Turecký přelomový dron SONGAR s 40mm granátometem. Ruční verzi zbraně prověřila Ukrajina
foto: Asisguard / Public domain/Turecké UAV SONGAR
Turecké společnosti Repkon a Asisguard dokončují společný projekt dronu SONGAR s granátometem RDS 40-MGL. Ten by měl být určen k odpalu šesti střel.
Podle vyjádření Barışe Düzgüna, generálního ředitele společnosti Asisguard, došlo v minulých měsících k zásadnímu posunu ve vývoji výzbroje jejich dronu SONGAR. Na toto UAV se podle informací výrobce totiž podařio připojit granátomet RDS 40-MGL od společnosti Repkon Defence. Tento produkt je výsledkem dohodnuté spolupráce mezi tureckými zbrojovkami Repkon a Asisguard. Prototyp nového stroje měl v minulých měsících úspěšně projít testováním letu a střelby.
Dron SONGAR byl společností Asisguard poprvé představen na Mezinárodním veletrhu obranného průmyslu v Istanbulu v roce 2019 a již o rok později byl začleněn do výzbroje ozbrojených sil Turecka. Jeho zbraňové systémy však stále procházejí vývojem a postupným procesem zdokonalování. Toto UAV při letu dosahuje rozměrů přibližně 105x62x75 cm a jeho nejvyšší vzletová nosnost činí 45 kg. Dron je schopen operací do vzdálenosti 10 km při výšce 400 m nad zemským povrchem.
Kromě manuálního ovládání operátorem je dron vybaven také autonomním módem, který je aktivován v případě nouze. Díky němu je dron v situaci přerušení spojení mezi UAV a ovládajícím schopen samostatně ukončit misi a vrátit se zpět na základnu. U SONGARu je navíc možné dopředu naplánovat trasu mise pomocí GPS a satelitního navádění.
Kanón bubnového granátometu RDS 40-MGL má šestiranný rotační válec ráže 40 mm. Tělo zbraně je vytvořeno na základě technologie tváření za studena označované jako flowforming, která spočívá v ohýbání oceli pomocí válců bez potřeby nahřátí materiálu. Výhodou kanónu je především jeho široká využitelnost. Může být totiž umístěn na širokém množství pozemních, námořních a právě také vzdušných platforem.
Tento typ granátometu je v současné době hojně používán v bojích na ukrajinské frontě, což dokládají fotografie a videa kolující na sociálních sítích. V červnu minulého roku byly zveřejněny informace o použití ručních verzí tureckého granátometu RDS 40-MGL vojáky ukrajinské armády. Podle informací Defence Express však Turecko oficiálně žádné zbraně ukrajinským obranným silám neposkytlo. Není proto přesně jasné, jak se zbraň na ukrajinskou frontu dostala.
Podle informací poskytnutých výrobcem je RDS 40-MGL o 1,5 kg lehčí než jiné zbraně stejného typu. Jeho nejvýznamnější předností je však možnost použití balistických střel ráže 40x46 mm a 40x53 mm. S 46mm municí je schopen granátomet dostřelit až na vzdálenost 400 m a s 53mm střelou se jeho dosah zvyšuje až na 800 m. Podle informací výrobce by navíc munice typu 40x46 mm měla umožňovat průraz až 70mm ochranného pancéřování. Náboje odpovídají standardům NATO, proto by jich měla mít v případě potřeby ukrajinská armáda dostatek.
Fotografie a videa zveřejněná v posledních několika letech nejen z bojiště na Ukrajině, ale také z palestinských území v Gaze a na Západním břehu, dokládají další podstatnou skutečnost. Menší FPV, ale i větší bojové drony jsou čím dál více používány pro nesení různých druhů munice, mezi které patří také granáty. UAV totiž nabízejí rychlou a finančně dostupnou alternativu zbraní používaných pro vzdušné útoky, které jsou díky přesnému ovládání operátorem navíc schopné být velmi efektivní v městském prostředí či v těžko dostupném terénu.
Tagy