Tržby největších světových zbrojovek meziročně nepatrně vzrostly - obranný průmysl se vyznačuje stabilitou

08. 12. 202109:00

Tržby největších světových zbrojovek meziročně nepatrně vzrostly - obranný průmysl se vyznačuje stabilitou

foto: Excalibur Army

Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) publikoval zprávu o loňském hospodářském výsledku stovky sledovaných největších zbrojních firem z celého světa. Zjistil nárůst tržeb za rok 2020 oproti roku 2019 o 1,3 %. Stabilní situace tohoto průmyslového odvětví nemůže překvapit. Důvody vysvětluje prezident AOBP ČR Jiří Hynek: pandemie zbrojní průmysl dosud nezasahuje tolik jako jiné segmenty, protože akvizice techniky pro ozbrojené síly jsou během na delší trať. A také proto, že ani v období hospodářsky složitém nelze pustit ze zřetele otázku obranyschopnosti. Investice do zbrojní výroby mají nadto výrazné multiplikační efekty pro celou ekonomiku. Celosvětové výdaje na obranu v poměru k HDP vzrostly z 2,187 na 2,35 %. Nicméně porovnávat meziroční výsledky zde může být velmi zavádějící.

Žebříčku tradičně dominují velké americké zbrojovky, kterých se do první stovky vešlo 41 a dosáhly celkově nadprůměrného výsledku v podobě 1,9% nárůstu prodejů. V absolutním čísle šlo o částku 289 miliard amerických dolarů, celkem 54 % výkonu sledované stovky společností. Prvních pět firem je amerických již od roku 2018, a jsou jimi Lockheed Martin (nárůst o 7,7 %), Raytheon Technologies (pokles o 5,7 %), Boeing (pokles o 5,8 %), Northrop Grumman (nárůst o 2,5 %) a General Dynamics (nárůst o 3,9 %). Z hlediska objemů prodeje je až na 6. místě britská společnost BAE Systems, která zaznamenala nárůst o 6,6 %, a na 13. místě pak evropský Airbus (nárůst o 5,7 %).

Plných 13 % prodejů realizovaly čínské společnosti s celkovým nárůstem oproti roku 2019 o 1,5 %. ČLR tak v mezinárodním srovnání obsadila druhé místo. Podle Dr. Nana Tiana, výzkumníka SIPRI, těží čínský obranný průmysl s probíhajících modernizačních programů čínských ozbrojených sil. V kombinaci se zřejmou a stále agresívnější čínskou politikou nejen vůči Tchajwanu nebo v Jihočínském moři je tento vývoj třeba důsledně sledovat a reagovat na něj.

Sedm ze sledovaných firem jsou z Velké Británie (7,1 % prodejů a celkový nárůst o 6,2 % oproti roku 2019), šest z Francie (4,7 %, ovšem pokles o 7,7 %), čtyři z Německa (1,7 % a nárůst o 1,3 %), dvě z Itálie (2,6 % a nárůst o 2,4 %) a po jedné z Norska, Polska, Španělska, Švédska a Ukrajiny. Například polská státní holdingová společnost PGZ (Polska Grupa Zbrojeniowa) dosáhla podle přehledu prodejů ve výši 1,49 miliardy dolarů a zaznamenala meziročně pokles o 12 %.

Česká republika v první světové stovce své zastoupení nemá a český obranný průmysl nemá kapacitu výše uvedených zemí, nicméně v roce 2020 dosáhl druhého nejlepšího výsledku exportu za dobu samostatného státu a vyvezl zboží za 17 miliard korun - export přitom tvoří na 90 % celkové produkce. A jestliže celkově poklesly tržby v průmyslu v České republice za rok 2020 o 6,9 %, podíváme-li se například na skupinu CSG s tržbami ve výši více než 15 miliard korun, ta meziročně vyrostla o plných 27 % (včetně tržeb mimo obranný sektor). Česká zbrojovka ve stejném období zaznamenala růst tržeb na 4,7 miliardy meziročně o 6 %. Dokladem problémů leteckého průmyslu, který byl pandemií zasažen nejvíce, je například pokles čistého obratu společnosti Aero Vodochody z 2,89 miliardy za rok 2019 na 2,48 miliardy v roce 2020.

Vrátíme-li se však ke studii ústavu SIPRI, může překvapit poměrně významný pokles prodejů ruských zbrojních firem, meziročně o 6,5 % z 28,2 miliardy dolarů na 26,4 miliardy. V součtu ruské firmy v žebříčku dosáhly pouhých 5 % tržeb. SIPRI připomíná diverzifikační program, podle kterého mají velké ruské společnosti navýšit podíl civilní výroby na 30 % do roku 2025 a na 50 % do roku 2030. Podíl obranných výdajů na ruském HDP sice meziročně vzrostl z 3,8 na 4,3 %, ale HDP samotné pokleslo z 1690 miliard dolarů na 1478 miliard, a tím v absolutní hodnotě poklesly i obranné výdaje. Jestliže je nárůst tržeb zbrojních firem v ČLR vysvětlován probíhající modernizací, lze odhadnout, že modernizace ruských ozbrojených sil neprobíhá ani zdaleka ve srovnatelném tempu jako v Číně. Z významných mimoevropských hráčů se v žebříčku umístily také tři společnosti z Izraele (2 % celkových prodejů), pět japonských firem (1,9 %), pět jihokorejských (1,2 %) a tři indické (1,2 %) a několik dalších.

Je snadné a asi i běžné za stabilitou výkonů obranného průmyslu hledat lobbing a obecně vztahy mezi politickou reprezentací a majiteli zbrojovek. Zajištění obrany nicméně jednoznačně a nezpochybnitelně patří mezi základní funkce státu a nelze je podceňovat. Ani v krizi, a tím méně v dobách klidných a dobách prosperity. Podíváme-li se na stav výzbroje a výstroje Armády České republiky a mj. její vnitřní dluh odhadovaný na stovky miliard korun, je zřejmé, že investice do obrany musejí patřit k jasným prioritám nové a každé další vlády. Efektivní ozbrojené síly potřebují moderní vybavení na úrovni doby. Nezajistí ho pro ně nikdo jiný než výkonný obranný průmysl.

A malé srovnání pod čarou: jestliže obranné výdaje USA představovaly v roce 2020 z našeho pohledu relativně i absolutně nepředstavitelných 3,7 % HDP, postačí si uvědomit, že výdaje na zdravotní péči představovaly tamtéž ve stejném období 16,8 % HDP. Například v Německu tento poměr činil 1,4 : 12,4 a ve zmíněném Rusku 4,3 : 5,6.

Zdroj: sipri.org; statista.com; aobp.cz