Ukrajina chce letos vyrobit 7 milionů dronů a rozšířit jejich útočnou zónu na 100 km

Ukrajina chce letos vyrobit 7 milionů dronů a rozšířit jejich útočnou zónu na 100 km
foto: Fire Point / Public domain /Ukrajinský dálkový dron FP-1

Aktuálně pokrývají ukrajinské UAV ruské zázemí do hloubky dvacet kilometrů, letos chtějí 100 km se 7 miliony dronů. Stačí se podívat na Pokrovsk.

Podle Ministerstva obrany Ukrajiny vyrobil Kyjev v loňském roce přes tři miliony útočných dronů a to i díky spojenecké podpoře ve výši 45 miliard dolarů. Podle Ukrajinců je bojovým jednotkám dodáváno 1 000 stíhacích dronů denně a v roce 2025 obdržely také 15 000 pozemních robotických systémů (UGV). Kyjev také oznamuje nasazení digitálního bojového systému Delta na všech úrovních Obranných sil Ukrajiny, což znamená útok na 2 000 cílů denně. Napadená země disponuje více jak 180 modely FPV dronů a zvládá bojovým jednotkám dodávat systémy do deseti dnů od objednávky. Hlavní cíl pro letošní rok je výroba 7 milionů dronů a zvětšení jejich útočné zóny na 100 kilometrů. Hodně smělé plány.

Rusko zřejmě ve výrobě dronů Ukrajinu dohnalo

 

V loňském roce plánoval Kyjev vyrobit 4 miliony dronů. To se zjevně nepodařilo a pokud jsou údaje pravdivé, je vysoce pravděpodobné, že Kreml už vyrábí zhruba stejný počet bezpilotních vzdušných prostředků jako Ukrajina. Takže Rusové ztrátu nejen dohnali, ale třeba ohledně dronů naváděných pomocí optického kabelu jsou stále vpředu, jak přiznali sami Ukrajinci. Velký boj probíhá ohledně dálkových dronů, kde mají zřejmě mírně navrch ruské Šáhid-136, Rusko jich vyrábí více než Ukrajinci AN-196 LjutyjFP-1. Navíc Rusové íránské drony vytrvale inovují. Ale rozdíly nebudou nijak zásadní. Kyjev má jednoznačně náskok v produkci stíhacích dronů.

Zničený Šáhid-136

Útočná zóna dronů na 100 kilometrech

 

Kromě výroby 7 000 000 dronů oznámil podle Militarnyi.com náměstek ministra obrany Ukrajiny na konferenci pro koordinaci obranné podpory Ukrajiny (OFDEF) další dvě klíčové priority Kyjeva pro rok 2026. Jsou to systémy protivzdušné a protiraketové obrany, rakety pro ně, a dělostřeleckou munici s prodlouženým doletem. To nepochybně souvisí s rozhodnutím rozšířit útočnou zónu UAV na 100 kilometrů. A to opět v kontextu zřejmě s novými bateriemi společnosti DP Battery, která po tříletém vývoji představila lithium-iontové baterie s dvakrát vyšší hustotou. Ty by měly umožnit zvýšit dolet FPV dronů právě na 100 kilometrů. Všechny tyto záležitosti mají zásadní kontext, který lze nejlépe uvést na příkladu tvrdých bojů o Pokrovsk.

Nad Pokrovskem vládnou drony a dělostřelectvo

 

Kreml už vloni prakticky slavil obsazení Pokrovska, jenže aktuálně Ukrajina ovládá zřejmě třetinu města. Za vším stojí drony a dělostřelectvo. Jako zajímavost lze uvést, že v oblasti operuje především jednotka Azov, která disponuje českými samohybnými houfnicemi DITA, které budou s největší pravděpodobností stát za velkým množstvím ruských ztrát. S dramatickým nárůstem počtu dronů se jejich útočná zóna oboustranně loni zvětšila na oněch zmiňovaných dvacet kilometrů. Rusové svojí infiltrační taktikou dokázali Ukrajince z Pokrovsku vytlačit, ale ani na chvíli se nezbavili ukrajinských FPV dronů. Ty nadále ovládají přístupové cesty do města a Kremlu se za celou dobu díky tomu nepovedlo v Pokrovsku pevně uchytit.

Česká samohybná houfnice DITA

V zásadě již několik měsíců tedy Kreml do města nadále posílá infiltrátory a snaží se tam dostat útočné kolony obrněnců. A zřejmě i přisunout dělostřelectvo. To se po celou dobu nedaří, videí se zničenými BMP, T-72B3T-80BVM je značné množství. Putin za zhoršujícího se stavu tlačí, ale nedaří se. Naopak Kyjev podnikl několik pozemních protiútoků a částečně s největší pravděpodobností kontroluje třetinu Pokrovsku. Ovšem stejným způsobem jako Rusové. Velmi omezeně. Navýšení výroby dronů na 7 milionů kusů a dělostřelecká munice s prodlouženým doletem, jako Excalibur, by měla Ukrajincům umožnit ještě více omezit ruské útočné schopnosti a ochránit samohybné dělostřelectvo jako Bohdana, CAESAR, Archer nebo PzH 2000.

Výroba 7 milionů dronů nebude jednoduchá

 

Rusové mají v průměru dosah dělostřelectva kolem dvaceti kilometrů, ukrajinské je někde těsně pod 40 kilometry. Pokud by se Kyjev dostal na 60 kilometrů, což je celkem standardní dolet dělostřelecké munice s raketovým pohonem, s vysokou přesností, situace Rusů by se ještě výrazněji zhoršila. Obzvlášť s útočnou zónou dronů 100 kilometrů. Navíc Kreml nemá proti FPV dronům prakticky vůbec nic. Pokud bojové jednotky dostávají tisíc stíhacích dronů denně, mohli by Ukrajinci zcela zastavit ruský postup. Byť Kyjev avizoval, že chce letos začít útočit, především nedostatek živé síly bude velký problém. Stejně jako nebude jednoduché vyrobit 7 milionů dronů.

Tagy