Turecký stíhač 5. generace TF-X jako mix ruských a amerických technologií?

Turecký stíhač 5. generace TF-X jako mix ruských a amerických technologií?
Autor: JohnNewton8 (CC BY-SA 4.0)|Popisek: Mock-up letounu TF-X
25 / 12 / 2021, 13:00

Může mít v sobě turecký letoun TF-X zabudované jak americké, tak ruské technologie? Vyloučeno to není, ale není to úplně pravděpodobné.

Turecko pracuje intenzivně na svém stíhači 5. generace TF-X, který se může teoreticky stát mixem amerických i ruských technologií. Ale je to opravdu reálné?

Server Defense News informoval o tom, že Ankara si vybrala pro svůj letoun americký motor General Electric’s F110 od výrobce GE Aviation. Jedná se o dvouproudový motor s přídavným spalováním, který vychází z motoru General Electric F101. Šéf úřadu obranného průmyslu Ismail Demir oznámil začátkem prosince, že vyvíjený stíhač 5. generace TF-X bude používat právě tento motor.

Zde však může nastat kámen úrazu, protože američtí zákonodárci nebudou pravděpodobně nakloněni tomu prodávat Turecku zmíněné motory. Turecký analytik Ozgur Eksi uvedl, že není žádným tajemstvím, že v současné době nepanuje v Kongresu nálada, která by byla nakloněna pozitivně vůči Ankaře.

Podle Eksiho jsou Turci v tomto směru až příliš optimističtí, že právě americký motor bude pohánět stíhač TF-X. O přílišném optimismu svědčí ostatně i Demirova slova o tom, že nejsou žádné problémy ohledně pořizování amerických motorů. Právě ty však nemusí být vůbec Turecku dodány.

Přístup USA vůči Turecku je totiž velmi rezervovaný, a to zřejmě především k jeho islamizaci a poměrně autoritářskému režimu. Výroky Turecka, jako pořízení protivzdušných systémů či stíhaček z Ruska, stejně jako instalace ruských technologií do TF-X lze hodnotit jako nátlak na USA, ale nejsou proto krom rétoriky hmatatelné podklady. Ale USA si některé technologie velmi bedlivě hlídají. Příkladem je třeba střela vzduch-vzduch Sidewinder, kdy jsou verze americká i evropská, ale hlavice je vždy americká a nebyl předán patent nebo technologie evropskému konsorciu, a kdo jiný by měl být lepším spojencem. Obdobně se USA mohou chovat vůči Turecku.

Jak již SM informoval, jsou země, jež obdržely americké technologie, a pak byly embargovány, jako třeba Čína nebo Pákistán. Pak není divu, že Turecko tlačí USA k poskytnutí technologií a vyhrožováním případně zisku ruských. Jednoznačně Turecko usiluje o nejmodernější technologie pro své ozbrojené síly, jež však mohou být nasazeny ne zrovna v zájmu NATO nebo EU, tedy proti Kurdům na vlastním území nebo v Sýrii či dalších sousedních zemích, kde je sporná legálnost útoků. A jednoznačně Řecko by s tím mohlo mít problém, pak je na vyhodnocení USA i další spojenců, která z těchto zemí je strategicky důležitější. Řecko je členem EU i NATO, Turecko jen NATO, ale Turecko je na jižním křídle NATO. A toho využívá.

Současně je Turecko ve vojensko-technické oblasti již dlouho rozkročeno mezi Východ a Západ (je členským státem NATO), tedy i flexibilní, a může tedy ,,sáhnout" po záložním ruském řešení. Ostatně již zmíněný Demir prohlásil, že Turecko bude jednat s Ruskem o tom, že by se některé komponenty letounu vyráběly právě v Rusku. ,,Budeme jednat s Ruskem o součástech, které bychom chtěli vyrábět lokálně," uvedl Demir.

Turecko by pak mohlo spolupracovat v obecné rovině na vývoji bojového letounu nové generace s Ruskem (SM informoval). Právě Moskva nabídla slovy ředitele Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Dmitrije Šugajeva Ankaře pomoc s konstrukcí špičkového moderního stíhače, uvedl server thedefensepost.com. Zřejmě je myšlen v tomto případě vyvíjený stíhač 5. generace TF-X, který nabyl na ještě větší aktuálnosti poté, co Turecko nakonec nedostane již nasmlouvané letouny F-35.

Uvidíme, jak tedy bude nakonec vypadat TF-X, zda se bude jednat o stroj s mixem ruských a amerických technologií, či jen ruských, nebo jen vyrobených doma v Turecku. Roll-out letounu je naplánován na rok 2023 a první let má proběhnout o dva roky později.

Zdroj: Defense News

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace