Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Finská minonoska Pohjanmaa (ilustrační obrázek)
Finsko vyvíjí novou třídu víceúčelových korvet Pohjanmaa v rámci modernizačního programu Laivue 2020.
Finské námořnictvo má v budoucnu posílit nová třída víceúčelových korvet Pohjanmaa, jejich vývoj probíhá v modernizačním programu Laivue 2020. V plánu je stavba 4 jednotek a nová plavidla mají nahradit ve službě minonosku Pohjanmaa, dvě minonosky třídy Hämeenmaa a čtyři raketové čluny třídy Rauma. Finsko chce přizpůsobit schopnosti fregat modernímu námořnímu válčišti a podle toho mají také vypadat rozměry plavidel.
Jejich délka má činit kolem 114m, výtlak okolo 4 000 tun, takže ,,v praxi" to bude znamenat, že korvety budou největšími hladinovými plavidly od třicátých let, kdy ve finském námořnictvu operovaly pobřežní lodě Ilmarinen a Väinämöinen. Mezi úkoly korvet bude zejména patřit boj s ponorkami a válečnými loďmi či provádění zaminovacích i odminovacích operací místo vyřazovaných minonosek.
Kontrakt na výstavbu korvet byl zadán v roce 2017 loděnici Rauma Marine Constructions (RMC) ve městě Rauma, přičemž cena celého programu je odhadována na 1,3 miliardy eur. Podle harmonogramu mají být 4 jednotky postaveny mezi lety 2022-2025.
Korvety budou vybaveny bojovým řídícím systémem Saab 9LV a dalšími na něj navázanými senzory. Společnost Patria dodá sonarový komplex Sonac DTS tvořený pasivním sonarem a aktivním sonarem s měnitelnou hloubkou ponoru. Pohonný systém je koncepce CODLAG (anglická zkratka Combined diesel-electric and gas znamená kombinovaný námořní pohon založený na kombinaci dieselgenerátorů, elektromotorů a plynové turbíny)
Pro plavbu ekonomickou rychlostí slouží čtveřice diesel-generátorů MAN 12V175D, každý o výkonu 7700 kw, které dodávají energii dvěma elektromotorům. V bojové situaci plavidla využijí plynovou turbínu General Electric LM2500. Pohonný systém roztáčí dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Plavidla budou moci dosahovat rychlosti 48 km/h, tedy 26 uzlů, dosah bude činit 6 500 km (okolo 3 500 námořních mil).
Co se týče výzbroje, korvety budou mít k dispozici kanon Bofors 57 mm Mk3, který si plavidla ,,vypůjčí" od nejnovější třídy raketových člunů Hamina. Dále bude výzbroj tvořit podzvukové protilodní rakety Gabriel 5 od přední izraelské zbrojovky Israel Aerospace Industries (IAI). Této raketě byla dána přednost před střelami Exocet, Naval Strike Missile z ,,dílny" norské společnosti Kongsberg či podzvukové protilodní střele dlouhého dosahu RBS-15 od švédského Saabu.
Proti vzdušným cílům budou zasahovat rakety RIM-162 Evolved Sea Sparrow Missile (ESSM), což jsou americké řízené střely SA, tedy země-vzduch, v daném případě moře-vzduch. Pro boj pod vodou budou sloužit plavidlům lehká Torpéda 47 od Saabu. Ty používají již zmíněné raketové čluny Hamina.
I když na papíře mají korvety slušné charakteristiky, neušel vývoj plavidel kritickému oku některých finských vojenských expertů i komentátorů. Ti upozorňují na fakt, že plavidla jsou příliš velká na to, aby operovala v mělkých finských teritoriálních vodách, nezamlouvá se jim ani to, že právě jejich velikost se může stát potenciálním cílem pro ruské protilodní střely. I přes tuto kritiku však 4 nové jednotky jsou pro finské námořnictvo znatelným technologickým posunem oproti minulosti. Můžeme tedy konstatovat, že technologická výbava korvet potvrzuje velice intenzivní spolupráci skandinávských zemí v oblasti vyzbrojování.
Zdroj: Navy Recognition, Wikipedia