Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: AS-90
Sliby západní politické garnitury Ukrajině o přezbrojení na dělostřelectvo ráže 155 mm se naplňují jen pomalu, 152mm granáty došly už v roce 2023 a Kyjev měl také jen čtyři střely na úsek fronty o délce 12 km denně.
Válka na Ukrajině přinesla tři základní aspekty, které mění a v budoucnu ještě ovlivní strategické doktríny armád po celém světě. První jsou pochopitelně bojové bezpilotní prostředky (UAV). Začalo to drony Bayraktar TB2, přišli íránské Šáhid 136 a dnes výrazně dominují sebevražedné ruské Lancety. Druhým aspektem jsou moderní přenosné protipancéřové střely (ATGM) jako Javelin, NLAW nebo RGW 90. Aktuální neschopnost MBT se jim ubránit vede výrobce zbraní k překotnému vývoji aktivní ochrany (APS) jako izraelské Trophy nebo Iron Fist. Třetí aspekt je renesance dělostřelectva.
Nedostatek munice ráže 155 mm
Před válkou mnozí vojenští analytici dělostřelectvo odepisovali a to na základě vědomí, že dominovat budou řízené střely. Jenže ty jsou pro intenzivní konflikt neskutečně drahé a pro zákopovou válku obzvlášť. Na řadu znovu přišlo dělostřelectvo. Kromě tažených M777 se jasně ukazuje budoucnost především v samohybných houfnicích ráže 155 mm jako jsou německé PzH 2000, RCH 155, švédské Archery či britské AS-90. Zásadně se také prosazuje ukrajinská Bohdana na podvozku Tatra. A to vše s dlouhodobým slibem západu, že pomůže Ukrajině přezbrojit ze sovětské ráže 152 mm na západní standard NATO 155 mm. Jenže západ se po anexi Krymu v roce 2014 tvářil jako by se vůbec nic nedělo.
Britské renomované médium Reuters provedlo investigativní vyšetřování produkce dělostřeleckých granátů 155 mm a dopady jejího nedostatku na Ukrajinu v konfliktu s Ruskem. Pro začátek lze zmínit příklad, který Reuters uvádí jako svědectví ukrajinského důstojníka. Když Ukrajina střílela 10 000 granátů denně, bylo každý den zabito 35 až 45 ukrajinských vojáků a asi 250 až 300 jich bylo zraněno. Když však denní palba klesla na polovinu, bylo denně zabito více než 100 ukrajinských vojáků a nejméně tisíc jich bylo zraněno.
Jako druhou ukázku lze uvést tvrzení, že byly dny, kdy měly ukrajinské jednotky k dispozici čtyři 155mm střely na den v úseku fronty o délce 12 kilometrů. A to při představě, že celkově má fronta na Ukrajině téměř tisíc kilometrů. Reuters tato fakta uvádí na základě svědectví šesti frontových jednotek. Obecně se ukrajinští vojáci shodují na tom, že nedostatek střel ráže 155 mm zásadně ovlivnil ofenzivu v roce 2023, kdy jim v říjnu prakticky došla munice a útok skončil. Dalším důsledkem mohl být zvýšený tlak na pozice obránců a menší nebezpečí pro větší koncentrace nepřátelských jednotek. Ukrajincům nezbylo nic jiného než se spolehnout na UAV.
Pomalý nástup západní výroby 155mm střel
Reuters uvádí, že na začátku války se USA a jejich spojenci zavázali, že pomohou Ukrajině nahradit její tradiční děla ze sovětské éry, která používají jinou ráži munice. Na konci roku 2023 došla 152mm munice, takže značná část ukrajinského dělostřelectva se stala nepoužitelnou. Nutno podotknout, že spotřeba munice Ukrajinců se pohybuje často přes 28 000 střel denně. To je údaj z období, kdy se jednalo o součet 152mm a 155mm střel. USA vyráběly v roce 2010 tři tisíce granátů požadované ráže měsíčně. Aktuálně by to mělo být 36 000 s tím, že cíl je 100 000 kusů. Celá řada odborníků a vysoce postavených armádních důstojníků varovala před tím, že západní průmysl není vůbec připravený na navýšení výroby. Politici je neposlouchali.
Reuters uvádí, že dělostřelectvo způsobilo 80 % všech obětí na Ukrajině. V kontrastu s tím je jako vykřičník fakt, že od léta 2014 do podzimu 2015 USA nepřidaly do svých zásob žádné nové granáty ráže 155 mm. Jedná se tedy o období, kdy už Rusko na Ukrajině řádilo. Objev trhlin v pláštích munice snížil produkci v roce 2021 na polovinu. Zatímco Rusko se velmi rychle začalo přeorientovávat na válečnou ekonomiku, západu to, i přes veškeré sliby, trvalo velmi dlouho a v zásadě stále trvá. Jedním z důsledků je mnoho mrtvých na straně bránící se Ukrajiny, která je naprosto závislá na dodávkách ze spojeneckých zemí.