Autor fotografie: Israel Defence Forces / Wikimedia Commons / CC-BY |Popisek: Vojáci IDF připravující se na operaci uvnitř tunelu v Gaze
Izrael se v úterý 12. prosince rozhodl ke změně taktiky boje proti tunelům skupiny Hamás v Gaze. Bude je nyní plnit mořskou vodou. V prostorách prakticky probíhá gerilová válka.
Tunely jsou důvodem, díky kterému můžeme hodnotit konflikt v Gaze z části jako guerilovou válku. Systém guerilového boje za použití tunelů není ve válčení novou skutečností a používá se již od středověku. Čím se však tunely v Gaze odlišují je skutečnost, že se nacházejí v městském prostředí. Gaza je navíc jednou z nejvíce osídlených oblastí na světě a na jednom km² žije 13 tisíc obyvatel. Podle tvrzení IDF je proto boj s teroristy Hamásu, kteří se ukrývají v tunelech, tím spíše problematický a vyžaduje pečlivé plánování.
Izraelci mohou střelami cílit na místa ze kterých jsou Hamásem, Islámským džihádem, Brigádami mučedníků od Al-Aksá a dalšími teroristickými a polovojenskými skupinami vystřelovány rakety. Bomby IDF se však podzemních tunelů nemusí vůbec dotknout. Izraelská armáda navíc před každým ostřelováním zasílá civilním obyvatelům sms zprávy, telefonuje jim nebo vypouští z letadel letáky s informacemi o bombardování. Lze se proto domnívat, že teroristé mají dostatek času na to se před začátkem operací IDF ukrýt v tunelech.
_in_Israeli_side_of_the_border.jpeg)
V roce 2021 Hamás prohlásil, že v Gaze vytvořil tunely s celkovou délkou přes 500 km. IDF před vypuknutím pozemní operace s tunely počítala, ale vedení bylo po prvních několika dnech zaskočeno jejich množstvím. K 3. prosinci IDF zveřejnila, že izraelští vojáci v Gaze objevili více než 800 tunelů, z nichž 500 již zlikvidovali. Jejich přesná rozloha však z bezpečnostních důvodů nebyla sdělena.
Velké množství z nich podle informací IDF spojovalo důležitá strategická místa Hamásu v Gaze a všechny se nacházely přímo v obytné zóně města nebo přilehlých vesnicích. Většina vchodů do těchto tunelů byla nalezena v blízkosti nemocnic, vzdělávacích institucí, školek, mešit nebo hřišť. Před izraelskou armádou proto stálo rozhodnutí, jak se s existencí tunelů a především bezpečnostní hrozbou, kterou představují, vypořádat.
Z počátku byly vstupy a tunely samotné odpalovány Nitroglycerinem nebo do nich byli posíláni speciálně vycvičení psi, drony nebo roboti. Tyto způsoby se však brzo začaly ukazovat jako nedostatečné, jelikož postupovaly pomalu. Musely být doplněny opatřením, které by bylo silnější. IDF se proto na začátku měsíce rozhodla zvážit možnost zaplavit tunely mořskou vodou.
Izraelští vojáci neprodleně začali s výrobou hydraulických pump, které by byly schopné přivést vodu z moře do tunelů. Již v úterý 12. prosince IDF ohlásila, že se zaplavováním započala. O bližších detailech zatím izraelská armáda odmítla informovat. Environmentální experti však představitele izraelské armády upozornili, že rozsáhlé zaplavování by mohlo mít negativní vliv na stav podzemní vody v Pásmu Gazy.
Stejný plán měl v roce 2013 také Egypt. Tehdejší prezident Muhammad Morsi totiž chtěl zabránit nelegálnímu přísunu zbraní a militantů z Gazy, kteří se přes tunely dostávali do oblasti Sinajského poloostrova. Představovali totiž hrozbu pro bezpečnost na poloostrově, jelikož podporovali zdejší povstání militantních islamistických skupin probíhající od roku 2011. Do tunelů byl pumpován plyn a o dva až tři roky později bylo využito splaškové vody, která nabízela levnější a efektivnější řešení. Operace byla prováděna Egyptem ve spolupráci s Palestinskou samosprávou, která ovládá Západní břeh Jordánu.

Tunely jsou tak v současném konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nejsilnější zbraní teroristů, protože jim umožňují nalézt úkryt jak před bombardováním, tak i probíhající pozemní operací IDF. Kromě snadného přesunu z jedné části města na druhou mohou totiž teroristé na jednotky izraelské armády útočit z různých nečekaných pozic. Pro IDF proto tyto tunely představují jednu z největších bezpečnostních hrozeb v Gaze.
Vybudování obrovské sítě podzemních tunelů však muselo být velice náročné jak z hlediska finančních prostředků, tak i manuální síly. Jelikož je hranice Gazy střežená Izraelem a Egyptem, je pečlivě kontrolováno vše, co do ní přichází. Je proto nemožné, aby se do Pásma mohly dostat stroje, které by byly schopny vyhloubit tunely. Navíc práci těžkých strojů by IDF dokázaly zazanamenat. Experti proto vysvětlují, že tunely byly vytvořeny ručně jednoduchými nástroji.
Podle tvrzení představitelů IDF místo toho, aby byl beton použit na stavbu protiraketových krytů pro obyvatele Gazy, byly příděly využívány právě na zpevnění stěn tunelů. Stejně tak i finance, které měly být Hamásem jako hlavní politickou vládnoucí silou v Gaze, distribuovány mezi obyvatele, byly pravděpodobně investovány do zbrojení a výstavby této obrovské sítě tunelů.