Autor fotografie: Khamenei.ir /Wikimedia commons / CC-BY|Popisek: Íránský propagandistický obrázek ukazující dron Šáhid 136
Rusko používá íránské Šáhidy 136 pod označením Geran-2 pro své útoky na Ukrajině již téměř dva roky. Íránské a ruské UAV se od sebe sice příliš neliší tvarem, ale zásadní změny se týkají vnitřních komponentů.
Přibližně od podzimu minulého roku začala ruská armáda s novou strategií dronového boje. Místo toho, aby podobně jako ukrajinští operativci FPV dronů, především útočila drony přímo na vojenskou techniku na bojišti nebo strategické pozice, za noci nad ukrajinské nebe vysílá desítky a v některých případech také stovky sebevražedných dronů, které mají za cíl zničit vše bez rozdílu, ať už jde o armádní nebo civilní objekty. Masové útoky dronů mají proto podle ukrajinské armády za cíl vytvořit paniku mezi obyvateli země a destabilizovat infrastrukturu ve městech, především Kyjevě, kam je orientováno nejvíce z nich. K těmto masovým nočním útokům využívá ruská armáda právě drony Geran-2, které vycházejí z íránských UAV Šáhid-136.
Ruský Geran-2 vylepšenou verzí íránského Šáhidu-136
Rusko začalo poprvé používat íránské drony Šáhid 136 ve svých útocích na Ukrajině v roce 2022. Pro Íránce se jedná o jedinečnou příležitost, jak vyzkoušet vojenskou techniku v podobě dronů v bojových podmínkách a tyto zkušenosti následně využít také k marketingu. Na ukrajinském bojišti byl kromě Šáhidu 136 zaznamenán také další z íránských UAV, průzkumný Mohajer 6. UAV Šáhid 136 byl vyvinut perskou společností Shahed Aviation a poprvé byl Íránci vojensky využit v roce 2019 při útoku na ropnou rafinerii v Saudské Arábii. Dron Šáhid 136 má dle informací databáze americké armády ODIN délku 3,5 m a rozpětí 2,5 m, váží 200 kg a může nést munici do váhy 40 kg. Maximální rychlost Šáhidu je 185 km/h a dosah dronu se předpokládá mezi 1000-2500 km.
.jpg "Hossein Shahbodaghi / Wikimedia commons / CC-BY")
Ruský typ dronu Šáhid 136, označovaný jako Geran-2, se odlišuje v několika konstrukčních prvcích, ale především ve vnitřním vybavení UAV. Zatímco Šáhid 136 je podle informací webového potrálu Defense Express složen z jednotného těla a výbušné hlavice, dron Geran-2 je sestaven z více částí. Na dostupných fotografiích ruských Geranů z Ukrajiny je vidět, že minimálně křídla se skládají ze dvou spojených částí, které jsou sestaveny do jedné společné konstrukce. Vniřtní složení dronů by však mělo být odlišné. Zatímco dutina křídel Šáhidu je vyplněna materiálem se strukturou včelích plástev, Geran-2 má uvnitř křídel pravděpodobně polystyren.
Hlavní výhodu Geranu-2 oproti staršímu Šáhidovi 136 je dle informací ukrajinského armádního webového portálu Militarnyi anténa KOMETA, která umožňuje dronům přijímat navigační signály ruského globálního družicového systému GLONASS a vyvarovat se tak ukrajinským rušičkám. Vývoj systému začal ještě za doby Sovětského svazu ve druhé polovině 70. let minulého století a pokrytí celého světa bylo dokončeno v roce 2011. Systém GLONASS funguje na principu 24 družic, které obýhají zemský povrch přibližně ve výšce 19 tisíc kilometrů. Z dronu Šáhid 136 pravděpodobně vychází také čínské UAV ASN-301 od společnosti NORINCO, které bylo vystaveno na pařížském veletrhu obranné technologie Eurosatory 2024.
