Týden v zaměřovači SM: Slovenská BVP, české nadzvukové letectvo a tanky na baterky

Týden v zaměřovači SM: Slovenská BVP, české nadzvukové letectvo a tanky na baterky
foto: foto: MO SR/CV90

Slovensko předběhlo Českou republiku a v horizontu několika málo měsíců podepíše smlouvu na dodávku 152 pásových bojových vozidel pěchoty. V Madridu proběhl summit NATO, který kromě významného posílení východního křídla v reakci na agresívní politiku Ruska, přinesl také diskutabilní příspěvek na téma snižování emisí skleníkových plynů - v oblasti obrany jde o téma, k němuž je třeba přistupovat velice obezřetně. A o dalších krocích v otázce tendru na BVP, ale také o preferovaném řešení pro české nadzvukové letectvo se dozvíme více v průběhu července.

Podle očekávání Slovensko předstihlo Českou republiku při pořizování pásových obrněných vozidel a slovenská vláda schválila nákup 152 švédských CV9035 od společnosti BAE Systems za 42 miliard korun. V České republice čekáme na odpovědi tří uchazečů v tendru na dopis z Ministerstva obrany, kterým jim byly oznámeny změny podmínek soutěže. Nebudou-li s nimi všichni výslovně souhlasit, což je krajně nepravděpodobné, tendr končí, a vozidla budou pořízena bez soutěže mezivládní dohodou. Na slovenském řešení je řada zajímavých momentů: kromě rychlosti celého procesu a některých zvláštních variant, které v českém projektu nejsou (např. vozidlo pro družstva antimateriálových pušek) OSSR dostanou bojová vozidla s 35mm kanónem, které studie proveditelnosti postavila na druhé místo za variantu s kanónem ráže 30 mm. Součástí druhé fáze slovenského nákupu BVP jsou také samohybné minomety.

V pozemních bojích na Ukrajině si obránci vedou velmi statečně, ale je evidentní, že jim dochází dech, síly, zásoby, zbraně a někdy i motivace. Pravidelná ukrajinská armáda již musela mobilizovat k doplňování ztrát, Ukrajina žádá o navýšení dodávek zbraní všeho druhu, především těžkých, a to ve smysluplných číslech. Jedno nebo čtyři děla jsou na Západě silným politickým gestem, pro Ukrajinu je to jen kapka v moři, která sice má na chvíli určité psychologické momentum, ale válka se s tím nedá vyhrát. Kdo by měl navrch v teoretické situaci, kdyby se proti sobě na Ukrajině postavily pravidelné jednotky americké armády proti pravidelným jednotkám té ruské? Pokusil se odpovědět kolega Milan Váňa:

Ve středu se pod záštitou místopředsedy Výboru pro obranu Pavla Růžičky (ANO) na půdě Poslanecké sněmovny konal seminář na téma Zabezpečení vojenské techniky protipožární a antiexplozivní ochranou ve válečném konfliktu. Ve čtyřech obsáhlých vstupech se problematice věnovali zástupci společností STV Group, Kidde-Deugra a Collins Aerospace, a také Ministerstva životního prostředí ve vztahu k pravidlům, omezením a výjimkám zacházení s chemickými látkami pro tento účel. Průvodcem a moderátorem semináře byl p. Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.

Velkou pozornost vzbudil Jens Stoltenberg, který na summitu NATO v Madridu promluvil o potřebě snižování emisí skleníkových plynů. V oblasti obrany lze tuto politiku vnímat poněkud citlivěji než v různých oblastech civilního života - ozbrojené síly musejí být v první řadě efektivní a nechtějí protivníkovi poskytovat jakoukoli výhodu. Začneme-li jejich efektivitu omezovat a podřizovat jiným zájmům, dříve či později bude třeba odpovědět na otázku, jak je to s odpovědností za zbytečně zmařené životy. Armády nevydržujeme a jejich schopnosti nebudujeme proto, abychom bojovali s globálním oteplováním. Země, které k životnímu prostředí přistupují zcela bezohledně, jsou shodou okolností přitom našimi hlavními potenciálními protivníky. A je zcela jisté, že ti si při výzvoji svých systémů ruce svazovat zelenými ideologiemi nenechají. Zbývá malá naděje, že šlo v Madridu spíše o ukázku povinné politické úlitby ve formě nekonkrétních líbivých příslibů, a že ve skutečnosti i nadále zůstanou prioritou při vývoji a zavádění bojové techniky parametry, které od ní očekávají vojáci.

Zvláštní hru rozehrál rozhovorem pro ČTK švédský velvyslanec, který hovořil o plánu švédské vlády nabídnout České republice stávající provozované pronajaté Gripeny zdarma. Ministryně obrany Jana Černochová popřela, že by takovou nabídku dostala vláda ČR oficiálně, a velvyslanci jeho sdělení pro média vyčetla. Zásadní rozhodnutí o nadzvukových letounech přijde v průběhu července. Ministryně je ve všech velkých akvizicích pod časovým tlakem z hlediska dostupnosti techniky a rostoucího zájmu o nákupy ve všech spojeneckých zemích, a kromě uspíšení původně v delším časovém horizontu plánovaných projektů musí také dokončit ty již započaté - na prvním místě nákup BVP, který je oproti původnímu záměru dnes o více než dva roky ve skluzu.

Během Dne ozbrojených sil 30. června proběhla na Vítkově ceremonie předání funkce náčelníka generálního štábu generálmajoru Karlu Řehkovi, který po čtyřech letech střídá armádáního generála Aleše Opatu. Brigádního generála Miroslava Murčeka pak v čele Vojenské policie vystřídal plukovník Otakar Foltýn.

 video: youtube

Tagy