foto: GoodFon / Public domain/Ka-27
Soustavné útoky Ukrajiny na Krymský poloostrov stojí Rusy obrovské množství techniky. Naposledy Ka-27 a čtyři radary. Putin hraje vabank a Kyjev se má vzdát.
Jestliže Ukrajina v loňském roce vyrobila osm tisíc dálkových dronů, pak v letošním roce by jich mělo být kolem 30 000. AN-196 Ljutyj, FP-1, Batyar a celá řada dalších jsou jednoznačně nejnebezpečnější zbraně v rukou Ukrajinců. Jejich útoky na ruskou strategickou infrastrukturu a vojenské vybavení na Krymu velmi výrazně, v podstatě celý letošní rok, otřásají Putinovým režimem. Příčina? Kreml nemá jedinou skutečně účinnou zbraň proti dronům. Technologicky ji není schopen vyvinout. Ukrajinci v letošním roce naplno přenesli válku do Ruska a vzhledem k mírovým aktivitám, byť proruským, Donalda Trumpa a prudce se zhoršující ekonomické situaci, kdy se budou zvyšovat i daně, musel začít hrát vabank. Bez ohledu na ztráty, na situaci Ruska a bohužel ve spolupráci s americkým prezidentem.
Ka-27 a čtyři radary zlikvidované na Krymu
Již několik měsíců dostáváme informace i systematické likvidaci především systémů protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu. Tato PVO je páteří páteří ruské protivzdušné obrany, nahrazovat tyto ztráty bude pro Kreml velmi obtížné a je. Putin Indii dluží dva pluky těchto systémů už několik let. Podle Defense Express při aktuálních útocích Ukrajinci na Krymském poloostrově zničili dalších pět cenných systémů. Jedná se o námořní vrtulník Ka-27, radarový systém Lira-A10, radar 55Zh6U Nebo-U, radar Nebo-SV a radar P-18 Terek. Kromě Nebo-SV jsou všechny radary stacionární. Rusové je prostě nedokáží ochránit a zřejmě navíc nedokáží ukrajinské drony detekovat.
Drahý Ka-27 a ještě dražší radary
Ka-27, Helix v kódu NATO, používají Rusové podle WPtech v Černomořské flotile pro hlídky, protiponorkové mise, pátrací a záchranné operace. Vrtulník Ka-27 pohánějí dva motory Isotov s výkonem 1660 kW každý. Jedná se o stroj s celkovou délkou 11,30 m a výškou 5,5 m. Je schopen dosáhnout rychlosti až 270 km/h a operovat ve výšce až 5 000 m, přičemž nese až 2 000 kg výzbroje včetně torpéd a protilodních střel Ch-35, které byly vyvinuty jako ekvivalent amerických Harpoonů. Odhadovaná cena vrtulníku je 14,5 milionu dolarů (přes 300 milionů korun). Cena mobilního radaru Nebo-SV by se měla pohybovat kolem 100 milionů dolarů (tedy přes dvě miliardy korun).
Trump Putinovi Ukrajinu předává
Soustavné údery ukrajinských dronů donutily Putina prakticky k nepřetržité ofenzivě především v Doněcké oblasti. A to za cenu obrovských ztrát, kdy už teď je jasné, že letošní rok bude v rámci ruské agrese ten nejkrvavější. Kreml útočí prakticky nepřetržitě od jara a používá přitom infiltrační taktiku malých skupin vojáků, což se Ukrjincům velmi těžce brání v situaci, kdy už zjevně trpí nedostatkem vojáků. V kritické situaci jsou Kupjansk, Pokrovsk a Siversk. Tato města už jsou s největší pravděpodobností ztracena. Ze strategického pohledu to ovšem nic zásadního neznamená. Za nimi je dlouho budovaná nová obranná linie. Klíčová města Donbasu Slovjansk a Kramatorsk zatím přímému ohrožení nečelí.
Vzhledem k jejich vzdálenosti přibližně dvacet kilometrů od fronty zatím nic takového ani nehrozí vzhledem k tomu, jak Rusové postupují dlouhodobě velmi pomalu. Jinak řečeno fronta se Ukrajincům zatím rozhodně nehroutí. A není druhá světová válka, Putin se bojí mobilizačně sáhnout do velkých měst a už ani Rusové nebudou jíst trávu. A Rusko má své limity, ty začínají být stále zjevnější. Za této situace Trump navrhuje faktickou kapitulaci Ukrajiny a Rusko jako jasný agresor nemusí nic. Hybridní válku proti západu už vede Putin minimálně deset let. A po téměř čtyřech letech tvrdých bojů, které jasně ukázaly, že Rusko je technologicky někde na úrovni devadesátých let, americký prezident Ukrajinu Moskvě fakticky odevzdává.
Ukrajina drtí ruskou infrastrukturu
Nic jiného celý mírový plán není. Putina k ničemu nezavazuje a vytváří prostředí, kdy si prostě ruský vládce Ukrajinu vezme, až bude znovu připravený. Vše v situaci, kdy Kyjev neprohrává a drtí ruskou infrastrukturu, byť nepochybně čelí velkému množství potíží. To ovšem Rusko také a ty se každým dnem prohlubují. Neschopnost západu vytvořit skutečný tlak, kdy třeba až teď vstupují do hry sankce, které Putina opravdu zasahují, je až neuvěřitelná. Přitom je jasné, že Kreml už stejně chce zemi celou. Vzhledem k vynaloženým nákladům už Putinovi stejně nic jiného nezbývá, aby doma obstál. Tento navrhovaný plán stejně nakonec Rusku stačit nebude, ale je ostudou údajně nejsilnější země na světě, jejíž vůdce chce jen jednu věc. Nobelovu cenu za mír, zcela nezávisle na tom, co to bude stát.
Tagy