foto: Quantum Systems / Public domain/Ukrajinský stíhací dron STRILA
Stíhací dron STRILA-2 je důkazem, jak rychle se provazuje ukrajinský zbrojní průmysl s tím evropským. A UAV také dokazuje, jak nekompromisní je vývoj zbraní za války.
Především masivní nárůst výroby dronů v Rusku během loňského roku přivedl Ukrajinu do velmi svízelné situace. Kyjev a Kreml v roce 2025 vyrobily kolem 3 000 000 bezpilotních vzdušných prostředků každý. Na frontě pro Ukrajince znamenají nebezpečí především sebevražedné drony Lancet, případně čínské kopie Mavic a Vandaly, které jsou naváděné pomocí optického kabelu. Hlavní potíž se ovšem projevila při nárůstu výroby a inovaci Šáhid-136, které útočí na ukrajinská města. Jejich imitace Gerbera začaly zahlcovat ukrajinskou PVO a Kyjev musel začít řešit, jak denní útoky stovek dronů zastavit. STRILA-2 je již pokročilé řešení stíhacího dronu.
Raketová akcelerace na STRILA-2 z Německa
Stíhací dron STRILA-2 od ukrajinské firmy WIY Drones dostal raketový urychlovač z německého UAV Jäger od společnosti Quantum Systems. Celou akvizici nepochybně urychlilo to, německá společnost má ukrajinskou divizi, kterou řídí Oleksandr Berežnyj. Ta nedávno dostala objednávku na 15 000 dronů STRILA pro Národní gardu Ukrajiny. Berežnyj právě pro Militarnyi uvedl, že STRILA-2 bude mít raketovou akceleraci z Jägera. Podle všech zdrojů budou drony vyrábět obě firmy. V rámci spolupráce obdrží vývojáři tohoto dronu řešení umělé inteligence od WIY Drones, které Quantum Systems využije na svých UAV.
Zarážející je především rychlost celého projektu, protože německý Hartpunkt psal o vývoji německého dronu s raketovým motorem teprve v říjnu loňského roku. Aktuálně už bude tedy motor na ukrajinském STRILA-2. Tyto drony patří mezi nejúspěšnější interceptory Ukrajiny. Celkově Kyjev aktuálně produkuje minimálně tisíc stíhacích dronů denně. STRILA-2 má čtyři elektromotory. Jejich pomocí se zvedne do vzduchu, kde zažehne raketová akcelerace. Ta dopraví dron do patřičné výšky, kde opět sepnou motory na elektrický pohon. Jde o úplně stejný princip jako u německého Jägera.
Ukrajinská STRILA proti Šáhid-136
Počáteční fáze spolupráce zahrnuje rozšíření výroby těchto dronů na Ukrajině, aby řešily naléhavé operační potřeby Obranných sil s možností exportu přebytečné produkce. UAV STRILA se už v současnosti objevují na Blízkém východě v rámci operace Epic Fury v Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Vývoj těchto stíhacích UAV reflektoval právě především Šáhid-136. STRILA má rychlost přes 350 kilometrů v hodině a cíl likviduje kineticky, což by mělo mít vliv na cenu systému, která se má pohybovat v nižších tisících dolarů. Hlavice s výbušninou by STRILA prodražila.
STRILA má i termovizní kamery pro noční provoz. Rozsah provozní výšky je až 4 km, taktický dosah zachycení je více než 10 km a hlavice umožňuje zasáhnout většinu typických nepřátelských průzkumných a útočných dronů. Prakticky všechny ruské drony jsou pomalejší. Právě rychlost stíhacích dronů byla klíčovým prvkem jejich vývoje. Velkým otazníkem je navigace dronu. Ukrajinci aktuálně upřednostňují napojení na řídící systém. Podle termovize se dá ovšem odhadnout, že hlavní podíl na řízení stíhacího dronu má stále operátor, který zřejmě dostává souřadnice při útoku Šáhid-136.
Nekompromisní vývoj UAV
Celý vývoj je nekompromisní. Pokud vynecháme Bayraktar TB2, tak drony začaly hrát významnou roli ve válce na Ukrajině před třemi roky. Aktuálně stojí za 80 % všech ztrát obou stran a vystřídaly na této pozici dělostřelectvo. Ukrajinci na Krymu pomocí UAV likvidují ruskou PVO včetně S-400, která na ně není technologicky připravená. Nástup stíhacích dronů jako STRILA-2 je dalším technologickým pokrokem. Ukrajinci tuto variantu zvolili jako nejlevnější řešení a jsou v tom tak dobří, že jsou žádáni v Perském zálivu. Kreml opět zaostává. Není známo, že by disponoval skutečně účinným stíhacím dronem stejně, jako nemá adekvátní PVO. Pancir-S1 nebyl původně koncipován jako zbraň proti dronům a prohlášení Kremlu o tom, že proti UAV účinný je, byla spíše z nouze ctnost.
Tagy