foto: TASS / Public domain /Ruský systém PVO S-400
Kreml potvrdil, že je s Ankarou v jednání ohledně osudu tureckých systémů protivzdušné obrany S-400. Erdogan chce F-35 a Moskva by Triumfy velmi potřebovala, třeba pro Indii.
Systém protivzdušné obrany dlouhého dosahu S-400 Triumf je páteřní zbraní ruské PVO. Mimochodem s dalším široce diskutovaným C-RAM Pancir-S1. Účinkování S-400 v agresi proti Ukrajině provází velké kontroverze. Systémy utrpěly opravdu velké ztráty, kdy nizozemský Oryx píše o 18 zničených radarech a 30 odpalovacích zařízeních. Reálným prizmatem v souvislosti s nároky Oryxu se jedná o výrazně nižší číslo, než je skutečnost. Potvrdit zničení komponenty S-400 hluboko v ruském týlu je dost obtížné. Většina zničených součástí jde na vrub ukrajinským dronům a částečně ATACMS.
Otázka Triumfů nejen na Ukrajině
Tady jsou první kontroverze a celková neprůhlednost S-400. Systém není určen proti dronům a měl by být vždy doplněn nějakým C-RAM nebo C-UAS systémem proti UAV. Jenže Kreml nic takového skutečně účinného nemá. Jenže háček je v tom, že ekvivalentní americký MiM-104 Patriot dokáže senzoricky zachytit i malé FPV drony a předat informace dál. To S-400 prostě neumí. Ale je zjevné, že Ukrajinci mají z Triumfů respekt. Letectvo v čele s F-16 si na ně dává pozor. Podobně jako na Su-35 a Su-57. Jenže další kontroverze S-400 se týká Indie a to se už nepřímo dotýká Turecka, které velmi touží po F-35.
.jpg "USAF / Public domain")
S-400 v Indii
Informace o další snaze Turecka se zbavit S-400 kvůli koupi F-35 přinesl respektovaný a na americkou vládu napojený The War Zone (TWZ). Ten ne úplně objektivně zmínil i jejich selhání v loňském konfliktu s Pákistánem, kde mělo dojít ke zničení několika komponent S-400 a v každém případě došlo k sestřelu indického Rafale pákistánským J-10C. Háček je tak trochu v tom, že pak je otázka, proč chce Indie nakupovat další S-400, když jí Kreml ještě jeden pluk už hodně dlouho dluží a třeba vytrvale odmítá plnou lokalizaci Su-57 nebo třeba nabídku dokončení T-14 Armata.
Indická armáda sama vyhodnotila střet jako velmi špatnou koordinaci všech složek armády. V pozadí navíc stál pákistánský letoun včasné výstrahy a řízení (AEW&C) čínské výroby. Naopak S-400 jsou Indií označovány jako špičkové systémy PVO. Tady Rusko tlačí bota. Indie si již před lety objednala pět pluků S-400, každý o dvou bateriích. Stále má k dispozici jen tři. Zbylé dva mají být dodány s velkým zpožděním letos a příští rok. Jenže Kreml je s PVO doslova v kritické situaci. A každý kus PVO aktuálně potřebuje pro sebe. Obzvlášť vzhledem k vývoji ukrajinských balistických střel FP-5 Flamingo. A to navzdory tomu, že Triumf neuspěl proti ATACMS, což v segmentu balistických střel není špička.
Triumfy do Perského zálivu za F-35
A zde je to ještě neprůhlednější. TWZ píše, že Turecko by mělo zájemce o S-400 v některé arabské zemi Perského zálivu. Kreml nic nepotvrdil, ale jednání probíhají s jistotou. Turci se kvůli koupi Triumfů v roce 2017 nemohou dostat k americkým F-35. A ty chtějí opravdu hodně, protože jejich TAI TF Kaan pořád nemá ani vlastní motor, i přes plány na konverzi k letadlu páté generace. Turci k čemukoliv ovšem potřebují povolení Moskvy. A mimochodem Ankara své S-400 vůbec neuvedla do provozu, systém jsou celá léta ve skladech. Jsou prakticky nové.
Neprůhledná situace kolem tureckých S-400
V souvislosti s tím se logicky nabízí otázka pro Putina, proč je nechat převést do nějaké arabské země, když aktuálně by bylo nejlepší je mít proti Ukrajině nebo je dodat Indii. A Turecko dost tlačí, protože na summitu NATO v Ankaře se objevily náznaky zmírnění postoje americké administrativy k akvizici F-35 pro Ankaru. Daleko pravděpodobněji se jeví zájem samotného Ruska. Jenže pro Kreml to je v reálu jen další rána. Ve finále definitivně přijde o velký turecký trh. Kremlu už fakticky zbývá jen právě Indie. A ta, jak je výše zmíněno, stejně nechce ani Su-57 v situaci, kdy proti Číně a Pákistánu potřebuje letadlo páté generace velmi nutně. Situace je dost neprůhledná.
Tagy