Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: General Atomics MQ-9 Reaper na Dnech NATO 2021
Náš „Týden v zaměřovači SM“ bude komentovat vybraná témata, jimž se redakce v posledních sedmi dnech věnovala. Nejen "díky" válce na Ukrajině se zdá, že se dnes svět točí rychleji a události a reakce na ně přicházejí v rychlém sledu. Kromě posledních ozvěn fantastického ukrajinského úspěchu - zasažení a posléze potopení raketového křižníku Moskva, nás v Security Magazínu v uplynulém týdnu zaujalo téma oprav ukrajinské bojové techniky na území České republiky, 2. díl slovenského "Manuálu na netransparentnost", tedy zvláštní nákup kolových obrněných vozidel a také možnosti, které evropským ozbrojeným silám nabízejí Spojené státy. Nejen o tom ostatně letěla do USA jednat ministryně obrany Jana Černochová. V zaměřovači SM skončil také čtvrtý z generálů, o nichž se hovoří v souvislosti s novým náčelníkem Generálního štábu AČR.
Prvním konkrétním kontraktem, kterým Česká republika odpovídá na prosbu statečně se bránící Ukrajiny, budou opravy tanků T-64. Provádět je budou společnosti skupiny Czechoslovak Group. V budoucnu se můžou opravy rozšířit i na kolové obrněnce typových rodin BTR a BRDM a můžou se do nich zapojit i další společnosti, a nejen z kapacitních důvodů se určitě zapojí.
Nejde v žádném případě o snadný úkol. Česká republika se pouští v podpoře Ukrajiny dále "na led". Navzdory vyjádřením prorusky orientovaných komentátorů ale nejde o led tenký. Jsme státem NATO. A Rusko může protestovat a vyhrožovat, jak chce a čím chce, za poslední dva měsíce předvedlo především dvě věci: neschopnost odhadnout situaci, a neschopnost (a bezohlednost) vlastních ozbrojených sil. Zatímco z té první se může poučit, že vyhnout se otevřené konfrontaci s NATO je především v jeho vlastním zájmu, s tou druhou v krátkém čase nic nenadělá.
Opravy ukrajinské techniky v České republice jsou jednak vyjádřením vysoké míry sebevědomí české vlády, důvěry ve spojence a odhodlání poskytovat Ukrajincům nejen slovní, ale především hmatatelnou a konkrétní podporu. A jednak jde o políček do tváře země, která Českou republiku od loňského jara označuje za nepřátelskou. Tak jedná gentleman s darebákem.
V případě tanků typu T-64 jde současně o velkou výzvu pro náš obranný průmysl. Jde o vozidlo, které v československé armádě nesloužilo, a které se od zavedených typů řad T-55 a T-72 po technické stránce v řadě ohledů liší. Problémem může být nedostatek specifických náhradních dílů. Každý do provozu opět uvedený tank má ale pro Ukrajinu svůj význam.
Ukrajině jsme se věnovali také ve věci potenciálních dodávek amerických dronů MQ-1 Predator a MQ-9 Reaper. Drony obecně v posledních konfliktech předvedly svůj potenciál, byť může do značné míry jít více o mediální obraz..., efektivní nasazení této techniky vyžaduje ovládnutí celého systému dobře připraveným personálem a o úroveň výše na straně velitelů pak zřejmou koncepci jeho využití ve prospěch operací a bojujících sil. Ani zdaleka nejde "jen" o dodávku vzdušného prostředku, ruku v ruce s tím jdou další prvky systému a školení obsluhy, a ani poté není vyhráno. Dost možná právě to pak vedlo prezidenta Zelenského k nedávnému výroku na adresu nejen populárních tureckých dronů Bayraktar: "Se vším respektem, popravdě řeknu, že toto je jiná válka, jak říkají experti, nelze ji srovnat s jiným konfliktem 21. století. Tyto nebo jiné drony mohou pomoci, ale na výsledek nemají vliv."
V každém případě jsou drony součástí dalšího balíčku americké vojenské pomoci, budou nasazeny, a ukrajinské zkušenosti bude pak velmi užitečné zpracovat při rozšiřování počtů a schopností bezpilotních prostředků Armády České republiky.
A pro rozvoj schopností Armády České republiky nejen v oblasti dronů byla klíčovou v uplynulém týdnu zahájená návštěva ministryně obrany Černochové v USA. Jednala se svým protějškem, ministrem obrany USA Lloydem Austinem. Tématem byl trvající zájem České republiky na dohodě o obranné spolupráci (DCA), současná bezpečnostní situace, posílení naší obrany a rozvoj transatlantických vztahů, včetně možností spolupráce v oblasti nákupů techniky a modernizace výzbroje Armády České republiky.
Dohoda bude sjednána v následujících měsících a ČR se tak připojí k 24 ze 30 zemím NATO, které takovou bilaterální dohodou se Spojenými státy disponují. Efektivní modernizace a posílení schopností západních armád jsou žádoucí odpovědí na ruskou hrozbu - a posílení transatlantické vazby a navázání užší spolupráce s USA v této oblasti je v současnosti zřejmě nejschůdnější cestou - protože evropský obranný průmysl se bude zcela určitě v jednotlivých případech orientovat zprvu především na doplnění a obnovu výzbroje domácích armád.
Jakýmsi dědictvím dřívějších přístupů k vyzbrojování pak není jen nekonečně se vlekoucí český tendr na pásová BVP, ale také již jednou zrušená a znovu obnovená slovenská zakázka na kolová bojová obrněná vozidla 8x8. Té se Security Magazín věnuje velmi podrobně a odpovědi na základní otázky stále neexistují. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď (OĽANO) na základě zpochybňované "studie proveditelnosti" předložil koncem března vládě SR řešení nové zakázky na kolová bojová obrněná vozidla. Do 30. září 2022 mu vláda uložila uzavřít smlouvu s finskou společností Patria, jejíž nabídku navzdory četným námitkám ostatních rezortů MOSR vyhodnotilo jako nejvýhodnější. Oproti české nabídce vozidel Pandur II uspěli Finové díky podezřele nízké ceně životního cyklu vozidel. Nejen to pak v uplynulých týdnech kritizovala slovenská opozice. A ve slovenských médiích lze dohledat také poněkud zarážející informace o personálním pozadí nejen této slovenské zbrojní akvizice...
V České republice se blíží chvíle jmenování nového náčelníka generálního štábu AČR; ten současný, gen. Opata, odchází z funkce v červnu. Vedle generálů Hlaváče, Střechy a Zůny je čtvrtým jménem, které je skloňováno v souvislosti s novým NGŠ jméno generálporučíka Josefa Kopeckého, současného velitele nově ustaveného Velitelství pro operace, kam přišel z funkce velitele Pozemních sil AČR.