Týden v zaměřovači SM: Vodičkův svaz bez dotací, nejistá přítomnost Vladimira Putina a slovenská akvizice bojových vozidel

Týden v zaměřovači SM: Vodičkův svaz bez dotací, nejistá přítomnost Vladimira Putina a slovenská akvizice bojových vozidel
Autor: Pixabay
08 / 05 / 2022, 17:00

Jednou z dobrých zpráv z kraje týdne bylo rozhodnutí, že kontroverzní Český svaz bojovníků za svobodu vedený bývalým pohraničníkem Jaroslavem Vodičkou nedostane na svůj provoz finanční prostředky ze státního rozpočtu a podle rozhodnutí ministryně obrany Jany Černochové bude muset vyklidit i kanceláře pronajaté od ministerstva obrany. Méně povzbudivou zprávou jsou zvěsti o chystaném ruském útoku na Moldavsko. I kdyby se o to Putin nakonec s ohledem na stav své armády a její pochybné schopnosti nepokusil, jeho přítomnost a blízká budoucnost se jeví jako nejisté. Kolikrát ještě půjde se džbánem pro vodu, než mu někdo ucho utrhne? Na Slovensku si v mezičase ministr Naď pochvaluje pochybnou akvizici kolových bojových obrněných vozidel 8x8.

Z nepříliš pochopitelných důvodů se tzv. Český svaz bojovníků za svobodu vedený předlistopadovým pohraničníkem Vodičkou těšil dlouho, příliš dlouho, státní podpoře a dokonce užíval kanceláře pronajaté od Ministerstva obrany. "Bojovníci za svobodu" například v minulosti ocenili komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, známého výrokem o demonstrantech, kteří na příslušníky SNB v roce 1989 házeli "podomácku vyrobené kostky."

video: youtube

Státní pokladna ušetří šest milionů korun. Jaroslav Vodička, bývalý člen pohraniční stráže a spolupracovník Veřejné bezpečnosti s krycím jménem Josef, vede svaz od roku 2011. Soudruzi mu ublížili, když ho v roce 1970 vyhodili z KSČ, ale polepšil se a v roce 1985 ho přijali zpět. Konec dobrý, vše dobré.

Ruské armádě se na Ukrajině nedaří. Tedy podíváme-li se na její výkony z perspektivy tvrzených vytčených cílů a snah o jejich dosažení. Její přes dva měsíce trvající pokusy porazit ukrajinskou armádu jsou provázeny neomluvitelnými zvěrstvy a utrpením, jemuž vystavuje obyvatelstvo, které podle často až absurdních moskevských tvrzení přišla "osvobodit". Osm let předchozí občanské války, Ruskem živené, nepřinesly tolik zkázy jako poslední dva měsíce. Zkáze ovšem podléhá i ruská armáda samotná. Ztráty na živé síle i technice jsou mimořádné.

"Ruská technika není špatná, je špatně použitá. Na bojišti jsou zbraně, jež odpovídají době jejího vzniku, ale i 21. století, a hlavně, vše je o lidech, ochota se bránit nebo být vyslán někam, ochota bojovat za svoji zem nebo „jen“ plnit rozkaz. Ukrajina se technicky ani technologicky bez podpory neobejde, ale i tak vítězí," napsal redakční kolega Milan Váňa. Primitivní druhoválečná taktika, podcenění protivníka, který se těší efektivní materiální podpoře civilizovaného světa, demotivovaní vojáci, válečné zločiny. Bez ohledu na konečný výsledek je již dnes jisté, že jde o blamáž a nezhojitelnou ránu falešnému, potěmkinovskému ruskému sebevědomí.

