foto: GoodFon / Public domain/BMP-3
Kumulativní miny jsou velké zlo i pro hlavní bojové tanky natož pro velmi slabě pancéřovaná ruská bojová vozidla pěchoty BMP. Přiložené video hovoří za vše.
Po zkušenostech z Iráku a Afghánistánu se západ zcela zásadním způsobem zaměřil na ochranu vozidel proti improvizovaným výbušným zařízením (IED). Výraznější modernizace neprobíhala až na jednu výjimku týkající se konstrukce vozidel, konkrétně nových podvozků ve tvaru písmene U pochopitelně se zesíleným pancířem na dně.
Slabá BMP proti M2 Bradley
Přirozeně je toto pancéřování účinné i proti minám. Jako už téměř klasický případ úspěšné aplikace modernizačních opatření lze označit americké BVP M2 Bradley. Vozidlo je samo o sobě známé svojí vysokou odolností proti ATGM (protipancéřové střely), kdy v případě, pokud je obrněnec nenávratně poškozen, posádka velmi často přežije. Ale už je obecně dost známé, že Bradley přežilo i několikanásobný výbuch protipancéřové miny. Válka na Ukrajině jednoznačně potvrzuje smysluplnost západních snah o ochranu posádek obrněných vozidel. U ruských BMP je to jinak.
Kumulativní protipancéřové miny jsou v drtivé většině případů pokládány hlouběji než protipěchotní miny. Pokud na tuto nálož stoupne pěšák, ta nevybuchne, reaguje až na váhu, která dalece převyšuje hmotnost člověka. Miny jsou většinou nastaveny minimálně na dvě stě kilogramů. Přirozeně výbuch směřuje do spodní části vozidla, kde jsou ruská BMP opravdu slabá. Výše vložené video ze sociální sítě X ukazuje opravdu masivní výbuch bojového vozidla pěchoty. Exploze vozidlo doslova rozmetala takovým způsobem, že není pochybností o výbuchu munice v BMP.
Jenže v každém případě jakékoliv najetí BMP na minu je pro něj prostě smrtící. Je celkem jedno, zda se jedná o první, druhý nebo třetí typ. Všechna ruská BMP jsou velmi slabě pancéřovaná a na vaně obzvlášť. I na BMP-3, kde byla ochrana zesílena nejvíce, je pancíř nadále velmi slabý. První verze, BMP-1, pochází z roku 1966, ale na ukrajinském bojišti je v ruském podání stále běžně k vidění. Mělo se jednat o kombinaci obrněného transportéru (APC) a lehkého tanku. Jako hlavní výzbroj bylo použito 73mm dělo 2A28 Grom s hladkým vývrtem a osazeno bylo dokonce ATGM 9M14 Maljutka. Jenže váha byla třináct tun.
BMP s ATGM Kornet
Právě hmotnost BMP-1 sama o sobě napovídá, že těžkou výzbroj odnesl pancíř. Podle Army Recognition byla síla ochrany maximálně 33 mm a to ještě pouze na věži. Skutečným paradoxem je, že BMP-2 zůstalo opancéřované prakticky stejně. A to navzdory tomu, že v zkušenost z Jomkipurské války hovořila o tom, že ochrana nestačila ani na kulomety. Čelní pancíř byl schopen ustát palbu z automatického kanonu Oerlikon KAD ráže 20 mm, ale boky a zadní část vozidla byly beznadějně slabé. V každém případě v První válce v Perském zálivu se již jasně ukázala beznadějná zastaralost BMP-1.
U BMP-3 už si Rusové dali záležet na ochraně více. Vozidla jsou modernizována od roku 1987 někdy dokonce se 100mm dělem. Jejich váha se zvýšila na téměř 19 tun. Větší část vozidla by měla být chráněna 30mm pancířem, ale i ten už je v současných podmínkách nedostatečný. Poslední verzí je BMP B-19 s dálkově ovládanou věží Epoch a čtyřmi supermoderními ATGM Kornet-EM.
Rusové na svých BMP za dobu války na Ukrajině utrpěli obrovské ztráty. Reálné číslo ztracených vozidel je prakticky nezjistitelné a počet mrtvých také. Z videa je jasně patrné, že nikdo ve vozidle nemohl přežít. Pokud dojde k výbuchu munice, z BMP nezůstane prakticky nic, což je z videa celkem zjevné. Rusové neví, kam položili celou řadu svých minových polí na ukrajinské frontě, o ukrajinských už neví vůbec. Videí s vybuchujícími ruskými BVP je obrovské množství a předložené záběry jsou jen jedno z mnoha. Je však zjevné, že utržená věž je to nejmenší.
Tagy