Autor fotografie: Autor: Oleg V. Belyakov - AirTeamImages – Gallery page http://www.airliners.net/photo/Russia---Air/Sukhoi-Su-34/1646787/LPhoto http://cdn-www.airliners.net/aviation-photos/photos/7/8/7/1646787.jpg, CC BY-SA 3.0|Popisek: Su-34
Další z ruských zbraní, které přišly o mýtus neporazitelnosti je ruský stíhací bombardér Su-34 s přezdívkou Hell Duck. V kódu NATO je označován jako Fullback. Jedná se o dvoumístný letoun, kdy osádka sedí vedle sebe. Jeho primární rolí je taktické nasazení proti pozemním a námořním cílům.
O tomto letounu se začalo mluvit hodně v roce 2015, kdy na konci září 2015 dorazily tyto mohutné stroje na syrské letiště Latakia a 9. října již podle ruských médií tyto stroje napadaly islamistické cíle v provincii Raqqa, kde zlikvidovaly skoro 300 islamistů a jejich muniční sklad.
V roce 2016 se objevili informace potvrzené výrobcem těchto strojů, že na všech moderních letounech nasazených v Sýrii dochází k selhání nekritických systémů, konkrétně se jednalo o Su-30, Su-35 a Su-34.
Su-34 i přes tyto problémy měl lví podíl na likvidacích ozbrojené techniky a konvojů s nelegálně vyváženou ropou, kterou se ISIS snažil prodávat, aby získal finanční prostředky.
Prvním černým rokem se pro „Pekelnou kachnu“ se stal rok 2019, kdy ruské letectvo přišlo v lednu nejprve o dva Su-34 nad Japonským mořem, když se oba stroje srazily během nácviku manévrů za špatného počasí. 3 ze 4 členů posádek nepřežili.
Další katastrofa přišla 6.září, kdy došlo k další srážce dvou Su-34, tentokrát se ale oběma letounům podařilo přistát bez ztráty života někoho z posádek. Stroje byly vážně poškozené - jeden měl poškozenou kabinu, motor a trup, druhý křídlo a prostředky elektronického boje.
Tu největší ránu prestiži bombardéru Su-34 ale uštědřil konflikt na Ukrajině, kdy od února doteď přišlo Rusko už minimálně o 5 strojů. První súčko Ukrajinci sestřelili 1. března, 5. března dokonce hned 2 a 6. března další a poslední 16.3.
Ukazuje se, že nasazení těchto strojů ve standardním konfliktu proti protivníkovi s výkonnou a stále funkční protivzdušnou obranou není příliš efektivní. Pokud se pohybujete vysoko, dostanou vás systémy jako S-300, pokud se pohybujete nízko, vždy se může objevit někdo s přenosným systémem jako Stinger a máte opět problém. Samotný Su-34 nese na celé situaci asi tu nejmenší vinu. Ruská armáda doplácí na nezkušenost z boje proti silnému protivníkovi, kdy na rozdíl od USA nikdy proti státu s funkční protivzdušnou obranou nebojovalo. USA naopak mají zkušenosti z bojů ve Vietnamu či Iráku, kdy musely proti systémům těchto států bojovat a své zkušenosti krvavě zaplatit. SSSR utrpělo ztráty v Afghánistánu, jež byly způsobeny především MANPADS Stinger.
Problémy letounů 4. generace na neasymetrickém bojišti mohou ukazovat i na správnost cesty amerického letectva s jeho problémovou F-35, která by měla být schopna pronikat do zón se silnou protiletadlovou obranou a tu následně likvidovat. Stroje jako Su-25 či A-10 a i mnohé stroje 4 plus generace právě typu Su-34 budou v budoucích konfliktech se silným protivníkem jen lovenou zvěří.
Proto budou prvoplánově nasazeny drony nebo letouny Stealth k likvidaci PVO a pak teprve další typy k ničení jiných pozemních cílů. Pokud se jedná o PVO střely naváděné radarem, jsou funkční prostředky REB a protiradarové střely. U střel naváděných na infračervenou stopu letounu je možné jejich rušení vypalováním flér, tedy tělísek teplejších než motor letounu.
Zdroj: Redakce SECURITY magazin, aex.ru, Defense News