foto: Se souhlasem Drahomíra Blažeje/Drahomír Blažej (ANO)
Security Magazín nabízí rozhovor s bývalým stíhacím pilotem AČR a dnes poslancem Výboru pro obranu Drahomírem Blažejem (ANO).
Jak se díváte na možnosti dlouhodobého vývoje podzvukového a nadzvukového letectva v Armádě České republiky – zejména v kontextu příchodu F-35? Co bude pro armádu nejsložitějším úkolem v souvislosti s jejich integrací do výzbroje?
Podzvukové a nadzvukové letectvo a jeho vývoj je v Armádě České republiky neoddělitelné a podle mě se vzájemně prolíná a doplňuje. Každé má své nezastupitelné postavení v rámci letectva AČR. Je zde zaváděn i další letoun L-39 NG Skyfox, s plně digitální avionikou, letoun určený k výcviku pilotů moderních bojových letounů.
L-159 ALCA je koncipován k pokročilému a udržovacímu výcviku pilotů, k přímé taktické letecké podpoře pozemních vojsk, pro boj proti pozemním cílům, a to jak ve dne, tak i v noci za jakéhokoliv počasí, vedení taktického vzdušného průzkumu a pro boj proti nízkoletícím pomalým cílům.
Nejsložitějším úkolem v kontextu s přezbrojením na nové nadzvukové letouny 5 generace F-35A Lightning II, bude pro armádu, podle mě, přijmout a ztotožnit se s filosofií tohoto moderního letounu, připravit pozemní infrastrukturu, provoz a údržbu. Pro piloty bude prvořadé pochopit a naučit se nové zbraňové systémy, zvládnout systém elektronického boje, osvojit si použití letounu jako informačního uzlu ke sdílení dat v reálném čase s pozemními silami a ostatními jednotkami, a to tak, aby letoun mohl působit i v oblastech s vysokým ohrožením nepřátelské PVO.
Jaké hlavní výzvy a příležitosti podle vás čekají české letectvo v horizontu 10–15 let, ať už jde o protidronovou obranu, výcvik pilotů nebo integraci nových technologií?
Z pohledu úkolů českého letectva v horizontu 10-15 let to bude, mimo jiné, výběr vhodných kandidátů a jejich počtu, i pohledem, že ne všichni uchazeči projdou a ukončí výcvik a v konečné fázi budou vybráni na piloty F-35!
Další klíčovou větví obrany se mi jeví zpracování nových osnov protidronové obrany, taktiky jejich včasného odhalování a eliminace, tak aby levné drony neničily mnohonásobně dražší strategické objekty a letouny. Bylo by vhodné dnes využit válečných zkušeností Ukrajiny, kde vidíme maximální nasazení dronů na frontě a bohužel i v hlubokém týlu.
Raketově vznikla nutnost vývoje a zavádění nových technologií a strategií k eliminaci bezpilotních prostředků a potlačení jejich účinků, ale i vlastního vývoje a výroby bezpilotních prostředků pro českou armádu. Zde vidím velký prostor podpory výzkumu a vývoje těchto nových technologií a podpory domácího obranného průmyslu.
V nedávném rozhovoru pro Český rozhlas prezident Zelenskyj zmínil, že Ukrajina by letouny L-159 využila primárně proti velkému množství dronů typu Shahed. Jak reálně by podle vás mohly podzvukové letouny jako L-159 přispět k likvidaci takovýchto pomalých a levných bezpilotních prostředků?
Letoun L-159 je schopný operovat proti nízkoletícím pomalým cílům, pokud by na cíl byl naveden, musel by jej ale ničit ve značné vzdálenosti od bojiště, protože jeho vlastní ochrana je velmi nízká, a i ochrana pilota prakticky nulová. Nemá pancéřování.
Z pohledu bývalého pilota – jaké jsou podle vás klíčové překážky pro rychlé a efektivní nasazení L-159 na Ukrajině, pokud by se o nich uvažovalo (logistika, náhradní díly, výcvik pilotů, kompatibilita s ukrajinskými systémy)?
Co se týče možného rychlého a efektivního nasazení letadel L-159 ALCA na Ukrajině, jsem k tomu poměrně skeptický. Zaprvé, ministr obrany pan Zůna a Armáda České republiky jasně řekli, že momentálně nemáme volné kapacity, aniž bychom ohrozili bezpečnost republiky. Aero Vodochody, co vím, nabídlo ukrajinské straně modernizované, speciálně upravené letadlo L-39 NG Skyfox.
Za druhé, přechod a přeškolení ukrajinských pilotů na plné a smysluplné použití letadla
L-159 k bojovému použití by zabrala minimálně až 5 týdnů teoretického školení a následný výcvik na simulátoru a vlastním letadle, kde tato fáze zkušenému pilotu zabere nejméně 6 týdnů, celkem tedy hovoříme o 3-4 měsících (povětrnostní podmínky a priorita výcviku) do jeho plného, bezpečného bojového použití.
