Autor fotografie: Trump White House Archive / Flickr|Popisek: Donald Trump v Saudské Arábii v roce 2017 (ilustrační foto)
Analýza: Vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách může znamenat menší i větší změny týkající se politiky USA na Blízkém východě. Podle analytiků z The Economist Group povede k přesunu vojáků z oblasti do strategičtějšího a pro Ameriku mnohem nebezpečnějšího regionu.
Výzkumná analytická skupina The Economist Group fungující již od roku 1946 ve své zprávě věnující se vlivu amerických prezidentských voleb na Blízký východ shrnuje jako zásadní změny hned několik skutečností. Zatímco s vítězstvím Kamaly Harris by kvůli pokračování Bidenovy zahraniční politiky nemělo dojít k významné změně poměrů v regionu Blízkého východu, naopak vítězství Trumpa se významným způsobem projeví nejen na ekonomice, ale pravděpodobně také rozložení sil v oblasti. Hlavní pozornost bude v příštích letech nejspíš opět zaměřena především na Írán, Saúdskou arábii a Izrael.
Nepřítel Trumpa číslo jedna: Írán
Podle The Economist Group se s vítězstvím Trumpa sice na jedné straně očekává pokračující podpora Izraeli a prohlubování vztahů mezi USA a Saúdskou arábií, ale na straně druhé také zásadní ochlazení vztahů s Íránem. Ty jsou komplikované již od roku 1979, kdy zemi v rámci dlouhodobého procesu neúspěšné liberalizace a otevírání se světu, na němž měly svůj zásadní podíl právě také USA, zasáhla šíitská náboženská revoluce Ajatolláha Chomejního. Od té doby jsou pro představitele Íránu a některé radikální skupiny jeho obyvatelstva Spojené státy společně s Izraelem největšími nepřáteli.
.jpg "Ninara from Helsinki / Wikimedia commons / CC-BY")
Již v roce 1979 v reakci na napadení americké ambasády v Teheránu Spojené státy uvalily na blízkovýchodní šíitskou velmoc sankce spočívající v zabavení íránského majetku podle TOI v hodnotě přibližně 8,1 miliard dolarů (asi 188 miliard Kč). Sankce se postupem času prohlubovaly a v současné době nejvýznamnějším způsobem ovlivňují především íránský ropný byznys a také jaderný program, který nemá dost prostředků pro výzkum. Ten však přímo souvisí s Izraelem a jeho bezpečností, jelikož Írán za posledních více než 40 let židovskému státu kvůli situaci v Gaze a na Západním břehu Jordánu vyhrožuje atomovým útokem.
Míra Trumpovy podpory Izraeli je velkou otázkou
Tým vědců z The Economist Group je přesvědčen, že za Trumpa jakožto s největší pravděpodobností nového amerického prezidenta sice neskončí podpora USA Izraeli, ale již nadále nebude víceméně bezpodmínečná jako doposud. Trump se totiž podle vědců bude orientovat na jiné, větší hrozby, než je v současné době pro USA Írán, tedy kupříkladu Čínu. Z tohoto důvodu bude proto tlačit na ukončení konfliktu s Hamásem a dalšími teroristickými skupinami v Gaze. Izraeli bude Trump nejspíš pomáhat v lepších vztazích s jeho arabskými sousedy v Perském zálivu avšak především Saúdskou arábií.
The Economist Group ve svých odhadech nejspíš vycházejí z idejí zahraniční politiky, kterou Trump jako prezident praktikoval mezi roky 2017 a 2021. Za Trumpovy vlády v roce 2020 došlo k zásadnímu momentu normalizace vztahů mezi Izraelem a arabskými státy, tedy Bahrainem, Spojenými arabskými emiráty a Marokem, když byla podepsána klíčová Abrahámovská dohoda. Tři arabské státy podepsáním dohody uznaly suverenitu Izraele a mezi zeměmi se začaly rozvíjet diplomatické vztahy. Maroko navíc za podepsání dohody získalo americké uznání suverenity nad Západní Saharou.
Abrahámovská dohoda sice měla směřovat k uklidnění vztahů mezi Izraelem a jeho nepřímými sousedy, ale sám Trump svým rozhodnutím přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma situaci opět přiostřil. Za Trumpovy administrativy se navíc také objevily poněkud absurdní plány na vyřešení Izraelsko-Palestinského konfliktu za pomocí propojení Pásma Gazy s Východním břehem Jordánu tunely. Je proto celkem významnou otázkou, zda bude Trump na těchto svých dříve prosazovaných plánech trvat a jak se tato rozhodnutí promítnou do americko-izraelských vztahů.
S Trumpem přijde snížení počtu amerických vojáků
Vědci z The Economist Group se domnívají, že stabilizací situace na Blízkém východě a ukončením války v Gaze se bude Trump snažit o stažení co největšího množství vojenského personálu z oblasti. To však bude především vyžadovat ukončení útoků Hútíú a dalších blízkovýchodních teroristických skupin podporovaných Íránem na mezinárodní obchodní lodě a americké pozice v regionu. USA má v současné době přibližně 32 námořních, leteckých a vojenských základen v různých zemích Blízkého východu, na kterých slouží více než 45-58 tisíc vojáků. Do oblasti Blízkého východu také US Navy v poslední době soustředila nejméně 14 plavidel včetně letadlových lodí USS Abraham Lincoln a USS Theodor Roosevelt nebo torpédoborců třídy Arleigh Burke.
Nejvíce z vojáků je přitom strategicky nasazeno v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru, tedy v zemích, které skrze Perský záliv sousedí s Íránem. Bezesporu se jedná o dlouhodobou strategickou taktiku USA a jejich počet pravděpodobně nebude rapidně omezen. Vojáci by proto měli být postupně přesunuti směrem do indopacifického regionu blíže k Číně. Ta se v posledních několika letech netají svou averzí vůči Spojeným státům, investuje nemalé prostředky do budování armády a nových vojenských inovací jako jsou roje dronů. Známé jsou také simulované útoky na americké letadlové lodě. Zda jsou tyto odhady pravdivé či nikoli se však ukáže nejdříve v polovině příštího roku až proběhne oficiální inaugurace nového prezidenta.