Turecko údajně vyzkoušelo ruský protivzdušný systém S-400 proti spojeneckému letounu. Američtí senátoři žádají vysvětlení, Pentagon zatím mlčí

Turecko-americké vztahy procházejí krizovým obdobím, o tom není sporu. Nyní olej do ohně měla přilít Ankara, která údajně aktivovala protivzdušný systém S-400 k detekci letounu F-16, který se vracel z vojenského cvičení Eunomia v srpnu.

Před rokem prohlásil turecký prezident Recep Erdogan, že ruské protivzdušné systémy S-400, které Ankara pořizuje, nepředstavují hrozbu spojencům NATO. To si však rozhodně nemyslí USA zvláště po tom, co Ankara měla aktivovat S-400 k detekci řecké F-16, která se vracela v srpnu z vojenského cvičení Eunomia.

Zde je nutno vzít v úvahu diplomatický jazyk, S-400 v Turecku není hrozbou pro NATO jako organizaci, ale jistě je odstrašujícím momentem právě pro Řecko, s nímž má Turecko napjaté vztahy, obzvláště v poslední době. Pokud by Turecko sdílelo data z PVO systému S-400, může být naopak pro NATO benefitem. Není asi náhodou, že byl zaměřen řecký letoun a žádný jiný. Pokud by Turecko disponovalo nejmodernějšími systémy z USA nebo od jiného významného evropského výrobce, incident by měl jiný politický podtext.

Pokud by se informace o tom, že Turecko použilo S-400 proti svému spojenci z NATO, znamenalo by to dozajista další zhoršení vztahů na trase Ankara-Washington, neboť Turecko je stále platným členem NATO.

Američtí senátoři Chris Van Hollen a jeho kolega James Lankford každopádně žádají vysvětlení a už v tomto směru poslali dopis ministru zahraničí Mikeovi Pompeovi. ,,Zprávy o aktivaci S-400 dávají najevo, že Turecko nemá v úmyslu změnit svůj kurz,"píší senátoři v dopisu adresovaném Pompeovi. ,,Aktivace systému S-400 k detekci letounu F-16 jen podtrhuje naše vážné obavy ohledně schopnosti Ruska se dostat k citlivým datům," uvádí se dále v dopisu.

Zajímavé je, že, jak uvádí server Defense One, Pentagon zatím o této události mlčí. Mluvčí ministerstva zahraničí pak jen uvedl, že američtí nejvyšší představitelé si ,,jsou vědomi těchto zpráv". Oba senátoři pak nabádají, aby byly na Turecko uvaleny sankce, o nichž se sice mluví, ale americký prezident Donald Trump k nim zatím nepřistoupil.

Sankce jsou totiž citlivým tématem. Turecko je členem NATO již od roku 1952, a pokud by na ně byly sankce uvaleny, mohlo by to vést k rozvolnění jeho členství v Severoatlantické alianci a otevřeně vehnat Ankaru do náruče Ruska, což si ostatní členové NATO samozřejmě nepřejí. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu již dříve stačil pohrozit, že za uvalení sankcí bude následovat odveta v podobě možného uzavření důležité letecké základny Incirlik, kterou USA využívají k operacím na Blízkém východě. A týkalo by se to i dalších základen.

Uvidíme tedy, jak se zmíněná epizoda promítne do dalšího vývoje, a jaké kroky Washington nakonec přijme. Minulý rok bylo Turecko vyřazeno z programu Joint Strike Fighter (JSF) za to, že nakoupila i přes několikerá varování ruské protivzdušné systémy S-400. V praxi to znamená, že i přes Erdoganovy výhrůžky Ankara nedostane již nasmlouvané letouny F-35, za něž v minulosti složila zálohu.

 

Zdroj: military.com, defenseone.com

Tagy