foto: flickr.com (CC BY 2.0)/Protivzdušný systém S-400
Turecko-americké vztahy procházejí krizovým obdobím, o tom není sporu. Nyní olej do ohně měla přilít Ankara, která údajně aktivovala protivzdušný systém S-400 k detekci letounu F-16, který se vracel z vojenského cvičení Eunomia v srpnu.
Před rokem prohlásil turecký prezident Recep Erdogan, že ruské protivzdušné systémy S-400, které Ankara pořizuje, nepředstavují hrozbu spojencům NATO. To si však rozhodně nemyslí USA zvláště po tom, co Ankara měla aktivovat S-400 k detekci řecké F-16, která se vracela v srpnu z vojenského cvičení Eunomia.
Zde je nutno vzít v úvahu diplomatický jazyk, S-400 v Turecku není hrozbou pro NATO jako organizaci, ale jistě je odstrašujícím momentem právě pro Řecko, s nímž má Turecko napjaté vztahy, obzvláště v poslední době. Pokud by Turecko sdílelo data z PVO systému S-400, může být naopak pro NATO benefitem. Není asi náhodou, že byl zaměřen řecký letoun a žádný jiný. Pokud by Turecko disponovalo nejmodernějšími systémy z USA nebo od jiného významného evropského výrobce, incident by měl jiný politický podtext.
Psali jsme
Náhorní Karabach je právem nazýván „nejnebezpečnějším nevyřešeným konfliktem v Evropě“. Má potenciál nasát do konfliktu Rusko i Turecko. Rusko...
Pokud by se informace o tom, že Turecko použilo S-400 proti svému spojenci z NATO, znamenalo by to dozajista další zhoršení vztahů na trase Ankara-Washington, neboť Turecko je stále platným členem NATO.
Američtí senátoři Chris Van Hollen a jeho kolega James Lankford každopádně žádají vysvětlení a už v tomto směru poslali dopis ministru zahraničí Mikeovi Pompeovi. ,,Zprávy o aktivaci S-400 dávají najevo, že Turecko nemá v úmyslu změnit svůj kurz,"píší senátoři v dopisu adresovaném Pompeovi. ,,Aktivace systému S-400 k detekci letounu F-16 jen podtrhuje naše vážné obavy ohledně schopnosti Ruska se dostat k citlivým datům," uvádí se dále v dopisu.
Doporučujeme
Může ve skutečnosti ruský bistatický radar Struna-1 detekovat americký letoun F-35? Rusko tvrdí, že radar toho schopen je.
Zajímavé je, že, jak uvádí server Defense One, Pentagon zatím o této události mlčí. Mluvčí ministerstva zahraničí pak jen uvedl, že američtí nejvyšší představitelé si ,,jsou vědomi těchto zpráv". Oba senátoři pak nabádají, aby byly na Turecko uvaleny sankce, o nichž se sice mluví, ale americký prezident Donald Trump k nim zatím nepřistoupil.
Sankce jsou totiž citlivým tématem. Turecko je členem NATO již od roku 1952, a pokud by na ně byly sankce uvaleny, mohlo by to vést k rozvolnění jeho členství v Severoatlantické alianci a otevřeně vehnat Ankaru do náruče Ruska, což si ostatní členové NATO samozřejmě nepřejí. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu již dříve stačil pohrozit, že za uvalení sankcí bude následovat odveta v podobě možného uzavření důležité letecké základny Incirlik, kterou USA využívají k operacím na Blízkém východě. A týkalo by se to i dalších základen.
Psali jsme
Altay představuje turecký hlavní bojový tank 4. generace, ze jehož vývojem stojí společnost Otokar, na vývoji se rovněž aktivně podílela...
Uvidíme tedy, jak se zmíněná epizoda promítne do dalšího vývoje, a jaké kroky Washington nakonec přijme. Minulý rok bylo Turecko vyřazeno z programu Joint Strike Fighter (JSF) za to, že nakoupila i přes několikerá varování ruské protivzdušné systémy S-400. V praxi to znamená, že i přes Erdoganovy výhrůžky Ankara nedostane již nasmlouvané letouny F-35, za něž v minulosti složila zálohu.
Zdroj: military.com, defenseone.com
Tagy