Autor fotografie: Sokolrus, CC BY-SA 4.0|Popisek: Ruský protivzdušný systém S-400
Nepříjemným překvapením pro Rusko byly v závěru minulého roku události spojené se Saratovským letištěm Engels, kde ukrajinský dron poškodil dva bombardéry Tu-95, které se podílely na ničení ukrajinské civilní infrastruktury. Několik lidí přišlo o život. Další výbuch na letišti v Rjazani, která se nachází asi 200 kilometrů od Moskvy, pak Rusko přímo polekal. I proto nechali Rusové instalovat na střechách důležitých budov systémy protivzdušné ochrany. Nicméně ta, jak se ukázalo, ukrajinské drony ani nezaměřily, ani je nezlikvidovaly, což je pro Moskvu varováním.
Ruské letiště v Rjazani a vojenské letiště Engels v Saratovské oblasti v praxi jasně dokázaly, že Ukrajina je schopná útočit i na cíle ruského okupanta. I když se k výše uvedeným útokům Kyjev oficiálně nepřihlásil, je nanejvýš pravděpodobné, že je Ukrajina nařídila. Ještě k nim však připočtěme provedení diverzní akce, tedy útok na Kerčský most v říjnu minulého roku, poškození ropného skladu v ruském městě Tuapse a také nejnovější zničení bezosádkové pozorovací věže v ruské Brjanské oblasti pomocí útoku dronu. Ukrajině jde o to paralyzovat na vybraných místech ruské logistické zázemí, likvidovat muniční či palivové sklady. A Ukrajina nemá v této činnosti zatím špatné výsledky, dlužno dodat.
Výše uvedené pak dokládá, že Ukrajinci nejsou jen schopní se bránit ruské invazi, ale naopak i podnikat záškodnické, sabotážní a jiné operace proti svému nepříteli. Moskva z toho přirozeně žádnou radost nemá, protože neví, odkud může přijít nejnovější útok. Navíc pokud jde o útoky na zmíněná letiště, tam je zřejmé, že protiletecká obrana zaspala, nedokázala rychle letící drony zaměřit, natožpak sestřelit.
Moskvu může více než znepokojovat skutečnost, že ukrajinské bezpilotní prostředky se pohybují čím dál blíže důležitým místům ruského politického a vojenského vedení. Ukrajina navíc má ve výzbroji drony, které umí letět rychle a mají velmi slušný dolet jako například UJ-22 (800 km). Výhodou tohoto dronu pak bezesporu je jeho dlouhá výdrž ve vzduchu. Ukrajina však používá účinným způsobem také starší drony, rovněž účinně, mohli bychom s nadsázkou říct, že zde platí okřídlené heslo ,,za málo peněz hodně muziky".
V této souvislosti dodejme, že médii mezitím proběhly zprávy, že Ukrajina by chtěla od USA získat kontroverzní kazetovou munici, konkrétně MK-20, kterou by chtěla integrovat na své drony pro ještě efekivnější a smrtící účinek. Podle Ukrajinců používá kazetovou munici právě Rusko a výsledkem jsou velké civilní ztráty na životech. Toho se ostatně také obávají USA., na americké půdě je tento požadavek přijímán se značnými rozpaky, a není tudíž jasné, že Ukrajina tento druh munice, která je v řadě zemí zakázána, dostane.
Fakt, že Ukrajina je schopná svými vzdušnými prostředky zasáhnout ruské území v jeho hloubi, zákonitě vyvolává obavy, kde mohou její drony zaútočit příště. Bude se jednat o velká ruská města, nebo snad o samotnou Moskvu? Se svou protivzdušnou obranou, která se neosvědčila vůči zmíněným ukrajinským útokům, by mohlo mít Rusko velké problémy, a muselo by adekvátním způsobem na nepříznivou situaci reagovat, a část potřebné techniky stáhnout blíže neuralgickým bodům, které by potenciálně mohly být ohroženy.
Jakkoli ukrajinské vedení dokazuje, že v této fázi války je schopné provádět i údery na ruském území, západní politikové z toho radost nemají. Podle nich totiž dochází k dalšímu vyhrocení konfliktu. To si myslí například německý kancléř Olaf Scholz. Podle něho by západní zbraňové prostředky měly být použit výhradně k obraně ukrajinského území a nikoliv k podnikání útoků na ruské území. Výše řečeného se obávají rovněž USA a další země, aby nedošlo k prudkému a jednostrannému vyeskalování konfliktu.
Nicméně kromě samotného poškození či zničení vybraných ruských cílů zde přirozeně velkou roli hraje psychologická rovina. Ukrajina chce navodit takový stav, že se válka netýká jen jejího území, ale i samotného Ruska a obyčejných Rusů, kteří nejsou v současné době vyhrocené fáze konfliktu v podstatě nikde v bezpečí. Cílem je tak udržovat Rusko v trvalé nejistotě a v neposlední řadě vyvolat paniku v řadách ruského politického a vojenského velení a donutit ho k taktickým chybám, nějakému neuváženému kroku, z něhož by Kyjev mohl následně těžit.
Zdroj: National Interest