Autor fotografie: Lutz Blohm, flickr.com (CC BY-SA 2.0)|Popisek: Dassault Rafale
Ukrajina se poohlíží v rámci programu Vize letectva 2035 po nových stíhačích, jako jedna z možností se nabízí francouzské stroje Dassault Rafale. Dále v řadě však stojí i USA, které se budou chtít v citlivém regionu určitě chopit šance.
Ukrajina chce řešit adekvátním způsobem náhradu za své zastaralé stroje MiG-29 a Su-27. V rámci programu nazvaného Vize letectva 2035 si přeje přejít na západní standard a výrazným způsobem zmodernizovat své letecké síly. Dotlačily ji současně k tomu i nepříznivé okolnosti v souvislosti s anexí Krymu v roce 2014.
Rusko zabavilo po tomto kroku 45 ukrajinských stíhačů MiG-29, i když nutno podotknout, že jen několik z nich bylo schopných nasazení, většinou se ale nenacházely v dobrém technickém stavu, jak připomněl americký think-thank RAND. Rusko si zabavilo 12 těchto strojů v nejlepším technickém stavu a ostatní letouny vrátilo Ukrajině s chybějícími komponenty, elektronikou a dalšími součástmi.
Pro Ukrajinu je tak pořízení moderního stíhače vlastně nutností. Ukrajina hodlá do něj investovat zhruba 7,5 miliardy eur a chce si pořídit až 42 strojů. V prvním kroku by se jednalo o akvizici 6-12 stíhačů mezi roky 2023-2025, následně by si Ukrajina pořídila dalších 30 strojů mezi lety 2025-2030. Součástí programu Vize letectva 2035 je nákup stíhače 4., respektive 4,5 generace, přičemž možností, jaký letoun si pořídit, je samozřejmě více.
Jednou z nich je ,,klasické" americké řešení, to znamená možný nákup letounů F-16V či F/A-18 Super Hornet. Pak se může Ukrajina dále zaměřit na Evropu, kde by se nabízel jako vhodná alternativa třeba JAS-39 Gripen E/F od SAABu. Nicméně v této souvislosti některá média informovala o tom, že Ukrajina má blízko k pořízení letounu Dassault Rafale a prodej těchto stíhačů je navíc jednou z priorit francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se chystá navštívit Ukrajinu.
Paříž sice silně věří, že má šanci kontrakt na nové letouny dostat, otázkou je, zda Ukrajina přistoupí na tuto možnost, protože chce mít zároveň levné provozní náklady, což v případě dvoumotorových letounů Rafale zdaleka neplatí. Rafale totiž patří k jedněm z nejdražších bojových letounů, jež jsou dostupné na trhu a ukrajinská ekonomika na tom není dlouhodobě vůbec dobře a musí vyřešit otázku spojenou s budoucím financováním stíhačů.
Z hlediska ceny a možnosti dalšího vývoje by měl největší šanci asi JAS 39 E/F Gripen. Současní uživatelé amerických technologií si stěžují na to, že třeba dodávky náhradních dílů nebo konzervačních prostředků, jejich balení odpovídá potřebám amerického uživatele. Například střely Sidewinder maďarského letectva nepocházejí od evropského konsorcia, ale z USA, a balení konzervační látky je v objemu 10 kg, byť by stačily 2-3 kg. V přepočtu na kg je cena velkého balení levnější, ale výsledkem je, že 7 kg se musí vyhodit z důvodu prošlé životnosti, tedy prvotně ekonomicky výhodnější nákup je na konci neuvěřitelné plýtvání, jemuž nelze zamezit. Též mnoho oprav a upgradů lze provádět pouze v USA, tedy je nutno započítat přelet, výcvik a ceny v USA obvyklé.
Francie však nemá malou šanci nakonec uspět. Je s prosazením Rafale na další trhy relativně úspěšná a nebývale agresivní. Pokud vynecháme trhy v Asii, Francie znovu tlačí na švýcarskou vládu s nabídkou strojů, kdy tendr již jednou vyhrál švédský Gripen, ale pak nebyly uvolněny finance na jeho pořízení. Dále se jedná o přezbrojení finského letectva, kde odbobně jako ve Švýcarsku dosluhují F/A-18.
Některá média pak poukazují, že Ukrajina si spíše může vybrat letoun F/A-18 Super Hornet, případně F-16V, protože by to z jejího pohledu dávalo větší smysl, odhlédneme-li od náročnosti finanční stránky. Šanci tedy mají jistě se svými letouny i USA, které stály po boku Ukrajiny ve vyhrocené krizi v roce 2014, která vyeskalovala v anexi Krymu. Americký prezident Joe Biden pak se pak jasně vyjádřil, že USA nikdy neuznají anexi Krymu a budou stát při Ukrajině ,,proti agresivním ruským akcím". USA pak budou chtít zcela jistě využít šance, která se otevírá ukrajinským akvizičním procesem nových letounů.
Zajímavé je v této souvislosti zmínit, že například pro již zmiňované Švýcarsko americká administrativa připravila balíček, kdy pořízení F-35 vyjde levněji než F/A-18 Super Hornet. Jedná se jednoznačně o obsazení trhů na mnoho budoucích let a zlevnění ceny F-35 v návaznosti na množství vyrobených kusů.
Pro USA je Ukrajina důležitá z pohledu jejího geostrategického postavení. Pokud by totiž Ukrajina nakoupila americké letouny, bylo by to z hlediska budoucí ukrajinské bezpečnosti určitě výhodné, protože americká přítomnost v citlivém regionu by sloužila jako možný odstrašující faktor pro Rusko, které by jistě toto řešení, které by měla ,,za humny", nevítalo.
Z technického hlediska je též možné, že Ukrajina vzhledem ke své velikosti, hranici s Ruskem a zkušenosti z používání dvoumotorových strojů MiG a Su bude více preferovat dvoumotorové letouny. A svým způsobem doplňkovým faktorem, stavějícím proti sobě Švédsko se strojem Gripen a Francii s Rafale je, že při prodeji letounů na Ukrajinu, jež není členem EU, bude možnost aplikovat nabídku offsetových programů, s čímž obě země mají velké zkušenosti. USA jsou v tomto mnohem zdrženlivější.
Uvidíme tedy, co přinese návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na Ukrajině, respektive co se podaří vyjednat. Od toho se budou odvíjet další možnosti.
Zdroj: aerotime.aero