Ale protože "malý ten, kdo zná jen malý cíl", a protože v hlavních směrech své "denacifikační ofenzívy" naráží Rusko na efektivní odpor, hovořilo se v uplynulém týdnu také o rizicích, jimž může být vystaveno Moldavsko, které, podobně jako východ Ukrajiny, trpí existencí neuznaného proruského státního útvaru, v tomto případě Podněsterské moldavské republiky. I Moldavsko podle ruského výkladu ubližuje rusky mluvící menšině. Nelze vyloučit, že se Putin, který zřejmě potřebuje 9. května ohlásit úspěch, a na Ukrajině k tomu nemá mnoho důvodů, rozhodne vyhlásit uznání nezávislosti Podněstří a odvést tak trochu pozornost od neúspěchu na Ukrajině. Vojenská agrese proti Moldavsku a hrozba pro Ukrajinu z jihozápadního směru se ale může Rusku vymstít.

Nejen s tím je úzce spjat osud Vladimira Putina. O jeho roli a nahraditelnosti se mluví dlouho. A objevují se náznaky nespokojenosti z řad vysoce postavených činitelů režimu v diktátorově okolí, což ovšem není jev, který by byl překvapivý. I bez své nesmyslné války mělo Rusko starostí nad hlavu. Útokem na Ukrajinu a jeho průvodními jevy ztratilo perspektivu být seriozně vnímaným partnerem Západu na velmi dlouhou dobu, a zaplatí za to cenu, která se mj. citelně dotkne těch nejlépe situovaných. Je jisté, že si to mnozí uvědomují, a čekáme tedy na okamžik, kdy jejich osobní zájem převáží loajalitu či strach a něco se stane.

Sociálními sítěmi létají neověřitelné spekulace o tom, v jakém zdravotním stavu se Putin vynachází, a kdo jej případně může nebo nemůže a na jak dlouhou dobu nahradit. Podle údajného generálporučíka zahraniční rozvědky SVR Viktora Michajloviče, který má svůj kanál na YouTube a Telegramu, Putin předá kvůli léčbě rakoviny své pravomoci starému známému příteli a někdejšímu kolegovi z KGB, respektive FSB Nikolaji Patruševovi. Generálporučík SVR se odvolává na vysoce postavený zdroj z Kremlu, který však nejmenuje.

Případné Putinovo zmizení ze scény z libovolného důvodu by jistě bylo velkou událostí. Nakolik by to změnilo výraz ruské zahraniční politiky je diskutabilní. Současné nastavení vztahů je ovšem jednoznačné: "Ruské služby SVR a GRU není radno podceňovat. Ani dnes, v době války na Ukrajině, nemají tyto služby nějaké zásadně odlišné cíle oproti předválečné situaci. Střední Evropa včetně České republiky mezi ně určitě patří (ukrajinský prostor je totiž v působnosti kontrarozvědky FSB, a to z důvodu, že Rusko nikdy nepřijalo myšlenku, že by se nejednalo o domácí teritorium). Pro GRU i SVR je spektrum zájmu poměrně lehce odhadnutelné, od informací o vývoji politiky ČR, EU a NATO až po podrobnosti o vojenských dodávkách na Ukrajinu."

Na tiskové konferenci v Dubnici nad Váhom si slovenský ministr obrany Jaroslav Naď pochválil účast slovenského obranného průmyslu na zakázce kolových bojových obrněných vozidel 8x8 (BOV 8x8), v níž si na základě kritizované studie proveditelnosti vybral a slovenská vláda mu schválila finské řešení v podobě vozidel Patria AMV. Výčet slovenských firem, které se budou na zakázce podílet, byl dlouhý - až to vedlo k otázce, jakou práci vlastně na zakázce odvedou Finové samotní, protože finančním objemem se bude slovenský průmysl podílet ze 40 %, ač sedm desítek vozidel z celkového počtu 76 má být vyrobeno na Slovensku, včetně podvozků, korby, bojového prostoru, věže, zbraňových a dalších systémů. Česká republika nabízela Slovensku výrazně vyšší podíl (uvádí se 60-75 %), ale přes výhrady vůči studii proveditelnosti, které zazněly během připomínkového řízení, byla vybrána Patria.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace