foto: cloud2023 / Flickr/Ukrajinský operativec UAV s dronem (ilustrační foto)
Ukrajinská armáda koncem minulého týdne informovala o zničení skladu sebevražedných a průzkumných dronů poblíž Azovského moře. Gerany a Lancety však nejsou jediným masovým potenciálním nebezpečím pro ukrajinskou a evropskou PVO.
Ukrajinské ozbrojené síly podle informací polského webového portálu WPtech v noci ze čtvrtka na pátek 21. června zaútočili na několik strategických objektů na území Ruska. Mezi napadenými budovami byl kromě několika rafinérií a radarových stanic také sklad ruských sebevražedných i průzkumných dronů nacházející se na vojenském letišti poblíž města Jejsk v Krasnojarské oblasti. Jejsk je lázeňským městem na břehu Azovského moře vzdušnou čarou přibližně 67 km od ukrajinského Mariupolu ležícím na druhém břehu Taganrožského zálivu. Právě z pobřežního města Jejsk jsou drony nejen vysílány na ukrajinské území, ale také se zde nachází velitelské a komunikační centrum jeho pilotů.
Útok na sklad Geranů-2 nejspíš pomocí Neptunu
Podle zpráv ukrajinského webového portálu Militarnyi, které byly publikovány hned 22. června, mělo dojít k vážnému poškození skladu a továrny na výrobu dronů Geran-2. Útok měl být s největší pravděpodobností proveden za pomocí ukrajinské původně protilodní střely Neptun, která v minulosti kupříkladu zapříčinila zničení vlajkové lodi flotily ruského námořnictva v Černém moři, křižník Moskva. O několik dnů později v pondělí 24. června však Militarnyi zveřejnil informace, že nedošlo pouze ke zničení několika sebevražedných Geranů-2, ale nejméně 40 průzkumných dronů Zala a 50 útočných UAV Lancet.
Samotná poloha skladu dronů v Jejsku je však ze strategického hlediska pro Rusko velmi podstatná. Geran-2 má totiž podle údajů výrobce dolet až 2500 km a v případě iniciování misí těchto dronů přímo z Jejska, by byly UAV schopné zasáhnout bez problémů nejen Kyjev vzdálený jen něco málo přes 700 km, ale také všechna středoevropská hlavní města včetně Budapeště, Vídně, Varšavy, Berlína nebo Prahy. Zničení skladu s desítkami ruských dronů vyráběných na základě íránského prototypu Šáhid-136 je proto významné nejen pro ukrajinskou, ale potažmo také evropskou bezpečnost.
Americké informační portály jako Washington post již v polovině minulého roku informovaly o masové výrobě dronů Geran-2, který probíhá přímo v Rusku. Zatímco od jara 2022 byly pro vytváření dronů používány součástky dovážené z Íránu, podle uniklé emailové konverzace mezi ruskými a iránskými vojenskými představiteli, o které informoval portál Iran cyber news, je plně samostatná výroba dronů očekávána již příštím rokem. Je proto otázkou, zda bylo právě zařízení na vojenském letišti v Jejsku pouze skladem, nebo se v něm přímo nacházela továrna na výrobu Geranů-2 a v jakém stavu je proces osamostatnění ruské výroby těchto sebevražedných UAV.
Nejen Gerany, ale také stovky tisíc civilních UAV
Profesionální masová výroba dronů jako Geran nebo Lancet iniciovaná ruským státem však není jedinou potenciální UAV vzdušnou hrozbou pro ukrajinskou a potažmo evropskou bezpečnost. Na sociálních sítích se totiž před několika měsíci začaly objevovat informace, kupříkladu potvrzené webovým portálem The War Zone, které informují o podobné civilní iniciativě jako na Ukrajině, která však probíhá také v Rusku. Projekt označený jako „Archangel" má podle svého zakladatele Michaila Filipova za cíl vytořit regiment čítající nejméně 3 až 4 tisíce členů zaměřující se pouze na obsluhu sebevražedných dronů.
Tato skupina složená, podle Filipova, víceméně pouze z dobrovolníků by pro své útoky na ukrajinské cíle průměrně měsíčně vyžadovala nejméně 100 tisíc kusů civilních dronů upravených pro sebevražedné mise. Mimo jiné by jednotka měla být schopna také pracovat se zbraněmi určenými pro elektronický boj a rušícími stanicemi. Pokud by skupina Archangel opravdu disponovala tak obrovským množstvím zařízení, což vzhledem k jejich civilní povaze nemusí představovat tak velký problém, mohla by v kombinaci s organizovanými masivními útoky Geranů představovat obrovské riziko pro ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ukrajinské nebe tak nejspíš brzy bude protknuto hustou sítí vzájemně útočících UAV.
V souvislosti s těmito informacemi je však současně také otázkou, co takové množství dronů ve vzduchu může udělat s psychikou samotných vojáků. Dron je totiž neustálé nebezpečí a špatně viditelný a téměř neslyšitelný nepřítel. Sociální sítě jsou v současné době plné videí ruských vojáků umírajících za naprosto otřesných podmínek. Hodnota jejich života se tak začíná blížit nule. Spolubojovník bez váhání zastřelí svého kamaráda na prosbu, bez citu nebo milosti. Nelidské umírání zraněných a posmrtné křeče. Smrt se stává zcela normální záležitostí, nad kterou se není třeba pozastavovat a za vším stojí drony. Alespoň 100 000 UAV pro ruskou dobrovolnickou skupinu měsíčně? Naprosto šílené a na ukrajinské frontě zároveň zcela reálné množství. Jestliže Vietnam byl traumatický z hlediska prakticky gerilového boje Vietkongu, na Ukrajině jsou to jednoznačně drony a jejich nemilosrdní operátoři.
Tagy