Ukrajina ukázala raketový systém Grom-2

Ukrajina ukázala raketový systém Grom-2
Autor fotografie: Screenshot YouTube|Popisek: Grom-2
18 / 01 / 2018, 11:00

Ukrajinská média nedávno ukázala několik zajímavých fotografií nového raketového systému Grom-2, který využívá taktické balistické rakety s údajným doletem až 500 km. Na některých ze snímků jsou zachyceny i testy raketového motoru. Podle dostupných informací mají být zahájeny „ostré“ zkoušky v terénu tento rok.

Nápad z devadesátých let

Už v roce 1994 přišly ukrajinské podniky s myšlenkou taktické rakety s doletem až 500 km určené k ničení stacionárních cílů, která by nahradila zastarávající komplety raket OTR-21 Točka a rakety typu Scud. Jednou z motivací mělo být kromě exportního potenciálu podle některých názorů také odstrašení v podobě schopnosti přesných zásahů na sta kilometrové vzdálenosti poté, co se Ukrajina vzdala svého jaderného arzenálu.

Návrh sám o sobě nebyl čistě z technického hlediska vůbec zcestný nebo snad nesmyslný, jak by se mohlo zdát – Ukrajina má v oblasti vývoje raketové techniky dlouholeté zkušenosti sahající, co se týče velkých raket, až do poloviny minulého století. Připomenout můžeme raketového konstruktéra Michaila Jangela, prvního ředitele konstrukční kanceláře Južnoje, který pro sovětskou armádu stavěl jedny z prvních velkých vojensky použitelných raket. I taktické rakety přitom patří mezi zbraňové systémy, které neumí vyvinout a vyrobit ani zdaleka úplně každý.

Podařený restart

Dalšímu vývoji raketového systému pojmenovaného jako Grom (česky Hrom, anglicky Thunder) však v 90. letech zabránily ekonomické a související sociální problémy. Až kolem roku 2013 začal být raketový systém Grom viditelněji prezentován na různých výstavách s vojenskou tématikou (v posledních letech pod označením Grom-2, jinak pouze jako Grom je někdy nazývána samotná raketa na tuhé pohonné látky) a neznámo přesně kdy bylo rozhodnuto o jejím vývoji, který spadá pod již zmíněnou konstrukční kancelář Južnoje a také Juzmaš.

Hlavním důvodem pro obnovení vývoje zřejmě nebylo zvýšené napětí a následná válka na východní Ukrajině – přeci jen že využití taktických raket na vlastním území není nejlepším nápadem. Nehledě na to, že ukrajinská armáda potřebuje zcela jiné zbraně jako především výzbroj a výstroj pro pěchotu, tanky, obrněná vozidla, letectvo a podobně. A případné nasazení taktických raket proti ruskému agresorovi by se velmi pravděpodobně obrátilo proti Ukrajině. Jako nejpravděpodobnější důvod pro zahájení vývoje tak můžeme považovat objednávku Saudské Arábie, která jej má alespoň částečně financovat.

S podporou Saúdské Arábie

Tomu že prvním uživatelem má být Saudská Arábie ostatně napovídá i pouštní kamufláž. Podle ukrajinských médií přispěli Saúdové částkou kolem 40 milionů dolarů, což se nezdá být příliš. Nicméně oficiální místa pokud je známo částku nepotvrdily a nikde není psáno, že se nejedná jen o jednu z částek třeba jen za část vývoje.

psali jsme: Čeští vojáci s vojáky NATO trénovali protiletadlovou obranu proti nepřátelskému letectvu

Důvod, proč se měla Saudská Arábie rozhodnout pro podporu vývoje, je zřejmý – podle všeho se jí nepodařilo získat americké taktické rakety ATACMS s doletem 300 km ani ruské Iskandery-M s doletem 415 km (nebo 300 km v exportní verzi Iskander-E).

O skutečných důvodech se však můžeme opět jen domnívat a diskutovat. V případě Spojených států může být za odmítnutím klidně neochota prodávat takovéto typy zbraní úplně každému, byť se to může zdát při pohledu na dodávky letectvu schizofrenní. Přesto rakety, ať už taktické nebo s větším doletem, patří dlouhodobě mezi nosiče zbraní, na které je nejen kvůli smlouvám uplatňován i poněkud „upjatější“ přístup exportérů.

Co víme o raketovém systému

Samotný raketový systém Grom-2 využívá mobilních odpalovacích zařízení nesoucí po dvou raketách. Baterie pak má být obvykle složena ze dvou až tří takových vozidel a jedním velitelským stanovištěm. Další rakety má být možné doplnit z přepravního vozidla za pomocí nabíjecího zařízení.

Podle ukrajinských médií mají ukrajinské rakety disponovat doletem až 500 km. Ty pro export pak mají dolétnout jen 280 km, aby byl dodržen 300 km limit stanovený a kontrolovaný mezinárodním kontrolním orgánem MTCR (Missile Technology Control Regime). Opět se můžeme jen domnívat, zda tomu bude pouze na oko, či nikoliv. V této souvislosti se přímo nabízí spekulace, zda za odmítnutím ze strany Ruska nestála neochota byť neformálně toto pravidlo porušit.

psali jsme: Americké drony s laserem proti ruskému protivzdušnému systému S-400

Samotné rakety jsou umístěny v obdélníkových kontejnerech o rozměrech 1x0,8 m a délce kolem 7,2 m a váží 2 500 kg (včetně kontejneru zhruba 3 500 kg). Bojové hlavice o obvyklé hmotnosti 480 kg mohou být vybaveny jak tříštivo-trhavou, tak kazetovou bojovou hlavici ničící živou sílu na ploše kolem 20 000 m2. Rakety jako je tomu u kategorie taktických raket obvyklé, jsou jednostupňové a poháněné raketovým motorem na tuhé pohonné látky.

O navádění raket toho moc nevíme, byť se pochopitelně předpokládá využití inerciálního navigačního systému. Zda je kombinován s nějakým navigačním systém, či radiolokační nebo elektrooptickým naváděním není známo. Každopádně střední kruhová odchylka bývá udávána od 2 do 200 m, což je opravdu hodně.

V každém případě můžeme konstatovat, že Grom-2 má z celé řady ukrajinských raketových systémů ke svému dokončení zřejmě velmi blízko. A bude zajímavé sledovat, zda bude úspěšný z hlediska exportu, i jestli se dočkáme jeho zařazení nebo dokonce bojového využití v ukrajinské armádě

 

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.