.jpg)
Autor fotografie: mil.ru CC BY 4.0|Popisek: ruská ponorka K-114 Tula
Rusko disponuje v současné době i několika raketonosnými ponorkami na jaderný pohon třídy Delta IV. Jedná se o plavidla, jejichž vývoj začal v polovině 70. let. Sovětskému námořnictvu mělo být dodáno celkem 7 ponorek a stavba současně probíhala s realizací ponorek v rámci projektu 941 Akula (v kódu NATO třída Typhoon).
Vývoj ponorek třídy Delta IV začal v roce 1975, kdy byla pověřena jejich stavbou konstrukční kancelář Rubin. Tým v čele s konstruktérem S. H. Kovalevem měl postavit 7 ponorek, které byly posléze zařazovány do služby námořnictva v letech 1985-1992. Původně se počítalo ještě se stavbou dvou jednotek, tento záměr však nakonec nebyl realizován. V současné době jsou ve službě ruského námořnictva ponorky K-51 Verchoturje, K-84 Jekatěrinburg, K-114 Tula, K-117 Brjansk, K-18 Karelija a K-407 Novomoskovsk. Sedmé plavidlo, K-64 Vladimir pak bylo upraveno pro operace speciálních jednotek.
Plavidla třídy Delta IV, která navazují třídu na Deltu III, mají dvoutrupu konstrukci, jejich výtlak hladině činí 9 210 t, 11 740 t pod ní. Plavidla jsou poháněna dvěma reaktory a dvěma turbínami, na hladině může ponorka vyvinout rychlost 14 uzlů, pod ní 24 uzlů. Co se týče zbraňových systémů, ponorky jsou vybavené kromě 4 příďových torpédometů ráže 533 mm také 16 balistickými raketami R-29.
Zajímavostí je, že v ponorce K-18 Karelija, zařazené do služby v roce 1989 ještě v sovětském námořnictvu, přespal před 20 lety prezident Vladimir Putin.
Cílem zůstává, aby osvědčené a kvalitní ponorky třídy Delta IV byly postupně nahrazovány moderní třídou ponorek Borej na jaderný pohon. V třídě Borej jsou aktivní zatím tři jednotky - K-535 Dolgorukij, K-550 Alexandr Něvskij a K-551 Vladimir Monomach. Postupně se má rozrůst až na 14 jednotek. Do té doby však ponorky, které chce ruské námořnictvo ve službě ještě nějakou dobu udržet v aktivní službě, budou sloužit nejméně do roku 2030.
Ponorka K-114 Tula (RIA Novosti, Mikhail Fomichev, CC BY-SA 3.0)
Rusové prodlužují programově plavidlům životnost, již zmíněná ponorka K-114 Tula, zařazená do služby v roce 1987, prošla modernizačními pracemi, jejichž součástí byla i fáze oprav, v loděnicicích v Severodvinsku. Plavidla třídy Delta IV jsou pak od roku 2007 vybaveny nejmodernější variantou rakety R-29 R-29RMU. Rakety mohou na maximální vzdálenost kolem 8 300 km dopravit 4 silnější anebo 8 slabších jaderných hlavic.
Rusko chce každopádně v této dekádě významně posílit svou ponorkovou flotilu. Samostatnou kapitolou je pak dodání největší ponorky na světě KC-139 Belgorod. Ten byl v dubnu minulého roku spuštěn na vodu. Jaderný gigant Belgorod se má stát nosičem jaderných torpéd, z ponorky budou moci operovat autonomní bezpilotní prostředky. Belgorod je určen pro operace v arktických vodách. Ponorka má být zařazena do služby v září 2020.