Wikipedia

Tagy