Autor fotografie: President.gov.ua / Wikimedia Commons / CC BY|Popisek: Ivan Mazepa v tureckých loděnicích
Domnívat se, že jedna v Turecku postavená korveta by mohla změnit rovnováhu sil v Černém moři, by bylo velmi naivní. Blíží se její přijetí do ukrajinského námořnictva, zásadní otázkou je, jak ji Kyjev využije.
Černé moře se díky vodním bezpilotním prostředkům, UAV, ATACMS a ukrajinským Neptunům stalo pohřebištěm ruské Černomořské flotily. Značná část velkých hladinových lodí je na jeho dně včetně vlajkové lodi raketovému křižníku Moskva, několika výsadkových plavidel třídy Ropucha a značného množství menších lodí. Flotila se prakticky přesunula do Azovského moře a vyklidila Sevastopol, v zásadě primární cíl veškeré ruské agrese na Ukrajině. Je to poměrně paradoxní, anexe Krymu v roce 2014 a v roce 2022 další útok na Kyjev. Snaha o pozemní spojení s Krymem a těžko odhadnutelné cíle Kremlu.
Ivana Mazepa nebude silou pro Černé moře
A Sevastopol je jedním ze středobodů dění jako klíčová ruská základna v Černém moři. Rusové již pozemní spojení mají, ale v současnosti se klepou o to, aby jim Ukrajinci nezničili Krymský most. Přístav sám je již s minimem vojenských plavidel, protože v něm nemají šanci přežít ukrajinské útoky, nasazení S-400 navzdory. Takže velké doky pro opravu větších plavidel jsou nepoužitelné a z Černomořské flotily se pomalu stává uskupení duchů. Rusové se do Černého moře snaží dostat své jaderné ponorky, Turecko ovšem nechce povolit proplutí úžinami. Takže schopnost flotilu posílit je takřka nulová.
Bylo by ovšem naivní se domnívat, že Ukrajina by na tom mohla být jinak. V současnosti probíhají plavební zkoušky zcela nové korvety Hejtman Ivan Mazepa, která bude největší lodí ukrajinského námořnictva a stane se jeho vlajkovým plavidlem. Stavba byla zadána Turecku ještě před vypuknutím konfliktu. Nepochybně se jednalo o primární reakci na ruskou agresi v roce 2014. Spuštění proběhlo podle WPtech v říjnu 2022, zřejmě byly osazovány palubní nástavby a letos v květnu začaly námořní zkoušky. Jedná se o tureckou třídu lodí Ada, která již byla objednána Pákistánem. Kyjev chce dvě korvety.
Moderní ukrajinská korveta Ivan Mazepa
Podle WPtech byla loď pojmenována po ukrajinském kozáckém vůdci, který bojoval proti proti Rusům se Švédy v 18. století. Jako vlajková loď by měla být symbolem budování ukrajinského námořnictva, protože lodě, které převzal Kyjev od SSSR, byly z větší části sešrotovány z ekonomických důvodů. Navíc Rusové v Sevastopolu zabavili zbytek flotily, například korvety Ternopil a Luck. Po těchto událostech přišla smlouva s Ankarou o koupi UAV Bayraktar TB2 a následně dvou korvet projektu MILGEM (typ Ada), tedy aktuálně Ivana Mazepa. Jedná se o téměř stometrovou loď s posádkou zhruba sto námořníků a velmi slušnou rychlostí 35 uzlů.
Výtlak Ivana Mazepa činí asi 2 400 tun a loď by měla být plně autonomní po dobu 11 dnů před tím, než bude nucena doplnit palivo. Korveta by měla být údajně vybavena americkými protilodními střelami RGM-84 Harpoon, ale je otázkou, zda nebudou použity nakonec osvědčené rakety domácí provenience R-360 Neptun. Jako protivzdušná obrana jsou instalovány francouzské střely MICA upravené pro námořní použití. Jedná se o relativně malou korvetu, takže se nedají předpokládat střely země-země. Součástí výzbroje by mělo být 76mm dělo OTO Melara a jako protiponorková zbraň torpéda MU60.
Podle těchto parametrů by se mělo jednat o moderní loď s velkým rozsahem použití na moři. Elektronické systémy jsou neznámé, ale dají se předpokládat radary AESA, sonary, řídící systémy palby a akustické senzory proti podomořským plavidlům. Ale v Černém moři bez výraznější protivzdušné a letecké podpory plavidlo nemá moc šancí stejně jako ruské lodi. Moskva může například nasadit svůj moderní systém Bastion, který alespoň dle parametrů jasné překonává ukrajinský Neptun. Stejně jako nejsou v lokaci v bezpečí plavidla agresora, nebude v bezpečí ani Ivan Mazepa. Je jen otázkou, jak ho Ukrajinci budou nasazovat, jistě to bude prestižní cíl pro ruskou armádu.