foto: Robert Sullivan, Flickr (public domain)/F-22 Raptor
Loajální a spojenec, spolehlivá výspa amerických zájmů na Blízkém východě, to je Izrael. Ale ani židovskému státu zatím není dáno, aby mohl koupit jakýkoliv americký vojenský materiál, který si zamane, a to nejen z důvodu, že USA jej nechtějí zatím prodat, ale také z politických, finančních a jiných důvodů. Některé americké zbraňové systémy jsou pro Izrael neúměrně drahé.
Není třeba pochybovat o tom, že Izrael je na Blízkém východě spolehlivým a loajálním spojencem USA a opačně. Izrael s nadsázkou řečeno může od USA nakoupit cokoliv, ale najde se ještě poměrně dost výjimek, na které si USA nechtějí nechat ,,sáhnout". Vše je jen otázkou zájmu izraelské lobby v americké nejvyšší politice, jež je velmi vlivná, ale určitě ne všemocná, jak si někteří myslí. To ovšem neznamená, že v budoucnu to nemůže být jinak a Izrael vojenský materiál, který není zatím dostupný, nakonec nedostane. A co tedy není v současné době například k mání ani pro Izrael, ať už z důvodu americké neochoty zbraňové systémy prodat, či finančních důvodů?
1. F-22 Raptor
Notorická záležitost z minulosti, která několikrát ožívala v průběhu času. Izrael se pokoušel získat od USA letouny F-22 již v roce 1998, nicméně narazil na jednu zásadní překážku - federální zákon, resp. tzv. Obeyho dodatek, který zakazuje prodej těchto strojů druhým státům. Americký kongresman David Obey se totiž v 90. letech obával, že pokročilé technologie stroje F-22 by mohly být okopírovány a tedy zneužity Čínou nebo Ruskem.
Tento předpoklad je sice irelevantní, leč lze jej plošně aplikovat, neboť Izrael ,,necítí studu" v případě jím definovaných národních zájmů. Tedy i USA vnímají jisté senzitivní oblasti a schoposti nejbližších partnerů a F-22, respektive s ním spojené technologie, nejsou nyní na prodej.
Obavy amerického politického a armádního establishmentu z ,,úniku" citlivých technologií vedly tudíž k tomu, že ani klíčový loajální spojenec USA Izrael nakonec ,,vysněné" F-22 nedostal. A nepomohla ani přímluva svého času odcházejícího amerického prezidenta Billa Clintona, který podporoval prodej F-22 právě Izraeli. Stejně jako Izrael však v minulosti dopadly i další státy, například Japonsko, Jižní Korea či Singapur. Může se něco změnit v tomto směru budoucnu?
2. Pobřežní bojová loď (Littoral Combat Ship - LCS)
Poměrně dlouhou dobu se zabývaly izraelské ozbrojené složky potenciálem pobřežních bojových lodí, které plní celou řadu úkolů - od průzkumu, likvidacemin, ničení ponorek až po záchranné mise. Na tato plavidla chce pak americké námořnictvo sázet zejména ve sporném teritoriu Jihočínského moře, kde Čína militarizuje ostrovy a činí si nárok na celé území. Izrael zkoumal potenciál válečných plavidel, které by byly mohutnější než korvety a další plavidla (raketové a hlídkové čluny), která má ve výzbroji. Izrael se nyní soustředí mimo jiné na stavbu korvetních plavidel v nové třídě Sa'ar 6 (SM informoval).
Židovský stát se po minulou dekádu zabýval studiem možnosti získání značně modifikované verze pobřežních bojových lodí, které by se třeba mohly hodit teoreticky ve ,,výbušném" východním Středomoří, o něž probíhá boj Turecka, Egypta či Řecka o bohatá naleziště ropy a zemního plynu. V tomto případě však snahy Izraele narazily na zmíněné poměrně masivní modifikace, které by musely být učiněny, a to by na druhé straně zvedlo neúměrně cenu pobřežních bojových lodí. A tak zatím pobřežní bojové lodě v izraelském námořnictvu figurovat nebudou. Mimochodem i jejich cena v US Navy se blíží hodně vysoké hranici.
3. Bombardér dlouhého doletu
Ten by se mohl Izraeli ve stávajících tenzích s Íránem také hodit. Izrael neprovozuje strategické bombardéry od padesátých let, kdy vyřadil bombardéry B-17. Na druhé straně vhodný prostředek, jak účinně penetrovat íránskou obranu, by mohl přimět Izrael k vážným úvahám o pořízení bombardéru dlouhého doletu. Z tohoto hlediska by nemusel být špatným řešením v budoucnu stealth strategický bombardér B-21, který je navržen na velmi dlouhý dolet. Zajímavé je v této souvislosti dodat, že Izrael před třemi roky použil své F-15 k bombardování íránských cílů v Sýrii.
K diskuzi jistě bude určeno i to, zda strategický bombardér s dosahem tisíců mil/kilometrů je z hlediska bezpečnosti Izraele potřebnou zbraní. V popisu by se jednalo o taktiku útoku ,,z druhé strany", tedy přelet do vzdálené destinace a v návratovém módu bombardovat vytýčené cíle, což by mohlo jednoznačně narušit suverenitu mnoha jiných států, a to si ani USA ani Izrael asi nechtějí dovolit. Takže optimálním řešením jsou výkonné drony nebo stíhací bombardéry s operačně taktickým dosahem a případně schopností doplňování (tankování) za letu (viz F-15).
Mohli bychom samozřejmě mluvit o dalším vojenském materiálu, který není aktuálně Izraeli jako americkému prvořadému spojenci z různých důvodů dostupný, nebo si jej nemůže finančně dovolit. Tím není na druhé straně řečeno, že USA nikdy nezpřístupní současně nedostupné zbraňové systémy Izraeli či dalším spojencům v budoucnu za výhodnějších podmínek. Bude samozřejmě záležet na stále se vyvíjející bezpečnostní situaci ve světě a aktuálních amerických mocenských zájmech ve světě.
Zdroj: National Interest
Tagy