Autor fotografie: Xiziz, CC BY-SA 3.0|Popisek: Korveta Helsingborg (K32)
Švédské námořnictvo má k dispozici třídu korvet Visby, které se řadí k nejrychlejším plavidlům této kategorie na světě.
Konstrukce a vývoj třídy Visby byly reakcí na pronikání cizích ponorek do švédských teritoriálních vod na sklonku studené války v 80. letech. Stavba první jednotky této třídy začala v roce 1995, o pět let později byla spuštěna na vodu, přijata do služby v roce 2002.
Vzhledem k náročnosti konstrukce těchto plavidel došlo ke zpožďování programu, které s sebou neslo i prodražení. Proto druhá jednotka z celkově pěti plavidel sice byla spuštěna na vodu v roce 2003, ale přijata do služby až o šest později. Konstrukce korvet počítala s tím, že jejich profil bude výrazně stealth, aby byly obtížně zjistitelné nepřátelskými radary. Tvar lodí tomu také odpovídá, když z čelního pohledu připomíná kužel.
V konstrukci plavidel u třídy Visby byl kladen velký důraz na vlastnosti stealth, tedy jejich obtížnou zjistitelnost radary a dalšími senzory. V jejich konstrukci jsou významně zastoupeny lamináty a kompozitní materiály, díky čemuž mají poloviční výtlak oproti jiným korvetám srovnatelné velikosti. Výtlak (plný) korvet o délce 72,7 m činí 640 t.
Zastavme se ještě u jednoho ukazatele. U korvety třídy Visby je uváděn ponor pouhé 2,4 m, což je na tak velké plavidlo neuvěřitelně nízké číslo. Reliéf švédského pobřeží je velmi členitý s mnoha ostrovy, mělčinami a skalisky, takže takovýto ponor umožňuje Visby se pohybovat i ve vodách dostupných v podstatě jen malým člunům.
O složitosti a zákeřnosti švédských vod svědčí i případ z doby studené války, kdy sovětská ponorka v kódu NATO označovaná jako Whisky uvízla na skalisku, což samozřejmě vyvolalo jízlivé poznámky Whisky on the Rocks, což je jinak whisky s ledem, zde byla Whisky u ledu.
Pohon zajišťuje koncepce CODOG, kombinovaný námořní pohonný systém, využívající kombinace dieselmotorů a plynové turbíny. Rychlost korvet činí 35 uzlů, což z nich činí v této kategorii jedny z nejrychlejších plavidel na světě. Dosah je 2300 nám. mil při 15 uzlech.
Výzbroj korvet tvoří jeden kanon ráže 57 mm, 8 protilodních střel RBS-15 Mk.2, 4 torpédomety ráže 400 mm, dále hlubinné a námořní miny. Pro vyhledávání min slouží dálkově ovládané podmořské drony Double Eagle Mk.III a pro jejich likvidaci drony Atlas Elektronik Seafox.
V roce 2020 byly korvety třídy Visby spolu s třídou ponorek Gotland určeny jako zkušební nosič nového lehkého torpéda SLWT (Saab's Lightweight Torpedo) od společnosti Saab. Cílem zkoušek bylo zjistit, zda mohou být torpéda bezpečně odpálena z obou nosičů, tedy korvet i ponorek.
Video: Youtube
Na zádi jsou korvety vybaveny přistávací plochou pro jeden vrtulník (obvykle AgustaWestland AW109). Vrtulník může na palubě dotankovat, chybí však hangár pro jeho uskladnění.
Všech pět jednotek třídy Visby čeká modernizace, která má zajistit zatím chybějící protiletadlové řízené střely a pak také prodloužit životnost plavidel, které budou provozovány i po roce 2040. Kontrakty jsou vyčísleny téměř 23 miliony dolarů. Pro švédské námořnictvo představuje třída Visby důležitý článek v celém systému korvet, a proto si je chce udržet tak dlouho.
Zdroj: Navy Recognition, Wikipedia