foto: Deathhell / Flickr/Ilustrační foto
Čína má podíl osmdesát procent na celosvětovém trhu s drony. Ukrajina letos vyrobí přes čtyři miliony kusů UAV. Spojitost je velmi jednoduchá, Kyjev je z bezpečnostního hlediska velmi závislý na Pekingu.
Podle Business Insideru již v loňském roce způsobovaly ukrajinské bezpilotní prostředky osmdesát procent všech ruských ztrát na frontové linii. Situace se od té doby změnila. Drony způsobují osmdesát procent všech ztrát na obou stranách. Forbes již v březnu psal, že cílem Ukrajiny v letošním roce je výroba 4,5 milionu UAV. Podle The New York Times je záměrem Kremlu vyrobit v roce 2025 až čtyři miliony dronů. Pochopitelně nasazení tak velkého množství bezpilotních prostředků je na frontě vidět. Zásadním způsobem se rozšířila zóna smrti, která na některých místech dosahuje až dvacet kilometrů. To přesně odpovídá standardnímu dosahu dronů naváděných optickým vláknem jako je Vandal.
Čína je pro výrobu dronů klíčová
Zrovna drony s optickým vláknem jsou příznačné. Obě strany cívky objednávají z Číny, ani Rusko, ani Ukrajina si je nevyrábí samy. Zde je jeden z důvodů velmi pomalého ruského postupu, překonání mnohakilometrové zóny smrti je velmi obtížná záležitost. Důsledků je ovšem mnohem víc. Ani na jedné straně není nijak výrazně nasazována technika, jednak už jí mají obě armády málo a navíc to proti tak velkému množství dronů nemá smysl. Není adekvátní obrana. Kreml ji nemá vůbec a Ukrajina zatím jen velmi málo. Řeč je o C-UAS systémech nebo moderních zbraních PVO typu Skynex či Tridon Mk2.
Ukrajina tahá za kratší konec
Na frontě se pohybuje obrovské množství dronů a přesto si občas velící důstojníci z obou stran stěžují, že jich mají málo. V mnohem horším postavení se ovšem nachází Ukrajina. Většina dělostřeleckých ruských systémů má dosah kolem dvaceti kilometrů. Pokud by drony zmizely, došlo by k obnovení role ruské artilerie, která i přes značné ztráty a obrovské opotřebení stále jasně převyšuje tu ukrajinskou. A to i díky důležité pomoci ze Severní Koreje. Na straně Ukrajiny se opět objevují informace, že západní samohybné houfnice a domácí Bohdany nemají dost 155mm munice. Nepochybně i kvůli liknavé politice Donalda Trumpa.
Většina západních MBT je zničená nebo mimo provoz. I přes obrovské ruské ztráty má Kreml k dispozici stále mnohem víc obrněných vozidel než Kyjev. Přirozeně se totéž týká i nasazení živé síly. A mezi tím vším stojí ukrajinské UAV a tím pádem především Čína. Podle csis.org má Peking celosvětově pdíl na trhu z 80 %. Zásadním způsobem vede v produkci menších lithiových baterií. A Čína již v září 2024 zavedla některá vývozní omezení pro komponenty k UAV pro obě země. Rusko i Ukrajinu. Jednalo se především o letové ovladače, hliníkové rámy, motory, naváděcí moduly a navigační kamery.
Peking na straně Ruska
A v souvislosti s tím v poslední době Ukrajina stále více kritizuje postup Pekingu, který má omezovat přístup ukrajinských firem na čínský trh, zatímco u ruských producentů se to neděje. V rámci geopolitických vztahů je celkem jasné, kam Čína inklinuje. Velmocensky je jí logicky mnohem blíže Rusko než USA. Diskutovat o tom, kolik procent komponentů z Číny je v ukrajinských dronech nemá smysl. Ale je celkem jasné, že číslo bude zcela zásadní. Nástup masivní výroby ruských dronů je jasně a prokazatelně spojen s Pekingem. Koneckonců i inovované rusko-íránské UAV Šáhid-136 jsou plné komponentů z Číny.
Problém Kyjeva
Háček je v tom, že pokud by Peking zastavil dodávky plošně, tak to Kreml zvládne. Ukrajina naprosto zjevně ne. Na nasazení dronů je aktuálně naprosto závislá. S avizovaným nedostatkem 155mm munice je ta závislost ještě větší. Čtyři miliony dronů prostě drží a zatím budou držet ruského agresora od proražení fronty. Navíc se předpokládá, že Kreml už současný tlak v létě nijak výrazně nezesílí. Ale pokud by měli ukrajinské UAV začít mizet. Rusko by zcela nepochybně dokázalo velmi rychle zvítězit. A Lavrov na Peking nepochybně velmi významně tlačí. A Čína jistě jen sleduje, jaká varianta pro ni bude nejlepší.
Tagy