Autor fotografie: CC BY-SA 3.0|Popisek: Ponorka Casabianca (S-603)
Ve třídě Rubis vzniklo celkem 6 jednotek, nahradit ji mají moderní ponorky třídy Barracuda (Suffren).
Třída Rubis představuje útočné ponorky s jaderným pohonem, v níž bylo postaveno celkem 6 jednotek - Rubis (S-601), Saphir (S-602), Casabianca (S-603), Émeraude (S-604) , Améthyste (S-605) 1988 a Perle (S-606).
Výtlak ponorek činí 2 385 t (standardní) a 2 670 t (plný), délka plavidel je 72,1 m. Ponorky jsou schopné vyvinout rychlost 15 uzlů (na hladině) a 25 uzlů (pod hladinou). Maximální hloubka ponoru je 300 metrů.
Není jistě bez zajímavosti, že po dokončení se jednalo o nejmenší ponorku s jaderným pohonem na světě. Konstrukce přitom převzala řadu celků z dieselelektrických ponorek třídy Agosta - například konfiguraci trupu, detekční, elektronické prostředky a systém řízení palby. Výzbroj ponorek tvoří čtyři 533mm torpédomety. Pro ně je na palubě neseno 14 torpéd či 32 min.
Od roku 1985 byly do jejich výzbroje zavedeny též protilodní střely MM38 Exocet. Pohonný systém tvoří jeden jaderný reaktor. Lodní šroub je jeden.
Dvojice Améthyste a Perle byla postavena v modernizované verzi, na kterou byly dodatečně přestavovány i starší jednotky. Důraz u nich byl kladen zejména na tichost chodu, která byla u prvních jednotek třídy nedostatečná. Nejzřetelnější je prodloužení trupu o 1,5 metru a odlišné tvarování přídě.
Ponorku Perla poznamenala v roce 2020 nehoda, když na ní vypukl požár ve fázi, kdy plavidlo zrovna procházela generální opravou v Toulonu. V té době na její palubě nebylo jaderné palivo, baterie ani zbraňové systémy. Během incidentu nebyl nikdo zraněn, druhý den byl požár zlikvidován.
Francie již začala s postupným vyřazováním jednotek ve třídě Barracuda, jako první skončila v aktivní službě Saphir. Tento proces však bude trvat déle, než bylo původně předpokládáno, protože stavbu ponorek třídy Barracuda provází několikaleté zdržení.
Moderní třída ponorek Barracuda má právě nahradit stejný počet starších ponorek třídy Rubis. Francouzi investovali do vývoje 6 jednotek nemalé finanční prostředky - 8 miliard eur, nicméně se zpozděním, ale přece, vstoupila do služby první jednotka této třídy - Suffren (Q284) v listopadu minulého roku. Dvě další jednotky - Duguay-Trouin a Tourville jsou ve stavbě, dvě další byly objednány, stavba poslední jednotky De Grasse je naplánována.
Současně je vývoj třídy Barracuda poněkud opožděnou reakcí Francie na moderní jaderné ponorky třídy Virginia (USA) a Astute (Velká Británie). Proto se snaží Francie pokud možno oba státy v tomto směru dohnat. Francie si je vědoma, že USA nemůže konkurovat, ale rivalita s Británií je historická a zřejmě věčná. Navíc po vystoupení Británie z EU je Francie jedinou jadernou mocností (vojenskou) ,,starého kontinentu". Německo i další země s v oblasti jádra buď této schopnosti zcela zřekly, nebo si drží pouze schopnost energetickou. V oblasti ponorek a jejich pohonu se orientují na systém AIP.
Výtlak plavidel třídy Barracuda činí 4 765 t na hladině, 5 300 t pod ní. Délka ponorky je 99,4 m, šířka 8,8 m. Ponorky budou moci vyvinout rychlost 14 uzlů na hladině a 25 uzlů pod ní, což je shodné s rychlostí vyřazované třídy Rubis. Součástí pohonu v této třídě již nebude lodní šroub, ale vodní trysky, a jádrem pohonného systému bude jeden tlakovodní reaktor K15.
Pro potlačení akustické stopy je technologie zpracování lodního šroubu ponorek jednou z nejnáročnějších. Odstraněním rotujícího hřídele, jeho ložisek, lodního šroubu a tlakových/rázových/zvukových vln na lopatkách lodního šroubu společně s tichým chodem jaderného reaktoru se francouzská technologie stavby ponorek posouvá na vyšší úroveň v porovnání s veškerou konkurencí. Otázkou je, jak bude zvládnut tichý chod vodních čerpadel.
Každopádně Francie bude disponovat jedněmi z nejmodernějších ponorek a výrazně tak zvýší své námořní kapacity.
Zdroj: Navy Recognition, Wikipedia