Autor fotografie: GetArchive / Public domain|Popisek: Caesar v Afghánistánu
Dopady války na Ukrajině na strategické doktríny budou rozsáhlé. Dělostřelectvo je mediálně trochu ve stínu bezpilotních prostředků (UAV), přesto má vývoj tohoto armádního segmentu zásadní dynamiku. Vše může narušit Čína.
Jestli si něco vyrábí Ukrajina sama, pak to jsou drony. A UAV vzhledem k tomu, že prakticky živě vysílají z fronty, jsou mediálně centrem pozornosti. Ukrajinci si v letošním roce ve svých manufakturách vyrobili již více než jeden milion bezpilotních vzdušných prostředků. A méně známým faktem je, že drtivou většinu z nich vyrobili pomocí komponentů z Číny. Když Američané zastavili kvůli blokaci Kongresu pomoc Ukrajině, došla velmi záhy 155mm munice a Kyjev zřejmě odrážel ruské útoky primárně pomocí dronů, dělostřelectvo nemělo čím střílet. 152mm střely do vybavení sovětské provenence již dávno došly a Ukrajina je již prakticky přeorientovaná na munici NATO.
Klíčovým faktorem na Ukrajině dělostřelectvo, nejen UAV
Ukrajinci v tom období zastavovali Rusy s vypětím všech sil. Jenže situace se vyvíjí tak, že velmi brzy mohou mít díky nastupujícímu prezidentu USA a Číně již zcela zásadní potíže. Podle serveru Bloomberg jsou čínské úřady blízko rozhodnutí, které povede k výraznému snížení dodávek dronů a komponentů na západ a především tedy na Ukrajinu. Celá situace eskaluje kvůli blížícímu se nástupu Donalda Trumpa a očekávané obchodní válce mezi USA a Čínou. Kyjev má zatím zcela neomezený přístup k čínské elektronice, kterou nakupuje a následně z ní skládá své UAV. Jenže podle Bloombergu Peking již teď omezuje dodávky motorů, baterií a letových ovladačů na západ.
V takové situaci by se více zvýšila závislost Ukrajinců na dodávkách dělostřelecké munice ze západu. Jenže ten obecně zatím ještě pořád spí. I průmyslový gigant jako Spojené státy jen zoufale pomalu navyšuje výrobu 155mm střel. Po téměř třech letech války vyrábí USA měsíčně okolo 25 000 kusů této dělostřelecké munice s tím, že plán na rok 2025 je 80 000 střel. Kyjev spotřebuje 8 000 garnátů ráže 155 mm denně. Tedy 240 000 měsíčně. Jsou výjimky jako třeba švédská firma Nammo, která podle Defence24 jede 24 hodin denně již více jak dva roky. A to především kvůli Ukrajině. Stockholm moc dobře chápe nebezpečí přicházející z Ruska.
Pokud Trump zamezí již tak nedostatečné dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu a Čína zastaví přísun komponentů do UAV, Ukrajina bude prakticky poražena. The Defense Post se ve své analýze věnující se dělostřelectvu zmiňuje, že tento armádní segment má na svědomí 80 % všech ztrát na Ukrajině. Poměr ztrát bude zřejmě u Ukrajinců vyšší, protože Rusové se nadále spoléhají dle sovětské doktríny na velké množství svého dělostřelectva a neváhají používat děla, která pamatují druhou světovou válku jako třeba D-1. Přesto i oni zřejmě trpí nedostatkem, protože berou ze Severní Koreje miliony kusů dělostřelecké munice.
Renesance dělostřelectva na Ukrajině
Západ prakticky od začátku dodává na Ukrajinu právě dělostřelectvo. Převážně samohybné houfnice jako PzH 2000, Caesar, AS-90, AHS Krab nebo Archer. K těm se nyní přidávají špičkové české komplety DITA a na cestě jsou i německé RCH 155, jež střílí za jízdy. Tyto zbraně jsou doplněny taženými M777 nebo italskými FH 70. Podle Defense Post již Kyjev obdržel více jak 620 dělostřeleckých kompletů. Důsledkem je celkové navyšování výroby munice na západě, dohromady by se v roce 2025 mělo jednat o více než jeden milion kusů.
S tím souvisí dynamický vývoj segmentu. S používáním kvalitních západních antibateriových radarů se zlepšila schopnost Ukrajinců detekovat ruské dělostřelectvo. Kyjev dostává protiradarové střely HARM k oslepení ruské artilerie. Kooperace mezi operátory UAV a dělostřelci přináší Rusům značné ztráty, naopak to bude nepochybně podobně. Aktuálně se řeší logistická zátěž plně automatických houfnic, které potřebují doprovodná vozidla narozdíl od poloautomatických jako je Caesar, kde si operátoři přebíjí sami.
Zdá se, že se smráká nad pásovými houfnicemi, které nejsou kvůli odvetné palbě dostatečně mobilní a navrch mají kolová zařízení. TDP řeší citlivost PzH 2000 na bojové podmínky, zajímavé je, že se totéž řešilo u Caesarů. V každém případě dělostřelectvo zažívá na Ukrajině renesanci a lze očekávat další vliv na nově vznikající strategické doktríny, které s konfliktem na Ukrajině přichází. A to v žádném případě nejen v souvislosti s dynamickým rozvojem používání UAV.