Musí se zajistit i pozemní infrastruktura, která zabezpečí provoz, opravy a údržbu podle provozních bulletinů daných výrobcem k provozu daného letadla. To lze podle mě zabezpečit v souběhu s výcvikem pilotů.
Armáda ČR provozuje 24 letounů L-159 (16 jednomístných bitevních a 8 dvoumístných cvičných) bez výrazných přebytků. Jak by podle vás odprodej nebo darování i jen čtyř kusů ovlivnil provozuschopnost, výcvik a plnění úkolů protivzdušné obrany AČR?
Pan ministr obrany Zůna a velení armády řeklo, že by dar/prodej ovlivnil negativně obranyschopnost ČR. Nemám k dispozici jiné relevantní průzkumy, které by mi tuto skutečnost zpochybnily.
Probíhá modernizace dvoumístných L-159 a letouny mají před sebou ještě mnoho let provozu (plánováno do 2044–2045). Jak důležité je podle vás zachovat stávající flotilu v plném počtu právě v období přechodu na F-35?
Po modernizaci budou pokračovat výcviky a pravidelné zdokonalování letových dovedností mladších pilotů i pravidelná přezkoušení v rámci letky. Nové, modernizované přístrojové vybavení letounu přispěje k jednoduššímu přechodu pilotů na modernější nadzvukové stroje.
Některé hlasy zmiňují, že poskytnutí L-159 „na testování“ by mohlo otevřít Ukrajině cestu k nákupu novějších modelů od Aero Vodochody (Skyfox). Jak hodnotíte argument, že by takový krok mohl přinést dlouhodobý benefit českému leteckému průmyslu, a jak to vidíte v poměru k okamžitým potřebám AČR?
Jak jsem zmiňoval výše, ministr obrany pan J. Zůna po dotazu na Armádu České republiky uvedl nemožnost dodání čtyř letounů L-159, aniž by byla snížena obranyschopnost naší vlasti, což potvrdila i bývalá ministryně obrany paní J. Černochova už v roce 2023 a toto zopakovala i nyní.
Na druhou stranu, prezident Aera Vodochody, výrobce letadel L-39 NG Skyfox, pan Viktor Sotona, nabídl prodej upravených cvičných letounů ukrajinské straně s dodávkou prvních kusů v roce 2027.
Podle mého, tato nabídka letadla L-39 Skyfox, s plně digitální avionikou, by mohla přinést benefit jak České republice a samotné firmě, zároveň i válkou sužované Ukrajině při výcviku vlastních pilotů jak na podzvuková, tak i nadzvuková letadla vyšších generací.
Jak obecně vnímáte rovnováhu mezi maximální možnou podporou Ukrajiny a zachováním vlastní obranyschopnosti České republiky, pokud jde o klíčové platformy jako L-159?
Ukrajinu podporujeme i nadále muniční iniciativou, diplomatickými aktivitami vlády a pana premiéra.
Drahomír Blažej
Ing. Drahomír Blažej, MBA (nar. 4. března 1962) je český politik za hnutí ANO 2011 a povoláním dopravní pilot s bohatou vojenskou leteckou minulostí. Vystudoval Vysokou vojenskou leteckou školu SNP v Košicích (1984–1988), kde získal titul inženýr, a později absolvoval MBA program na Sheffield-Hallam University při ČVUT (2003–2006). Po ukončení studia sloužil v Československé armádě (později Armádě České republiky) jako vojenský pilot – v 80. a 90. letech se specializoval na nadzvukové stíhací letectvo. V této době se zúčastnil několika zahraničních misí: v letech 1993–1994 a 1995–1996 působil v rámci UNGCI (United Nations Guard Contingent in Iraq) jako příslušník strážního kontingentu OSN v Iráku, v roce 1999 pak na misi KFOR v Kosovu. Kromě toho opakovaně vykonával roli mezinárodního pozorovatele při volbách v Bosně a Hercegovině i Kosovu. Po odchodu z aktivní vojenské služby přešel do civilního letectví – dlouhá léta působil jako pilot u Českých aerolinií a od roku 2018 u Smartwings, kde létá jako kapitán. V politice je aktivní od roku 2014 jako zastupitel města Čáslavi, od roku 2021 zastupitel Středočeského kraje (mj. člen Výboru pro dopravu). Od října 2025 je poslancem Poslanecké sněmovny PČR za Středočeský kraj, kde zasedá ve Výboru pro obranu, Zahraničním výboru a v komisi pro kontrolu NBÚ.
Tagy