Rusko již brzy spustí vlastní výrobu dronů Geran-2
Zatímco od počátku konfliktu na Ukrajině byly součástky Geranů vyráběny v Íránu a následně posílány do Ruska, tato situace by se v budoucnu měla brzy změnit. Podle webového portálu Iranian cyber news, který odtajnil mailovou konerzaci společnosti Sahara Thunder zajišťující prodej dronů z Íránu do Ruska se totiž již v příštím roce očekává masová výroba Geranů, která by nevyžadovala dovoz dílů z šiítské blízkovýchodní mocnosti. V březnu 2024 bylo účty na sociálních sítích Telegram a X zveřejněno video ukazující továrnu určenou k masové výrobě dronů Geran-2.
Ze záběrů ani dostupných informací však není patrné, zda jsou stroje na videu již složeny z výhradně ruských komponentů či stále íránských dílů. Na výše připojeném videu, jehož publikování mělo jistě vůči ukrajinským sílám působit zastrašujícím dojmem, je možné vidět desítky těl dronů Geran-2 z nichž většina má černý nátěr. Právě tyto tmavé modely mají podle Forbes pomoci strojům k vlastnostem stealth, ale tmavý nátěr bude mít pravděpodobně také i mnohem obyčejnější vysvětlení. Jelikož se útoky sebevražedných Geranů-2 odehrávají především v noci, černé drony budou mnohem míň viditelné než bílé verze tohoto ruského UAV.
V ruských UAV Geran-2 nalezeny ukrajinské SIM karty
Na začátku prosince 2023 zveřejnil ukrajinský webový portál Ukrajinska Pravda informace, že v sestřelených ruských dronech Geran-2 byly nalezeny ukrajinské SIM karty největšího mobilního operátora v zemi, společnosti KyivStar. SIM karty by měly podle odborníků Moskvě pomoci se sledováním polohy a letové dráhy dronu. Ukrajinská a ruská strana se k informacím neprodleně po objevení SIMkaret blíže nevyjádřily. Podle názoru ukrajinské společnosti Victory Drone by mělo jít pouze o experiment ruské armády. Důvodů, proč Rusko mohlo chtít využít ukrajinskou SIM kartu, je hned několik.
Rusko může být dle informací webového portálu The Warzone na základě SIM karet pravděpodobně schopné zjistit polohu dronů i po jejich sestřelení. Dalším důvodem může být i přesnější let dronu způsobený mobilní sítí, na kterou může být dron za pomocí simkarty připojen. Právě SIM karta napojená na telefonní sítě totiž díky množství spojení, které je ve městě silnější, pomáhá dronům v přesnosti, protože satelitní signál je snadněji rušen kvůli zástavbě. SIM karta je totiž připojena na sítě 4G nebo 5G, jejichž vlnění je schopné procházet i skrze budovy.
Další informace a zdůvodnění, proč byly ukrajinské SIM karty nalezeny uvnitř ruských Geranů-2, přinesla ukrajinská armáda v polovině března 2024. Podle ukrajinské armády byly totiž na zbytcích sestřelených dronů nalezeny SIM karty v mobilních modemech, které byly připojeny na videokmery provizorně připevněné k tělu dronu. Za pomocí SIM karty proto mohlo být video z kamery přenášeno skrze síť 4G ruskému operátorovi bez toho, aniž by byl signál případně rušen rušícími stanicemi. Připojení kamery na tento sebevražedný dron však přináší hned další výhodu a to novou možnost ruské špionáže ukrajinského území.
Geran jakožo sebevražedné UAV běžně neobsahuje žádné senzory nebo kameru, které se běžně vyskytují na FPV nebo průzkumných dronech. Geran-2 se před odletem naprogramuje na dopředu stanovené souřadnice a následně doletí na cílové místo. Právě tomu také odpovídá jeho cena, která je oproti jiným ruským dronům mnohem nižší a podle informací americké armády se pohybuje okolo 20 000 dolarů za kus (asi 463 660 Kč). Nejen cenou, ale především také svým dosahem, který činí až 2 000 km však zásadním způsobem předčí mnohé z ruských průzkumných UAV. Pokud by proto do budoucna byly drony Geran-2 vybaveny kamerou schopnou přenášet videozáznam operativcům do Ruska, toto poměrně levné UAV by se stalo potenciální obrovskou bezpečnosntí hrozbou nejen pro Ukrajinu.